Vědecký archiv a digitální vesmír
Vědecký archiv
Operační skupina vědeckého archivu dostává a třídí data ESO a poskytuje uživatelům archivní materiály.
Prostřednictvím archivu ESO se každoročně se rozešle asi 200 terabytů veřejně přístupných dat. V současné době (říjen 2017) je v archivu celkem asi 1,01 PB dat a 44,8 milionu souborů. Každoročně přibývá zhruba 131 TB. To se brzy dramaticky zvýší asi 10krát, jelikož jen sám Přehlídkový dalekohled pro viditelné světlo a infračervený obor astronomie (VISTA) se svou kamerou pro blízkou infračervenou oblast bude každý rok produkovat na 150 TB dat.
Vědecký archiv ALMA obsahuje asi 20,8 milionu souborů, 416 TB dat. Každým rokem přibývá asi 200 TB. Každý rok ALMA rovněž distribuuje asi 200 TB dat externím uživatelům.
Databázové servery ESO jsou podnikové třídy a jsou koordinovány mezi Německem a Chile. Technologií a složitostí mohou soupeřit s velkými obchodními společnostmi, jako je mezinárodní bankovnictví.
Digitální vesmír
Díky prudkému technickému pokroku v oblasti teleskopů, detektorů a počítačů nyní mohou astronomické přehlídky přinášet ohromná množství snímků, spekter a katalogů. Tyto soubory dat se získávají z celé oblohy, na všech vlnových délkách – od záření gama a rentgenového přes viditelné světlo a infračervenou oblast až po rádiové vlny.
Astronomové rozvíjejí způsoby, jak provozovat novou vědu, a to tím, že obrovské množství údajů v tomto &bdquodigitálním vesmíru" bude snadno dostupné. Tyto techniky využívají principu sítě GRID umožňující distribuované zpracování dat, s hladkým a transparentním přístupem k datům prostřednictvím &bdquoVirtuálních observatoří".
Tak jako má hmatatelná fyzická observatoř své teleskopy, každý s jedinečnými astronomickými přístroji, sestává virtuální observatoř z datových center, z nichž každé má jedinečné soubory astronomických údajů, softwarové systémy a možnosti zpracování.
Tato globální iniciativa se rozvíjí celosvětově pod záštitou Mezinárodního sdružení Virtuálních observatoří (International Virtual Observatory Alliance – IVOA) a v Evropě v rámci projektu EURO-VO.
Virtuální observatoře již prokázaly svou efektivitu, například objevem 31 nových opticky slabých, prachem zastíněných kandidátů na kvasary ve stávající přehlídce GOODS (hluboká přehlídka pomocí velkých kosmických observatoří), čímž se zčtyřnásobil počet těchto už dříve objevených objektů. Tento objev znamená, že počet mohutných supermasivních černých děr hledaných při přehlídkách byl dosud podceňován nejméně dvakrát a možná až pětkrát.
(eso0418).