Historická pozorování pøechodu Venuše

[  pøechod Venuše 8. 6. 2004 ] pøechod Venuše 6. 12. 1882 astronomická jednotka pøechod Venuše pøes Slunce prùbìh úkazu 8. èervna 2004 pozorování dalekohledem pozorování oèima historická pozorování

Pøechod Venuše pøes Slunce 6. 12. 1882 Minulá série pøechodù pøes Slunce nastala na sklonku 19. století. V roce 1874 se ještì používal mokrý fotografický proces, takže se žádné fotografie nezachovaly. Z nìkolia expedic za pøechodem Venuše pøes Slunce organizovaných Americkou námoøní observatoøí ( US Naval Observatory) v roce 1882, kdy se již používala suchá koloidní emulze, se však dochovalo 11 fotografických desek: Snímky byly staženy ze stránek USNO Library, kde najdete i další zajímavé historické astronomické publikace (vìtšinou hvìzdné atlasy, mapy Mìsíce,...). [  nahoru ]

Historický význam pozorování pøechodu Venuše

V minulosti byl pøechod Venuše pøes Slunce veledùležitým úkazem. Již od 17. století uèenci, díky Keplerovi, znali pomìry vzdáleností planet ve sluneèní soustavì. Ze tøetího Keplerova zákona (Kepler jej zveøejnil ve svém stìžejním díle Harmonices mundi v roce 1630), který dává do pomìru obìžné doby ( T ) a vzdálenosti ( a ) planet od Slunce:

totiž plyne zajímavá možnost: Budeme-li poèítat èas v rocích, pak pro Zemi mùžeme T2 položit rovno jedné (Zemì obíhá okolo Slunce jeden rok). Vzdálenost Zemì od Slunce neznáme (žijeme v první tøetinì 17. století), tak proè bychom ji také nemohli položit rovnou jedné? Vzorec se nám pak zjednoduší:

T  je obìžná doba planety, a je její støední vzdálenost od Slunce v jednotkách " støední vzdálenost Zemì–Slunce ". Vypoèítat pomìry vzdáleností planet je pak jednoduché, chce to jen trochu trpìlivosti s mìøením obìžných dob (Saturnu trvá obìh okolo Slunce 30 rokù). Dostaneme tabulku, která nám prozradí napøíklad to, že jestliže Jupiter obíhá okolo Slunce témìø 12 rokù, pak musí být od Slunce 5x dále než Zemì. O vzdálenosti Jupitera nebo Zemì v kilometrech (loktech, verstách, mílích, palcích,...) však stále nevíme nic.

Pøechod Venuše pøes Slunce mùže pomoci problém vyøešit. Z rùzných míst na Zemi se totiž Venuše na Slunce promítá ponìkud jinam a v trochu jinou dobu (i když si hodiny seøídíme na stejný èas). V podstatì triangulací pak mùžeme urèit vzdálenost Zemì od Slunce napøíklad v kilometrech. Dodnes se støední vzdálenost Zemì-Slunce, která byla použita k sestavení výšeležící tabulky, používá k mìøení vzdáleností ve sluneèní soustavì. Øíkáme jí astronomická jednotka a oznaèujeme ji AU (z anglického Astronomical Unit).

1 AU = 149 597 870 km

Dnes existují pøesnìjší metody mìøení astronomické jednotky, ale v roce 1882 bylo nejpøesnìjší metodou právì pozorování pøechodu Venuše pøes Slunce.