Díra ve vesmíru podle Almy

Události spojené s Velkým třeskem byly tak kataklyzmatické, že zanechaly nesmazatelné stopy v předivu vesmíru. Dodnes můžeme nalézt tyto jizvy pozorováním nejstaršího světla ve Vesmíru. Protože vzniklo před téměř 14 miliardami let, rozšířilo se toto světlo - které dnes existuje jako slabé mikrovlnné záření a proto je pojmenováno kosmické mikrovlnné pozadí (cosmic microwave background, CMB) - do celého vesmíru a naplnilo ho detekovatelnými fotony.

Mikrovlnné pozadí lze použít pro zkoumání vesmíru pomocí Sunjajeova-Zeldovičova jevu, který byl poprvé pozorován před více než třiceti lety. Fotony, které pozorujeme jako mikrovlnné záření, k nám na Zem doputovaly vesmírem. Po cestě prošly kupami galaxií, které obsahují vysokoenergetické elektrony. Tyto elektrony přidají fotonům malinké množství energie. Detekce fotonů s o něco větší energií je obtížné, ale důležité - mohou pomoct astronomům pochopit některé ze základních vlastností Vesmíru, jako je umístění a rozložení hustých kup galaxií.

Obrázek ukazuje první měření termální Sunjajevova-Zeldovičova jevu provedeného soustavou antén ALMA (Atacama Large Millimeter/submillimeter Array) v Chile (modrá barva). Astronomové zkombinovali data ze sedmi a dvanáctimetrových antén ALMy, aby vytvořili co nejostřejší obraz. Cílem byl jedna z nejhmotnějších známých kup galaxií, RX J1347.5-1145, střed toho, co na obrázku vypadá jako tmavá "díra" v pozorování ALMY. Rozdělení energie fotonů mikrovlnného zářemí se posunulo a na vlnové délce, kterou pozorovala ALMA, vypadá jako teplotní pokles, proto je v místě kupy galaxií tmavá skvrna.

Odkazy:

Obrázek týdne ESA/Hubble