 |
Jak dochází k pøechodu Venuše pøes Slunce |
| [ hlavní stránka HPHK ] [ pozorování Slunce na HPHK ] | [ èeské centrum VT-2004 ] [ pøechod Venuše ON-LINE ] |
|
|
Dolní a horní konjunkce Venuše se Sluncem Pøi pohledu ze Zemì se Venuše na obloze mùže od Slunce dostat maximálnì do úhlové vzdálenosti 47°. Podle toho, na které je stranì, hovoøíme o východní elongaci (Venuše je pozorovatelná jako veèernice ) nebo západní elongaci (Venuše je jitøenkou ). Mezi tím se vyskytují konjunkce (v pùvodním astrologickém výzmanu spojení) – období, kdy Venuše prochází okolo Slunce. Ve skuteènosti se pøi konjunkci se Sluncem Venuše nachází na spojnici Zemì–Slunce, buï mezi Zemí a Sluncem, nebo za Sluncem; hovoøíme pak o dolní resp. horní konjunkci. POZOR! Dolní a horní konjunkce se nerozlišuje podle toho, zda na obloze vidíme Venuši procházet nad Sluncem nebo pod ním. Jde o prostorové uspoøádání tìles zobrazené na schematu. Tedy pøi horní konjunkci mùže být Venuše nad Sluncem i pod Sluncem (samozøejmì nikoli zároveò); totéž platí pro dolní konjunkci. Ve vzácných pøípadech mùže pøi dolní konjunkci Venuše pøímo pøejít pøes sluneèní kotouè. Dolní a horní konjunkci mùžeme rozlišit napøíklad pohledem do dalekohledu – pøi dolní konjunkci je Venuše blízko k Zemi a témìø v novu (je vìtší a jeví se jako tenký srpek), pøi horní konjunkci je pak v úplòku (jeví se jako malý kotouèek). Budeme-li na obloze sledovat pohyb Venuše vùèi Slunci, zaznamenáme, že pøi horní konjunkci se Venuše vùèi Slunci pohybuje od západu na východ a pomaleji, pøi dolní konjunkci rychleji a od východu k západu. Rychlost onoho pohybu je samozøejmì zdánlivá.
|
Zdánlivý pohyb Venuše vùèi Slunci
Budeme-li zaznamenávat polohu Venuše vùèi Slunci vždy ve stejnou denní dobu, zaznamenáme pohyb znázornìný na následujících dvou animacích:
 |
 |
Vlevo je pohyb vùèi Slunci, do kterého se promítá sklon rotaèní osy Zemì vùèi rovinì jejího obìhu okolo Slunce a také sklon dráhy Venuše vùèi dráze Zemì. Vpravo je pak tentýž pohyb vùèi obzoru, ve kterém se projeví ještì zmìna výšky Slunce nad obzorem bìhem roku zpùsobená již zmínìným sklonem rotaèní osy Zemì. Obì animace zachycují polohy Venuše a Slunce od 29. 3. 2004 do 2. 6. 2007 v desetidenních intervalech vždy ve 12:00 SEÈ (pozorovatel stojí na hvìzdárnì v Hradci Králové). Detailnìji mùžete pohyb sledovat na velké animaci (500 kB), kde Slunce a Venuše navíc zanechávají stopy. Animace byly vytvoøeny pomocí programu Earth Centered Universe a pohyb je ponìkud deformován projekcí nebeské sféry na plochu monitoru poèítaèe.
| [ nahoru ] |
Pøechod Venuše pøes Slunce
Planety neobíhají okolo Slunce v jedné rovinì. Jejich dráhy mají rùzný sklon (od 1,3° v pøípadì Jupitera po 7° u Merkura). Za základní rovinu sobecky považujeme rovinu dráhy Zemì okolo Slunce. Sklon dráhy Venuše vùèi dráze Zemì èiní 3,4°. Díky tomuto sklonu Venuše na obloze vìtšinou mine sluneèní kotouè a výsledkem takové konjunkce je jen to, že Venuše je po urèitou dobu nepozorovatelná. Když se však pøi dolní konjunkci Venuše zároveò ocitne blízko uzlu své dráhy (místo, kde se roviny drah Zemì a Venuše protínají), pozorujeme na Zemi pøechod Venuše pøes Slunce . Taková situace je ovšem mimoøádnì vzácná. Jak je patrné z následující tabulky (jistì v ní odhalíte zajímavé pravidelnosti) a obrázku, èeká nás dvojice pøechodù Venuše pøes Slunce v roce 2004 a 2012 (ten druhý nebude pozorovatelný z Èeské republiky). Poté se Venuše od uzlu vzdálí a další pøechod si užijí naši praprapravnuci v letech 2117 a 2125.
|
|
| [ nahoru ] |