Tisková zpráva

20. června 2012: Dalekohled ESO/VLT pořídil dosud nejdetailnější snímek působivé části hvězdné porodnice NGC 6357. Na tomto záběru je zachyceno mnoho mladých horkých hvězd, zářivých oblaků plynu a neobvyklých prachových útvarů, které vznikly působením intenzivního ultrafialového záření a mohutných proudů nabitých částic vyvrhovaných mladými hvězdami.

11. června 2012: ESO buduje největší dalekohled na světě v optickém/infračerveném oboru. Na svém dnešním zasedání v Garchingu rada ESO schválila program European Extremely Large Telescope (E-ELT), očekávajíc potvrzení čtyř takzvaných "ad referendum" hlasů[1] . Dalekohled E-ELT zahájí svůj provoz v příštím desetiletí.

7. června 2012: Ve středu 6. června 2012 navštívil observatoř ESO Paranal španělský král Juan Carlos I. Na půdě observatoře se setkal s prezidenty Chile, Kolumbie, Mexika a Peru, a také s významnými zástupci dalších zemí, kteří se na Paranalu účastnili 4. summitu Pacifické aliance.

6. června 2012: Prezidenti Chile, Kolumbie, Mexika a Peru se setkali na observatoři ESO Paranal v chilské poušti Atacama, aby si na vlastní oči prohlédli unikátní dalekohledy a technologie vlajkové lodi ESO. Paranal byl vybrán jako místo konání čtvrtého summitu Pacifické aliance, na kterém byla ratifikována rámcová smlouva tohoto uskupení.

31. května 2012: Tento nový záběr centrální oblasti neobvyklé galaxie Centaurus A byl pořízen pomocí systému antén pro milimetrovou a submilimetrovou oblast ALMA (Atacama Large Millimeter/submillimeter Array). Názorně demonstruje, jak nová observatoř astronomům umožňuje prohlédnout skrze temné prachové pásy zakrývající samotný střed galaxie a získat snímky v bezkonkurenční kvalitě. ALMA je stále ještě ve fázi výstavby a v současnosti provádí vědecká pozorování ve zkušební fázi ‚Early Science‘ (počáteční vědecká pozorování). Již v současnosti je však tento teleskop nejvýkonnějším zařízením svého druhu na světě. Observatoř ALMA právě zveřejnila výzvu k podání návrhů na pozorování v následujícím období, kdy již bude k dispozici ještě větší část celého systému s lepšími vlastnostmi.

16. května 2012: Na tomto novém snímku pořízeném na Evropské jižní observatoři (ESO) je zachycena podivná galaxie známá jako Centaurus A. S celkovou délkou expozičního času přesahující 50 hodin se jedná pravděpodobně o nejhlubší snímek tohoto neobvyklého působivého objektu. Snímek byl vytvořen pomocí dalekohledu MPG/ESO o průměru primárního zrcadla 2,2 m a kamery WFI (Wide Field Imager) na observatoři ESO La Silla (Chile).

9. května 2012: Nový snímek kulové hvězdokupy M 55 pořízený v infračerveném oboru přehlídkovým dalekohledem VISTA zachycuje desítky tisíc hvězd nakupených dohromady jako roj včel. Kromě toho, že jsou tyto hvězdy soustředěny na jednom místě, patří zároveň k těm nejstarším ve vesmíru. Astronomové studují objekty, jako je M 55, aby pochopili, jak probíhá vývoj galaxií a jak stárnou hvězdy.

2. května 2012: Nový snímek oblasti obklopující reflexní mlhovinu M 78 ležící severně od pásu Oriona ukazuje oblaka kosmického prachu, která se táhnou mlhovinou jako šňůra perel. Pozorování byla provedena pomocí dalekohledu APEX (Atacama Pathfinder Experiment) [1], který sleduje tepelné záření zrnek mezihvězdného prachu. To astronomům umožňuje nahlížet do míst, kde vznikají nové hvězdy.

25. dubna 2012: Tento nový snímek hvězdokupy NGC 6604 byl pořízen pomocí kamery WFI (Wide Field Imager) a dalekohledu MPG/ESO o průměru objektivu 2,2 m na observatoři La Silla v Chile. Hvězdokupa bývá často přehlížena díky nápadnému sousedovi, kterým je Orlí mlhovina, též známá jako Messier 16 (či M 16), nacházející se jen ‚o rozpětí křídel‘ vedle. Kompozice tohoto snímku, kde je NGC 6604 obklopena krajinou prachoplynových mračen, však ukazuje, že hvězdokupa sama o sobě je velmi krásným objektem.

18. dubna 2012: Dosud nejpřesnější měření pohybů hvězd v naší Galaxii neprokázalo přítomnost temné hmoty v rozsáhlém prostoru kolem Slunce. Uznávané teorie však předpokládají, že okolí Slunce je naopak temnou hmotou naplněno. Temná hmota je záhadnou nepozorovatelnou substancí, která může být detekována pouze nepřímo prostřednictvím gravitačního působení. Nová studie provedená týmem astronomů v Chile odhalila, že teorie jednoduše nesouhlasí s pozorováním. To by mohlo znamenat, že je nepravděpodobné, aby pokusy o přímou detekci částic temné hmoty na Zemi byly úspěšné.

12. dubna 2012: Nová observatoř, ačkoli se ještě staví, již umožnila astronomům pochopit a popsat blízký planetární systém, a poskytla jim cenné údaje o tom, jak takové systémy vznikají a vyvíjejí se. Astronomové za použití dalekohledu ALMA (Atacama Large Millimeter/submillimeter Array) objevili, že planety obíhající kolem hvězdy Fomalhaut musí být mnohem menší, než se původně soudilo. Jedná se o první publikovaný vědecký výsledek z první fáze pozorování, která byla otevřena všem astronomům.

4. dubna 2012: Evropská jižní observatoř ESO uzavřela kontrakt s architektonickou kanceláří Auer+Weber na návrh rozšíření svého ústředí v Garchingu u Mnichova (Německo). Kancelářská budova moderního stylu poskytne prostor pro rostoucí počet zaměstnanců v Garchingu a bude místem zrodu technologických inovací potřebných pro ambiciózní projekty ESO, jako je dalekohled E-ELT (European Extremely Large Telescope). Po předpokládaném dokončení na konci roku 2013 přispěje rozšíření ústředí ESO významně k rozvoji celého vědeckého centra v Garchingu.

28. března 2012: Nové výsledky získané pomocí ‚lovce exoplanet‘ spektrografu HARPS naznačují, že v zónách života kolem slabých hvězd se velmi často vyskytují kamenné planety jen o málo větší než Země. Mezinárodní tým astronomů na základě těchto pozorování odhaduje, že v Galaxii existují až desítky miliard takových planet. Až sto jich pak pravděpodobně leží v těsném okolí Slunce. Jedná se o první přímé měření četnosti výskytu exoplanet typu super-Země u červených trpaslíků, kteří reprezentují až 80% hvězd naší Galaxie.

21. března 2012: Dalekohled ESO/VISTA vytvořil největší a nejhlubší snímek vzdáleného vesmíru v oboru infračerveného záření. Tento nový záběr jedné nenápadné části oblohy byl pořízen v rámci přehlídky UltraVISTA a zachycuje více jak 200 000 galaxií. Představuje však jen jednu část mohutné kolekce upravených snímků ze všech přehlídek prováděných dalekohledem VISTA, které ESO dala právě k dispozici astronomům celého světa. Přehlídka UltraVISTA je pokladnicí, která bude využita k výzkumu vzdálených galaxií raného vesmíru a v řadě dalších vědeckých projektů.

14. března 2012: Nová pozorování provedená dalekohledem ESO/VLT významně přispěla k pochopení růstu galaktických ‚puberťáků‘. V rámci největší přehlídky svého druhu astronomové objevili, že mladé galaxie v období 3 – 5 miliard let po velkém třesku významně změnily způsob získávání nové hmoty. Na počátku této fáze vývoje převažovalo nasávání plynu, které následně přechází k procesu ‚kanibalizace‘ – pohlcování malých okolních galaxií.

7. března 2012: Přehlídkový dalekohled ESO/VST (VLT Survey Telescope) pracující na observatoři Paranal v Chile nasnímal fascinující kolekci interagujících galaxií patřících ke galaktické kupě v souhvězdí Herkula. Stovky galaxií detailně zobrazených na tomto ostrém snímku získaném za méně než tři hodiny pozorování potvrzují výjimečné předpoklady dalekohledu VST a jeho obří kamery OmegaCAM k objevování blízkého vesmíru.

29. února 2012: Při pozorování Měsíce pomocí dalekohledu VLT astronomové objevili důkazy o existenci života ve vesmíru – konkrétně na planetě Zemi. Nalezení života na naší domovské planetě vypadá jako triviální pozorování, ale nový postup mezinárodního týmu astronomů může v budoucnu přinést objev života kdekoli ve vesmíru. Práce je popsána v článku, který vyšel 1. března 2012 v odborném časopise Nature.

15. února 2012: Nový záběr získaný teleskopem APEX (Atacama Pathfinder Experiment) v Chile zachycuje
vlnící se filament kosmického prachu, který je přes 10 světelných let dlouhý. V některých místech ukrývá nově zrozené stálice, v jiných jsou hustá oblaka plynu na pokraji zhroucení, jež povede k tvorbě dalších hvězd. Jedná se o jednu z nejbližších oblastí hvězdotvorby vzhledem k Zemi. Částice kosmického prachu jsou zde tak chladné, že ke spatření jejich slabé záře je potřeba využít vlnových délek kolem 1 mm, právě takových, jaké detekuje kamera LABOCA na dalekohledu APEX.

8. února 2012: Dalekohled ESO/VLT získal zatím nejdetailnější infračervené záběry ‚hvězdné porodnice‘ v mlhovině Carina. Zviditelnil tak mnohé dosud skryté struktury rozptýlené v této působivé nebeské krajině plynu, prachu a mladých hvězd. Tento snímek patří k nejpozoruhodnějším, jaké kdy VLT pořídil.

1. února 2012: Nový snímek hvězdné porodnice NGC 3324 byl pořízen pomocí kamery WFI (Wide Field Imager) a dalekohledu MPG/ESO s primárním zrcadlem o průměru 2,2 m, který pracuje na observatoři La Silla v Chile. Intenzivní ultrafialové záření několika mladých horkých hvězd nutí oblak plynu zářit pestrými barvami a doslova vyhloubilo obrovskou dutinu v okolním plynu a prachu.

25. ledna 2012: Tým astronomů využívající dalekohled APEX nalezl dosud nejtěsnější spojitost mezi nejmohutnějšími epizodami hvězdotvorby v raném vesmíru a nejhmotnějšími galaxiemi dneška. Galaxie, které v raném vesmíru prošly obdobím mohutné tvorby hvězd, zažily také rychlý konec této éry, což z nich dnes dělá hmotné a klidné galaxie se stárnoucí populací stálic. Astronomové pravděpodobně odhalili také viníka náhlého ukončení období vzniku hvězd – vývoj supermasivní černé díry.

19. ledna 2012: Dalekohled ESO/VISTA, pracující na observatoři Paranal v Chile, pořídil nový záběr mlhoviny Helix. Obrázek získaný v oboru infračerveného záření zviditelňuje vlákna chladného plynu, která nelze ve viditelném světle pozorovat a odhaluje bohaté pozadí s hvězdami a galaxiemi.

11. ledna 2012: Mezinárodní tým, k němuž patří také trojice astronomů z ESO, využil techniku gravitačního mikročočkování k měření četnosti výskytu planet v naší Galaxii. Po šestiletém výzkumu, při kterém prohlédli miliony hvězd, dospěli k závěru, že planety kolem hvězd jsou spíše pravidlem než výjimkou. Výsledky byly publikovány 12. ledna 2012 v časopise Nature.

10. ledna 2012: Mezinárodní tým využívající dalekohled ESO/VLT (poušť Atacama, Chile), rentgenový kosmický dalekohled Chandra (Chandra X-ray Observatory, NASA) a přístroj ACT (Atacama Cosmology Telescope) zkoumal extrémně horkou, hmotnou galaktickou kupu – největší, jaká byla dosud ve vzdáleném vesmíru pozorována. Výsledky práce byly oznámeny 10. ledna 2012 na 219. setkání Americké astronomické společnosti (American Astronomical Society, AAS) v Austinu v Texasu.

5. ledna 2012: V roce 2012 oslaví Evropská jižní observatoř (ESO), přední mezinárodní astronomická organizace, 50. výročí svého založení. Tento významný rok je příležitostí ohlédnout se do historie ESO a oslavit její vědecké i technické úspěchy, a také pohlédnout do budoucnosti na příští ambiciózní programy. V průběhu jubilejního roku 2012 ESO plánuje řadu zajímavých akcí.

4. ledna 2012: Nový snímek mlhoviny Omega, který pořídil dalekohled ESO/VLT, patří k nejostřejším záběrům tohoto objektu, jaký byl kdy pořízen z povrchu Země. Obrázek zachycuje rudě zbarvenou zaprášenou centrální část této slavné oblasti zrodu nových hvězd a odhaluje výjimečné detaily kosmické krajiny plné oblaků plynu, prachu a nově vzniklých hvězd.

24. prosince 2011: Nedávno objevená kometa C/2011 W3 (Lovejoy) byla zachycena na úžasných snímcích a časosběrných videích pořízených z observatoře ESO Paranal v Chile. Kometa ozdobila jižní oblohu poté, co nečekane přežila blízké přiblížení ke Slunci.

15. prosince 2011: Přehlídkový dalekohled VST (VLT Survey Telescope) zachytil krásu nedaleké spirální galaxie NGC 253. Nový snímek je pravděpodobně nejdetailnějším širokoúhlým záběrem tohoto objektu a jeho okolí, jaký byl dosud pořízen. Fotografie demonstruje, že VST – nejnovější dalekohled na observatoři Paranal – poskytuje nejen záběry rozsáhlých částí oblohy, ale nabízí také výjimečnou kvalitu a ostrost obrazu.

14. prosince 2011: Astronomové využívající dalekohled ESO/VLT objevili oblak plynu obsahující materiál o hmotnosti několika Zemí, který výrazně zrychluje svůj pohyb směrem k černé díře ve středu naší Galaxie. Je to poprvé v historii, co je pozorováno přiblížení takového oblaku k supermasivní černé díře. Výsledky budou publikovány 5. ledna 2012 v časopise Nature.

9. prosince 2011: Řídící orgán Evropské jižní observatoře ESO Coucil odsouhlasil rozpočet ESO na rok 2012. Ten zahrnuje přípravné práce na komunikaci vedoucí do budoucího umístění dalekohledu E-ELT na Cerro Armazones a zahájení vývoje některých náročných optických součástí dalekohledu. Jelikož některé z členských států ESO již odsouhlasily svou část požadovaných dodatečných prostředků, je konečné schválení celého programu E-ELT očekáváno v polovině roku 2012.

8. prosince 2011: Následník belgického trůnu navštívil observatoř ESO Paranal v doprovodu delegace podnikatelů, která zkoumala budoucí příležitosti pro evropský průmysl v kontextu projektu dalekohledu E-ELT (European Extremely Large Telescope).

7. prosince 2011: Astronomové pořídili dosud nejlepší snímek hvězdy, z které většinu hmoty vysál ‚upíří‘ průvodce. Kombinací světla získaného čtveřicí dalekohledů na observatoři ESO Paranal vznikl virtuální teleskop o průměru 130 m, jehož pohled je 50krát ostřejší než pohled kosmického dalekohledu HST (NASA/ESA). Nové výsledky překvapivě ukázaly, že přenos hmoty z jedné složky dvojhvězdy na druhou je mnohem mírnější proces, než se očekávalo.

5. prosince 2011: Dalekohled ESO/VLT nalezl dosud nejrychleji rotující hvězdu. Tato hmotná jasná stálice se nachází v sousední galaxii – ve Velkém Magellanově oblaku – a je od nás vzdálena asi 160 000 světelných let. Astronomové se domnívají, že hvězda má za sebou velmi bouřlivou minulost, kdy byla vyvržena z dvojhvězdného systému po explozi druhé složky soustavy.

24. listopadu 2011: Delegace, jejímiž členy byli mimo jiné španělská ministryně pro vědu a inovace (Minister of Science and Innovation) Dr. Cristina Garmendia, chilský ministr zahraničí Alfredo Moreno (Minister of Foreign Affairs) a chilská ministryně národního majetku (Minister of National Assets) Catalina Parot, měla nejprve příležitost vyslechnout si v budově Residencia sérii prezentací o činnosti ESO. Tato část programu byla přístupná pro zástupce médií.

16. listopadu 2011: Pozorování provedená pomocí přístroje APEX na submilimetrových vlnových délkách odhalila chladná prachová oblaka, ze kterých se v mlhovině Carina formují nové hvězdy. Toto zákoutí překotné hvězdotvorby, kde můžeme nalézt některé z nejhmotnějších hvězd v naší Galaxii, je ideálním místem pro výzkum vzájemné interakce mladých hvězd a jejich mateřských molekulárních oblaků.

11. listopadu 2011: Nová pozorování odhalila, že planetka Lutetia je fragmentem stejného materiálu, ze kterého vznikaly planety Země, Venuše či Merkur. Astronomové zkombinovali data získaná evropskou sondou Rosetta, dalekohledem ESO/NTT i dalšími teleskopy (NASA) a zjistili, že vlastnosti asteroidu se nápadně podobají jednomu vzácnému typu meteoritů nalézaných na Zemi. O těch se předpokládá, že vznikly ve vnitřní části Sluneční soustavy. Na současnou dráhu v hlavním pásu planetek mezi Marsem a Jupiterem se tedy Lutetia musela postupně dostat v určitém období svého vývoje.

2. listopadu 2011: Mezinárodní tým astronomů použil jasné světlo vzdálených záblesků gama jako sondu ke studiu složení velmi vzdálených galaxií. Nová pozorování pomocí dalekohledu ESO/VLT překvapivě odhalila, že některé z galaxií v mladém vesmíru jsou bohatší na těžší chemické prvky než naše Slunce.

26. října 2011: Astronomové přesně změřili průměr vzdálené trpasličí planety Eris, která při svém pohybu Sluneční soustavou zakryla slabou hvězdu. Úkaz byl pozorován na konci roku 2010 teleskopy v Chile včetně nového belgického dalekohledu TRAPPIST, který se nachází na observatoři La Silla. Měření ukázala, že Eris je, pokud jde o velikost, prakticky identickým dvojčetem Pluta. Povrch Eris odráží velké množství světla, což naznačuje, že by mohl být rovnoměrně pokrytý tenkou vrstvou ledu patrně vymrzlého z atmosféry. Výsledky byly zveřejněny 27. října 2011 v odborném časopise Nature.

19. října 2011: K celkovému počtu 158 dosud známých kulových hvězdokup v naší Galaxii přibyly další dvě. Byly objeveny na nových snímcích získaných přehlídkovým dalekohledem ESO/VISTA v rámci programu VVV (VISTA Variables in the Via Lactea). V rámci této přehlídky se také podařilo najít první hvězdokupu, která leží daleko od centra Galaxie, ale jejíž světlo na cestě k nám muselo projít skrze prach a plyn poblíž samotného galaktického středu.

17. října 2011: Dne 15. října 2011 se v evropském sídle ESO v Garchingu u Mnichova (Bavorsko, Německo) uskutečnil Den otevřených dveří Evropské jižní observatoře. Tisíce návštěvníků měly možnost pomoci při stavbě modelu největšího plánovaného zrcadla na světě dalekohledu E-ELT (European Extremely Large Telescope) ve skutečné velikosti a zažít, jak vypadá práce pro ESO.

13. října 2011: Chilský ministr zahraničí Alfredo Moreno a generální ředitel ESO Tim de Zeeuw dnes slavnostně podepsali dohodu týkající se plánovaného dalekohledu E-ELT (European Extremely Large Telescope). Smlouva mezi ESO a Chilskou vládou obsahuje darování pozemků pro výstavbu teleskopu, stejně jako dlouhodobou koncesi na vytvoření přilehlého ochranného pásma a vyjádření podpory Chilské vlády zřízení observatoře E-ELT.

12. října 2011: Vědci použili dalekohled ESO/VLT pro průzkum raného vesmíru v několika obdobích, kdy se stával průhledným pro ultrafialové záření. Tato krátká, ale dramatická epizoda ve vývoji vesmíru – známá jako období reionizace – se odehrála asi před 13 miliardami let. Při studiu několika nejvzdálenějších dosud pozorovaných galaxií se týmu poprvé podařilo stanovit průběh reionizace v čase. Ukázalo se také, že tato fáze musela proběhnout rychleji, než se astronomové dříve domnívali.

3. října 2011: Nejkomplexnější pozemní astronomická observatoř ALMA (Atacama Large Millimeter/submillimeter Array) byla oficiálně otevřena pro astronomické účely. První uveřejněné obrázky, získané tímto teleskopem, který je stále ve fázi výstavby, odhalují pohled na Vesmír, jaký není možné vidět pomocí dalekohledů pro viditelnou ani infračervenou oblast. Tisíce vědců z celého světa soutěžilo o to, aby byli mezi prvními, kteří budou pomocí tohoto nového zařízení zkoumat nejtemnější, nejchladnější, nejvzdálenější a nejskrytější tajemství vesmíru.

28. září 2011: Astronomové použili dalekohled ESO/VLT k zobrazení kolosální hvězdy, kterou řadíme mezi žluté hyperobry, k jednomu z nejméně početných typů stálic ve vesmíru. Tento nový snímek je dosud nejlepším záběrem hvězdy tohoto typu a odkrývá mohutnou dvojitou prachovou obálku, která obří hvězdu obklopuje. Hvězda se svou obálkou připomíná smažené vejce s bílým okrajem a žloutkem uprostřed, což také astronomy vedlo k jejímu pojmenování
Fried Egg Nebula (v češtině bychom asi použili mlhovina Volské oko).

21. září 2011: Nový snímek získaný pomocí kamery WFI (Wide Field Imager) nainstalované na dalekohledu MPG/ESO se zrcadlem o průměru 2,2 m odhaluje mlhovinu u hvězdy Lambda Centauri – oblak zářícího vodíku a novorozené hvězdy v souhvězdí Kentaura. Mlhovina známá jako IC 2944 bývá někdy přezdívána také Běžící kuře (Running Chicken Nebula), a to díky tvaru ptáka, který někteří pozorovatelé spatřují v nejjasnějších partiích mlhoviny.

12. září 2011: Astronomové pracující s nejlepším světovým přístrojem na hledání exoplanet – spektrografem HARPS – dnes oznámili bohatý úlovek více jak 50 nových exoplanet: mezi nimi je také 16 super-Zemí, z nichž jedna obíhá na okraji obyvatelné zóny své mateřské hvězdy. Při studiu vlastností všech planet dosud objevených spektrografem HARPS členové týmu zjistili, že asi 40 % hvězd podobných Slunci má přinejmenším jednu planetu lehčí než Saturn.

7. září 2011: Dalekohled ESO/NTT (New Technology Telescope) pořídil tento pozoruhodný záběr otevřené hvězdokupy NGC 2100, která se nachází ve Velkém Magellanově oblaku, nedaleké satelitní galaxii, je asi 15 milionů let stará. Hvězdokupa je obklopena zářícím plynem blízké mlhoviny Tarantula.

31. srpna 2011: Tým evropských astronomů použil dalekohled ESO/VLT, aby v naší Galaxii vystopoval typ hvězdy, o kterém si mnozí mysleli, že nemůže existovat. Vědci objevili, že je složena téměř výhradně z vodíku a hélia, a že obsahuje jen velmi malé množství těžších prvků. Díky tomuto záhadnému složení hvězda spadá do 'zakázané zóny' obecně uznávané teorie hvězdného vývoje, což především znamená, že by vůbec neměla existovat. Výsledky byly publikovány 1. září 2011 v odborném časopise Nature.

24. srpna 2011: Dalekohled ESO/VLT pořídil tento úžasný záběr neobvyklé krásné dvojice galaxií pojmenované 'Oči' (The Eyes). Větší z dvojice, NGC 4438, bývala kdysi spirální galaxií, ale svůj tvar ztratila v posledních několika stech miliónech let v důsledku vzájemných kolizí s jinými galaxiemi. Uvedený obrázek je prvním snímkem pořízeným v rámci programu ESO’s Cosmic Gems (Kosmické poklady ESO), ve kterém Evropská jižní observatoř poskytuje pozorovací čas čistě pro účely popularizace astronomie.

17. srpna 2011: Pozorování provedená pomocí dalekohledu ESO/VLT odhalila zdroj energie u velmi vzácného obřího oblaku zářícího plynu v mladém vesmíru. Získaná data ukazují na to, že tento takzvaný 'Lyman-alpha blob', jež představuje jeden z největších známých objektů ve vesmíru, musí získávat energii z galaxií, které obklopuje. Výsledky byly zveřejněny 18. srpna 2011 v odborném časopise Nature.

10. srpna 2011: Tento nový záběr získaný dalekohledem ESO/VLT zachycuje spirální galaxii NGC 3521, která se nachází 35 milionů světelných let od nás směrem do souhvězdí Lva (Leo). Galaxie je úchvatným kosmickým objektem o průměru 50 000 světelných let s jasným kompaktním jádrem, které je obklopeno složitou spirální strukturou.

3. srpna 2011: Mezinárodní tým astronomů nalezl v naší Galaxii 96 dosud neznámých otevřených hvězdokup ukrytých v prachu. Vědci použili data získaná infračerveným přehlídkovým teleskopem VISTA, který pracuje na observatoři ESO Paranal. Pro předchozí přehlídkové programy nebyly tyto malé a slabé objekty pozorovatelné. Citlivým infračerveným detektorům největšího přehlídkového dalekohledu světa, který dokáže proniknout prachovými závoji, však již uniknout nemohly. Tolik malých slabých hvězdokup najednou nebylo dosud nikdy objeveno.

28. července 2011: První evropská dvanáctimetrová anténa pro systém ALMA (Atacama Large Millimeter/submillimeter Array) byla 27. července 2011 dopravena do ‚pracovní oblasti‘, která se nachází ve výšce 5000 m n. m. na planině Chajnantor. Zde byla připojena mezi ostatní antény zatím dodané partnery projektu ALMA a stala se tak celkově 16. zprovozněnou anténou celého systému.

27. července 2011: Tento v originále obrovský snímek zachycuje trojici galaxií v souhvězdí Lva, která bývá označována jako 'Leo Triplet'. Byl pořízen pomocí nového přehlídkového dalekohledu ESO/VST (VLT Survey Telescope) vybaveného kamerou OmegaCAM, který pracuje na observatoři ESO Paranal. Neméně zajímavé je však pro astronomy velké množství slabých objektů v pozadí. Jejich ostré obrazy jsou ukázkou možností nového přístroje určeného k mapování vzdáleného vesmíru.

20. července 2011: Dalekohled ESO/VLT pořídil nový úchvatný snímek mlhoviny obklopující hvězdokupu NGC 1929. Ta se nachází ve Velkém Magellanově oblaku, jedné z blízkých sousedních galaxií. Objekt dominující tomuto snímku je názornou ukázkou toho, čemu astronomové říkají superbublina. Její vzhled je formován hvězdnými větry mladých stálic a rázovými vlnami, doprovázejícími exploze supernov.

13. července 2011: Nová studie založená na datech získaných dalekohledem ESO/VLT a rentgenovou družicovou observatoří XMM-Newton (ESA) přinesla překvapivé výsledky. Většina obrovských černých děr v jádrech galaxií nebyla za posledních 11 miliard let aktivována díky spojení galaxií, jak se dosud předpokládalo.

6. července 2011: V mezihvězdném prostoru se podařilo nalézt peroxid vodíku. Tento objev představuje vodítko pro pochopení chemických vztahů mezi molekulami nepostradatelnými pro život – vody a kyslíku. Na Zemi hraje peroxid vodíku hlavní roli v chemických cyklech vody či atmosférického ozónu. Jeho roztok v nízké koncentraci jistě každý zná; používá se jako dezinfekční prostředek nebo přípravek na odbarvování vlasů. Nyní se astronomům podařilo molekuly peroxidu vodíku detekovat ve vesmíru, a to pomocí antény APEX provozované ESO v Chile.

29. června 2011: Tým evropských astronomů použil dalekohled ESO/VLT a řadu dalších teleskopů k nalezení a podrobnému zkoumání dosud nejvzdálenějšího známého kvasaru. Tento kosmický maják, který rozsvěcuje černá díra o hmotnosti 2 miliard Sluncí, je zdaleka nejjasnějším objeveným objektem, který pochází z období raného vesmíru. Tyto výsledky byly zveřejněny 30. června 2011 v odborném časopise Nature.

23. června 2011: Pomocí přístroje VISIR a dalekohledu ESO/VLT se astronomům podařilo zobrazit v dosud nevídaných detailech složitou mlhovinu kolem superobří hvězdy Betelgeuse. Struktury, které na snímku připomínají šlehající plameny, vznikají při odvrhování hmoty do okolního prostoru.

22. června 2011: Vědcům zkoumajícím kupu galaxií Abell 2744 se podařilo poskládat dohromady střípky její složité a bouřlivé minulosti. Ke své práci použili řadu pozemních i kosmických dalekohledů včetně ESO/VLT a Hubblova kosmického teleskopu (HST). Zdá se, že kupa Abell 2744 se zformovala v důsledku ‘hromadné kolize’ nejméně čtyř původně samostatných kup, což vedlo ke vzniku několika zvláštních efektů, které dosud nebyly pozorovány společně.

8. června 2011: Dalekohled VST (VLT Survey Telescope) je posledním přírůstkem do arsenálu přístrojů na observatoři ESO Paranal v Chilské poušti Atacama. Je umístěn v pozorovatelně těsně sousedící se čtveřicí dalekohledů VLT na plošině Cerro Paranal a využívá tedy stejně jako VLT unikátní atmosférické podmínky. VST je teleskop s primárním zrcadlem o průměru 2,6 m vybavený kamerou OmegaCAM s rozlišením 268 megapixelů. Byl navržen pro rychlou přehlídku oblohy s vysokým rozlišením, a to ve viditelné oblasti světla. VST svou činností doplní infračervenou přehlídku prováděnou dalekohledem ESO/VISTA. Vlastnosti nového teleskopu nejlépe demonstrují první zveřejněné snímky mlhoviny Omega a kulové hvězdokupy Omega Centauri.

1. června 2011: K pořízení uvedeného záběru galaxie NGC 6744 použili astronomové dalekohled MPG/ESO o průměru primárního zrcadla 2,2 m a kameru WFI (Wide Field Imager). Tato působivá spirála se nachází asi 30 milionů světelných let od nás v jižním souhvězdí Páva. Snímek by však mohl být také pohlednicí ‘z Mléčné dráhy’, kterou byste poslali svému extragalaktickému známému, neboť NGC 6744 a naše Galaxie jsou si velmi podobné.

25. května 2011: V blízké galaxii se podařilo nalézt výjimečně jasnou osamocenou hvězdu, která září jako tři miliony Sluncí. Ostatní dosud známé takovéto ‘superhvězdy’ byly objeveny v hvězdokupách. Původ této hvězdy je doslova záhadný. Vznikla jako osamělá nebo byla vyvržena z nějaké hvězdokupy? Nevíme, ale obě vysvětlení představují náročný úkol pro současné chápání vzniku hvězd.

19. května 2011: Dalekohled ESO/VLT a kosmická sonda Cassini (NASA) spojily své síly, aby detailně prozkoumaly neobvyklou bouři v atmosféře planety Saturn. Studie provedená mezinárodním týmem vědců byla zveřejněna tento týden v odborném časopise Science.

4. května 2011: Galaxie NGC 2442, známá také jako 'Meathook Galaxy', má nápadně asymetrický tvar. Zatímco horní ze spirálních ramen je zdánlivě přeloženo přes sebe, dolní se táhne daleko od středu galaxie a je ozdobeno červenými oblaky odhalujícími právě probíhající proces tvorby hvězd. Dvojici rozdílných snímků této nesouměrné galaxie pořídily nedávno dalekohled MPG/ESO a Hubblův kosmický teleskop (NASA/ESA).

20. dubna 2011: Dvojice galaxií na tomto snímku, pořízeném na observatoři La Silla v Chile dalekohledem MPG/ESO o průměru zrcadla 2,2 m a kamerou WFI (Wide Field Imager), vypadá velmi zvláštně. Vzhled galaxií totiž poznamenaly gravitační poruchy vyvolané blízkostí sousedů. Vzájemné gravitační přetahování narušilo tvar galaxie NGC 3169 a rozdrobilo prachové pásy jejího souputníka NGC 3166. Třetí menší galaxie vpravo dole (NGC 3165) má na celé představení výborný výhled takřka z první řady.

13. dubna 2011: Tento snímek mlhoviny NGC 3582 byl pořízen pomocí kamery WFI (Wide Field Imager) a dalekohledu MPG/ESO se zrcadlem o průměru 2,2 m pracujícím na observatoři ESO La Silla v Chile. Obří smyčky plynu, které jsou zde zachyceny, silně připomínají sluneční protuberance. Předpokládá se, že vznikly vyvržením materiálu z umírajících hvězd. V této oblasti bychom ale nalezli také nové mladé stálice emitující silné ultrafialové záření, které nutí plyn v mlhovině zářit a vytvářet tento úžasný obraz.

7. dubna 2011: Dne 6. dubna 2011 přivítala observatoř ESO Paranal vzácnou návštěvu – prezidenta České republiky Václava Klause a jeho choť Livii Klausovou. Prezidentský pár si nenechal ujít ani příležitost k prohlídce Cerro Armazones, místa vybraného pro stavbu budoucího obřího dalekohledu E-ELT.

30. března 2011: Na snímku pořízeném pomocí dalekohledu ESO/VLT září intenzivní rudou barvou oblak vodíku obklopující hvězdokupu NGC 371. Tyto hvězdné jesličky se nacházejí v sousední galaxii – v Malém Magellanově oblaku.

23. března 2011: Pozorování provedená pomocí dalekohledu ESO/VLT a dalšími přístroji vedla k objevu nového kandidáta na nejchladnější známou hvězdu. Je jím hnědý trpaslík v dvojhvězdném systému, s povrchovou teplotou jako čerstvě uvařený čaj – ten je sice v lidských měřítkách horký, ale v případě povrchu hvězdy je stejná teplota až neuvěřitelně nízká. Tento objekt svými vlastnostmi dokonce překračuje pomyslnou a velmi neostrou hranici dělící malé chladné hvězdy a velké horké planety.

16. března 2011: Tento nově zveřejněný snímek pořízený dalekohledem ESO/VLT poskytuje detailní pohled na dynamické efekty, které v plynu a prachu zárodečné mlhoviny způsobují právě zrozené hvězdy. Ačkoliv hvězdy samotné vidět nejsou, materiál, který vyvrhují, se sráží s okolním plynem a prachem a vytváří až surrealistickou krajinu zářících oblouků, fleků a pruhů.

9. března 2011: Aby astronomové mohli objevit dosud nejvzdálenější vyvinutou kupu galaxií, museli použít celou armádu kosmických i pozemních teleskopů včetně dalekohledu ESO/VLT na observatoři Paranal v Chile. Přestože tuto galaktickou kupu pozorujeme tak, jak vypadala před více než 10 miliardami let, je překvapivě podobná dnešním.

2. března 2011: Snímek galaxie NGC 247, získaný pomocí kamery WFI (Wide Field Imager) a dalekohledu MPG/ESO o průměru zrcadla 2,2 m na observatoři La Silla v Chile, odhaluje jemné detaily nejen této spirální galaxie viděné téměř zboku, ale i řadu objektů v pozadí. Právě sklon této nápadné galaxie vůči pozorovateli může podle astronomů za to, že její vzdálenost byla v minulosti výrazně přehodnocována.

24. února 2011: Díky schopnostem dalekohledu ESO/VLT zkoumal mezinárodní tým astronomů protoplanetární disk kolem mladé hvězdy, a tedy ranou fázi vývoje planetárního systému. Poprvé se podařilo nalézt malého souputníka, který by mohl být příčinou vzniku mohutné mezery objevené v disku. Další pozorování pomohou odhalit, zda se jedná o hnědého trpaslíka nebo obří planetu.

16. února 2011: Ústředním motivem tohoto snímku je mlhovina Messier 78 (M 78). Hvězdy, které toto nádherné divadlo způsobují, však tentokrát zůstaly v pozadí. Jejich jasné modré světlo rozptylují prachové částice v mlhovině. Záběr byl pořízen pomocí kamery WFI (Wide Field Imager) a dalekohledu MPG/ESO, který se nachází na observatoři La Silla v Chile. Originální soubor snímků tohoto objektu si ke zpracování vybral také celkový vítěz soutěže ESO ‘Hidden Treasures 2010’ Igor Chekalin.

2. února 2011: Jasná galaxie NGC 3621 vypadá jako příklad klasické spirály. Ve skutečnosti je však velmi neobvyklá: nemá centrální výduť, a proto bývá označována jako disková (pure-disc galaxy). Na tomto záběru byla zachycena pomocí kamery WFI (Wide Field Imager) a dalekohledu MPG/ESO o průměru primárního zrcadla 2,2 m, který se nachází na observatoři La Silla v Chile.

19. ledna 2011: Tento ohromující záběr Mlhoviny v Orionu byl získán na observatoři La Silla v Chile pomocí kamery WFI (Wide Field Imager) a dalekohledu MPG/ESO o průměru primárního zrcadla 2,2 m. Mlhovina není jen hezkým kosmickým objektem, ale nabízí astronomům možnost si zblízka prohlédnout mohutnou oblast právě probíhající hvězdotvorby a posunout tak naše znalosti o vzniku a vývoji hvězd. Originální data k tomuto snímku si ke zpracování vybral také Igor Chekalin (Rusko), jeden z účastníků a pozdější vítěz astrofotografické soutěže ESO – 'Hidden Treasures 2010'. Ačkoliv vítězství Igorovi přinesl jiný záběr, jeho kompozice Mlhoviny v Orionu se umístila na sedmém místě.

12. ledna 2011: Do astrofotografické soutěže ESO nesoucí název 'Hidden Treasures 2010' bylo přihlášeno téměř sto prací a ESO si vám nyní s potěšením dovoluje představit její vítěze. Soutěž ‘Hidden Treasures’ (Ztracené poklady) poskytla amatérským astronomům příležitost prohledat ohromné datové archivy ESO a nalézt v nich opravdové skryté skvosty. Absolutním vítězem této náročné soutěže se stal astronomický nadšenec z Ruska – Igor Chekalin, který bude za svou práci odměněn životní cestou na observatoř ESO Paranal v Chile.

5. ledna 2011: Nový infračervený záběr mlhoviny Laguna byl pořízen v rámci průzkumu Mléčné dráhy pomocí dalekohledu VISTA (ESO, Paranal, Chile). Jedná se o malý kousek mnohem většího originálního snímku celé rozsáhlé oblasti v okolí známé mlhoviny, a snímek sám je pouze drobnou částí mohutné přehlídky.

30. prosince 2010: Federativní republika Brazílie podepsala 29. prosince 2010 formální dohodu o přistoupení k ESO, která jí umožní stát se členským státem Evropské jižní observatoře. Poté, co smlova projde vládní ratifikací, se Brazílie stane prvním mimoevropským a celkově 15. členským státem ESO.

16. prosince 2010: Záblesky záření gama patří k jevům, při kterých se ve velmi krátkém čase uvolňuje obrovské množství energie. Některé z nich se ale zdají být podezřele slabé ve viditelném světle. Tyto takzvané 'temné gama záblesky' byly dosud nejpodrobněji zkoumány pomocí přístroje GROND a dalekohledu MPG/ESO o průměru primárního zrcadla 2,2 m na observatoři La Silla v Chile. Vědcům se podařilo ukázat, že k vysvětlení jejich povahy není potřeba žádné exotické teorie. Nízká jasnost ve viditelném oboru má několik příčin a nejdůležitější z nich je přítomnost prachu mezi Zemí a zábleskem.

8. prosince 2010: V naší Galaxii známe asi 150 kulových hvězdokup – početných skupin starých hvězd, které společně obíhají kolem jejího středu. Tento nový snímek pořízený kamerou Wide Field Imager na 2,2 metrovém dalekohledu MPG/ESO (La Silla, Chile) zachycuje strukturu kulové hvězdokupy M 107 v nevídaných detailech. Studium těchto ‚hvězdných rojů‘ odhaluje mnoho důležitých informací o historii naší galaxie a vývoji hvězd.

1. prosince 2010: Mezinárodní tým astronomů používajících dalekohled ESO/VLT poprvé analyzoval atmosféru exoplanety typu super-Země. Planeta označovaná GJ 1214b byla zkoumána při přechodu přes disk své mateřské hvězdy; při tomto úkazu projde část záření atmosférou, což umožňuje analýzu jejích vlastností. Díky tomu nyní víme, že atmosféra je buď tvořena převážně vodní párou, a nebo planetu zakrývá hustá vrstva oblačnosti či mlhy. Výsledky byly zveřejněny v časopise Nature 2. prosince 2010.

24. listopadu 2010: Díky objevu první zákrytové dvojhvězdy obsahující proměnnou hvězdu cefeidu se mezinárodnímu týmu astronomů podařilo vyřešit letitou záhadu. Mimořádně vhodné uspořádání systému umožnilo velmi přesně změřit hmotnost cefeidy. Nová data ukazují, že předpovědi teorie hvězdných pulsací jsou správné, zatímco odhady hmotnosti na základě teorie hvězdného vývoje jsou v rozporu s tímto pozorováním.

18. listopadu 2010: Tým evropských astronomů využívající dalekohled MPG/ESO na observatoři La Silla v Chile objevil planetu u hvězdy, která do naší Galaxie připutovala odjinud. Planeta jupiterova typu je sama o sobě neobvyklá, neboť obíhá kolem stálice v závěrečné fázi života, která by ji v budoucnu mohla pohltit. Soustava tak přináší důležité poznatky vztahující se ke vzdálené budoucnosti naší Sluneční soustavy.

10. listopadu 2010: Astronomové z Evropské jižní observatoře pořídili efektní nový snímek neobvyklé galaxie NGC 7252. Tento galaktický spletenec vznikl při kolizi dvojice původně samostatných galaxií a pro astronomy představuje vhodný objekt pro zkoumání vlivů galaktického slévání na vývoj vesmíru.

4. listopadu 2010: Nově zprovozněné datové spojení táhnoucí se v délce 100 km přes nevlídnou poušť Atacama přináší nové příležitosti pro observatoř ESO Paranal i Observatorio Cerro Armazones. Napojení těchto zařízení přímo na hlavní latinskoamerickou vědeckou datovou páteřní síť zacelilo poslední mezeru ve vysokorychlostním spojení mezi observatořemi a Evropou.

27. října 2010: Na sérii fotografií pořízených pomocí dalekohledu ESO/VLT na observatoři Paranal v Chile je zachycena šestice působivých spirálních galaxií. Záběr byl získán v oboru infračerveného záření unikátní výkonnou kamerou HAWK-I. Astronomové doufají, že jim tyto snímky pomohou pochopit vznik a vývoj nápadných spirálních struktur v galaxiích.

20. října 2010: Tým evropských astronomů využívající dalekohled ESO/VLT změřil vzdálenost dosud nejvzdálenější galaxie. Pečlivou analýzou jejího velmi slabého světla vědci zjistili, že galaxii pozorují tak, jak vypadala v době, kdy samotný vesmír byl jen 600 milionů let starý. Rudý posuv světla galaxie je 8,6 a jedná se tedy o první potvrzené pozorování objektu, jehož světlo prorazilo neprůhlednou vodíkovou mlhou vyplňující mladý vesmír. Výsledky pozorování byly zveřejněny 21. října 2010 v časopise Nature.

13. října 2010: Pozorování provedená pomocí dalekohledu ESO/VLT poprvé poskytla přímý důkaz, že mladé galaxie mohly přibírat na váze díky nasávání chladného plynu ze svého okolí a získanou hmotu využít k překotné tvorbě nových hvězd. V prvních miliardách let po velkém třesku velmi výrazně vzrostla hmotnost průměrné galaxie a otázka, proč se tak stalo, patří k nejožehavějším tématům moderní astrofyziky. Výsledky studie byly publikovány 14. října v časopise Nature.

6. října 2010: Nový snímek pořízený přehlídkovým teleskopem ESO/VISTA v oboru infračerveného záření odhaluje neobvyklou ‘krajinu’ zářících plynných struktur, temných prachoplynných oblaků a mladých hvězd, nacházející se v souhvězdí Jednorožce. Oblast zrodu nových hvězd známá jako Monoceros R2 je celá doslova vnořena do obřího temného molekulárního mračna. Ve viditelném světle je takřka nepozorovatelná, ale v infračerveném záření je nepřehlédnutelná.

22. září 2010: Tento nový snímek zachycující spirální galaxii s příčkou NGC 1365 v infračerveném oboru spektra byl pořízen výkonnou kamerou HAWK-I a dalekohledem ESO/VLT na observatoři Paranal v Chile. Galaxie NGC 1365 patří do kupy galaxií Fornax a nachází se asi 60 milionů světelných let od Země.

8. září 2010: ESO zveřejnila nový pozoruhodný snímek spirální galaxie NGC 300, která se podobá naší Galaxii a patří do blízké skupiny galaxií v souhvězdí Sochaře. Záběr odhalující v nevídaných detailech strukturu galaxie byl pořízen celkovou expozicí o délce téměř 50 hodin kamerou WFI (Wide Field Imager) na observatoři ESO La Silla v Chile. NGC 300 se nachází asi 6 milionů světelných let od nás a na obloze zabírá rozlohu asi dvou třetin měsíčního kotouče.

1. září 2010: Galaxie NGC 4666 zaujímá významné místo ve středu snímku pořízeného ve viditelném oboru kamerou WFI umístěnou na 2,2 m dalekohledu na La Silla v Chille. NGC 4666 je pozoruhodnou galaxií s probíhajícím intenzivním procesem tvorby hvězd a neobvyklým "supervětrem" unikajícího plynu. Tato galaxie byla již pozorována v rentgenovém oboru s pomocí vesmírného teleskopu ESA XMM-Newton a prezentovaný snímek byl pořízen pro další studium objektů zachycených tímto teleskopem v rentgenovém oboru.

24. srpna 2010: Astronomové využívající spektrograf HARPS, nejlepší zařízení svého druhu na světě, objevili planetární systém obsahující minimálně pět planet u Slunci podobné hvězdy HD 10180. Existuje však možnost, že v soustavě jsou ještě další dvě tělesa, z nichž jedno může být exoplanetou s dosud nejnižší známou hmotností. Systém by tedy mohl být podobný Sluneční soustavě a to nejen počtem planet, ale také jejich pravidelným uspořádáním.

18. srpna 2010: Astronomům se díky použití dalekohledu ESO/VLT podařilo poprvé v historii ukázat, že magnetar – neobvyklý typ neutronové hvězdy – byl vytvořen při zániku hvězdy nejméně 40krát hmotnější než Slunce. Tento objev představuje nelehký úkol pro současné teorie vývoje hvězd, neboť ty předpovídají, že takto hmotný objekt se stane černou dírou a nikoliv magnetarem. Vyvstává tak závažná otázka, jak hmotná vlastně musí hvězda být, aby se stala černou dírou.

11. srpna 2010: Astronomové, kteří skenují oblohu velkým přehlídkovým teleskopem ESO/VISTA, získali působivou fotografii mlhoviny Tarantula v blízké sousední galaxii – Velkém Magellanově mračnu. Panoramatický záběr pořízený v oboru infračerveného záření zachycuje tento objekt ve vysokém rozlišení spolu s jeho nejbližším okolím. Snímek byl pořízen jako jeden z prvních v rámci začínající rozsáhlé přehlídky obou Magellanových oblaků.

4. srpna 2010: Astronomové pracující s dalekohledem ESO/VLT získali první trojrozměrný pohled na materiál vyvržený při nedávné explozi supernovy. Podle těchto pozorování se mohutný výbuch odehrál převážně jedním směrem a exploze tedy musela být velmi turbulentním procesem. Takový výsledek je v dobrém souhlasu s předpovědí současných numerických modelů.

28. července 2010: Obdivuhodný snímek pořízený pomocí kamery WFI (Wide Field Imager) na observatoři ESO La Silla zachycuje neobvyklou hvězdu WR 22 a její barevné okolí. WR 22 je velmi horká a jasná hvězda, která odfukuje svoji řídkou atmosféru do okolního prostoru milionkrát rychleji než například naše Slunce. Hvězda leží v okrajové části mlhoviny Carina, ze které vznikla.

21. července 2010: Astronomové použili kombinaci přístrojů na dalekohledu ESO/VLT a objevili dosud nejhmotnější známou hvězdu, která v době zrodu vážila třistakrát více, než naše Slunce. Je tedy dvakrát hmotnější, než udává v současnosti přijímaný limit hmotnosti hvězd – 150 Sluncí. Sama existence tohoto monstra – milionkrát zářivějšího než Slunce, které ztrácí materiál díky mohutnému hvězdnému větru – by mohla skrývat odpověď na otázku, jak hmotné mohou být hvězdy.