Záblesky záření gama

Záblesky záření gama (GRB) jsou silná vzplanutí vysokoenergetického záření gama trvající od necelé sekundy až do několika minut – což je v kosmologickém měřítku pouhé mžiknutí oka. Je známo, že se objevují v obrovských vzdálenostech od Země, až u samé hranice pozorovatelného vesmíru.

VLT pozoroval dosvit dosud nejvzdálenějšího záblesku záření gama. Světlu z tohoto velmi dalekého astronomického zdroje s červeným posuvem 8,2 trvalo více než 13 miliard let, než doputovalo k nám. Pozorujeme tedy daný zdroj tak, jak vypadal, když byl vesmír starý pouze necelých 600 milionů let neboli jen necelou pětinu svého současného věku. Musel během několika sekund uvolnit 300krát větší množství energie, než kolik jí naše Slunce uvolní za celých více než 10 miliard let svého života. Záblesky záření gama jsou tedy projevem nejenergetičtějších výbuchů ve vesmíru od velkého třesku. Viz tisková zpráva ESO Press Release eso0917.

Badatelé se už dlouho snaží odhalit povahu těchto výbuchů. Pozorování ukazují, že existují dva typy záblesků záření gama – krátké (trvající méně než několik sekund) a dlouhé. Mělo se proto za to, že je způsobují dva odlišné druhy kosmických událostí.

V roce 2003 se astronomové pracující s dalekohledy ESO významně zasloužili o to, že dlouhotrvající záblesky záření gama byly ztotožněny s výbuchy kolabujících velmi hmotných hvězd, známými jako "hypernovy". Vědci sledovali dosvity exploze celý měsíc a ukázali, že záření má podobné charakteristiky, jako když masivní hvězdy na konci svého života vybuchují jako supernovy. Viz tisková zpráva ESO Press Release eso0318.

V roce 2005 dalekohledy ESO poprvé detekovaly optický dosvit krátkého vzplanutí záření gama. Astronomové sledovali toto světlo tři týdny a ukázali, že krátké záblesky gama – na rozdíl od dlouhých – nemohou být způsobeny výbuchem hypernovy. Namísto toho soudí, že doprovázejí tak dramatické události, jako splynutí neutronových hvězd nebo černých děr. Viz tisková zpráva ESO Press Release eso0541.