Tisková zpráva

Obrovská koule hvězd pohledem dalekohledu VISTA

9. května 2012

Nový snímek kulové hvězdokupy M 55 pořízený v infračerveném oboru přehlídkovým dalekohledem VISTA zachycuje desítky tisíc hvězd nakupených dohromady jako roj včel. Kromě toho, že jsou tyto hvězdy soustředěny na jednom místě, patří zároveň k těm nejstarším ve vesmíru. Astronomové studují objekty, jako je M 55, aby pochopili, jak probíhá vývoj galaxií a jak stárnou hvězdy.

Kulové hvězdokupy drží pohromadě v úhledném tvaru díky gravitaci. Ve hvězdokupě M 55 žijí hvězdy opravdu v těsném společenství: asi sto tisíc hvězd je nacpáno do koule o průměru jen 25krát větším, než je vzdálenost mezi Sluncem a nejbližším hvězdným systémem Alfa Centauri.

Dosud bylo nalezeno 160 kulových hvězdokup kroužících kolem centra naší Galaxie. Dvojice posledních objevů, které si na své konto připsal dalekohled VISTA, byla oznámena teprve nedávno (eso1141). Kolem těch největších galaxií mohou ale obíhat i tisíce těchto hvězdných uskupení.

Pozorování hvězd v kulových hvězdokupách odhalila, že vznikly zhruba ve stejné době – asi před 10 miliardami let – z jednoho oblaku plynu. Jelikož období vzniku je datováno pouze několik miliard let po velkém třesku, většinu dostupného materiálu tehdy tvořil ten nejjednodušší, nejlehčí a ve vesmíru nejhojnější plyn: vodík, společně s příměsí hélia a ještě mnohem menším množstvím těžších prvků, jako je kyslík a dusík.   

To, že jsou složeny převážně z vodíku, odlišuje hvězdy v kulových hvězdokupách od hvězd, které vznikaly později, jako například naše Slunce. To je obohaceno těžšími prvky, které vytvořily rané generace hvězd. Naše Slunce vzniklo asi před 4,6 miliardami let; jeho věk je tedy poloviční ve srovnání s postaršími stálicemi, které nacházíme ve většině kulových hvězdokup. Chemické složení oblaku, ze kterého vzniklo Slunce, se odráží také v obsahu prvků, které nalézáme v celé Sluneční soustavě – v planetkách, planetách, ale i v našich vlastních tělech.  

Na obloze naleznete kulovou hvězdokupu M 55 v souhvězdí Střelce. Nápadně velká hvězdokupa dosahuje velikosti skoro 2/3 Měsíce v úplňku a je jednoduše pozorovatelná i v malých dalekohledech, přestože se nachází asi 17 000 světelných let od Země.

Toto seskupení hvězd poprvé zdokumentoval francouzský astronom Nicolas Louis de Lacaille v roce 1752 a o 26 let později jej jiný Francouz Charles Messier zahrnul do svého slavného katalogu nehvězdných objektů pod pořadovým číslem 55. Objekt je také zařazen pod označením NGC 6809 do seznamu New General Catalogue, často citovaného a rozsáhlejšího astronomického katalogu vzniklého na konci 19. století.

Tento nový snímek byl pořízen v infračerveném světle pomocí dalekohledu VISTA (Visible and Infrared Survey Telescope for Astronomy) s primárním zrcadlem o průměru 4,1 m, který pracuje na observatoři Paranal v severním Chile (eso0949). 

Kromě hvězd patřících k M 55 zachycuje tento snímek také mnoho galaxií, které se však nacházejí mnohem dále za samotnou hvězdokupou. Obzvláště nápadná je zboku viděná galaxie vpravo nahoře od středu snímku. 

Další informace

V roce 2012 slavíme 50. výročí založení ESO. ESO (Evropská jižní observatoř) je hlavní mezinárodní astronomickou organizací Evropy a patří k nejproduktivnějším astronomickým observatořím světa. Je podporována 15 členskými státy, kterými jsou: Belgie, Brazílie, Česká republika, Dánsko, Finsko, Francie, Itálie, Německo, Nizozemí, Portugalsko, Rakousko, Španělsko, Švédsko, Švýcarsko a Velká Británie. ESO má za cíl vývoj, konstrukci a provoz výkonných pozemních astronomických zařízení, která umožní významné vědecké objevy. ESO také hraje přední roli při propagaci a organizaci mezinárodní spolupráce na poli astronomického výzkumu. ESO v současnosti provozuje tři observatoře světově úrovně: La Silla, Paranal a Chajnantor, které se nacházejí na poušti Atacama v Chile. Na Paranalu se nachází VLT (Very Large Telescope = Velmi velký dalekohled) – nejvyspělejší pozemní dalekohled pracující ve viditelném světle a VISTA, největší přehlídkový dalekohled pro infračervenou oblast na světě. Zároveň je ESO evropským zástupcem největšího astronomického projektu všech dob – teleskopu ALMA budovaného na planině Chajnantor. V současnosti ESO plánuje výstavbu Evropského extrémně velkého dalekohledu (E-ELT), který bude mít průměr primárního zrcadla 40 metrů. Měl by pracovat v infračerveném i viditelném oboru záření a stane se největším dalekohledem světa.

Odkazy

• snímky dalekohledu VISTA
• snímky dalších objektů získané dalekohledem VISTA

Kontakty

Richard Hook
ESO, La Silla, Paranal, E-ELT and Survey Telescopes Public Information Officer
Garching bei München, Germany
Tel.: +49 89 3200 6655
Mobil: +49 151 1537 3591
Email: rhook@eso.org

Anežka Srbljanović (press contact Česko)
ESO Science Outreach Network a Astronomical Institute of Czech Academy of Sciences
Tel.: +420 323 620 116
Email: eson-czech@eso.org

Connect with ESO on social media

Toto je překlad tiskové zprávy ESO eso1220. ESON -- ESON (ESO Science Outreach Network) je skupina spolupracovníku z jednotlivých členských zemí ESO, jejichž úkolem je sloužit jako kontaktní osoby pro lokální média.