Tisková zpráva

Nový snímek ESO zachytil na obloze temného vlka

31. října 2024

Evropská jižní observatoř (ESO) zveřejnila halloweenský strašidelně nádherný snímek temné mlhoviny, která vytváří iluzi vlčí siluety na barevném vesmírném pozadí. Mlhovina, které se příznačně přezdívá mlhovina Temného vlka, byla zachycena na snímku o velikosti 283 milionů pixelů pomocí dalekohledu VLT Survey Telescope (VST) na observatoři Paranal, ESO v Chile.

Mlhovina Temného vlka se nachází v souhvězdí Štíra, zdánlivě poblíž středu Mléčné dráhy, a je od Země vzdálena přibližně 5300 světelných let. Tento snímek zabírá na obloze plochu odpovídající zhruba čtyřem měsíčním úplňkům, ale ve skutečnosti je součástí ještě větší mlhoviny nazývané Gum 55. Pokud se podíváte pozorně, vlk by mohl být dokonce vlkodlak, jehož ruce jsou připraveny popadnout nic netušící kolemjdoucí...

Pokud jste si mysleli, že tma znamená prázdnotu, opak je pravdou. Temné mlhoviny jsou chladná mračna kosmického prachu, která jsou tak hustá, že zastiňují světlo hvězd a dalších objektů za nimi. Jak jejich název napovídá, na rozdíl od jiných mlhovin nevyzařují viditelné světlo. Prachová zrnka v nich pohlcují viditelné světlo a propouštějí pouze záření delších vlnových délek, jako je například infračervené světlo. Astronomové studují tato oblaka zmrzlého prachu, protože se v nich často nacházejí nově vznikající hvězdy.

Vystopovat tohoto vlka na obloze je samozřejmě možné jen díky kontrastu s jasným pozadím. Tento snímek ukazuje v působivých detailech, jak Temný vlk vyniká před zářivými oblaky, ve kterých vznikají hvězdy. Barevná oblaka jsou tvořena převážně plynným vodíkem a září načervenalými tóny, které excituje intenzivní UV záření nově se rodících hvězd v jejich nitru.

Některé temné mlhoviny, jako je například mlhovina Uhelný pytel, lze spatřit pouhým okem - a hrají klíčovou roli při výkladu oblohy u prvních národů [1] - ale Temný vlk nikoli. Tento snímek byl vytvořen pomocí dat z přehlídkového dalekohledu VLT, který vlastní Národní astrofyzikální ústav v Itálii (Istituto Nazionale di Astrofisica, INAF) a je umístěn na observatoři Paranal, ESO v poušti Atacama v Chile. Dalekohled je vybaven speciálně navrženou kamerou pro mapování jižní oblohy ve viditelném světle.

Výsledný snímek byl sestaven ze mnoha snímků pořízených v různých časech, přičemž každý z nich byl opatřen filtrem, který propouštěl jinou barvu světla. Všechny byly pořízeny v rámci projektu VST Photometric Hα Survey of the Southern Galactic Plane and Bulge (VPHAS+), který zkoumal přibližně 500 milionů objektů v naší Mléčné dráze. Podobná pozorování pomáhají vědcům lépe pochopit životní cyklus hvězd v naší Galaxii a získaná data jsou veřejně dostupná prostřednictvím vědeckého portálu ESO. Prozkoumejte si tuto pokladnici dat sami: kdo ví, jaké další podivuhodné tvary ve tmě objevíte?

Poznámky

[1] Mapučové v jižní části středního Chile nazývají mlhovinu Uhelný pytel "pozoko" (studna) a Inkové ji nazývali "yutu" (pták podobný koroptvi).

Další informace

Evropská jižní observatoř (ESO) umožňuje vědcům z celého světa objevovat tajemství vesmíru ve prospěch všech. Navrhujeme, stavíme a provozujeme pozemní observatoře světové úrovně, které astronomové využívají k řešení vzrušujících záhad vesmíru a šíření fascinace astronomií, a podporujeme mezinárodní spolupráci v oblasti astronomie. ESO bylo založeno jako nadnárodní organizace v roce 1962 a dnes ji podporuje 16 členských států (Belgie, Česká republika, Dánsko, Francie, Finsko, Irsko, Itálie, Německo, Nizozemsko, Polsko, Portugalsko, Rakousko, Spojené království, Španělsko, Švédsko a Švýcarsko), hostitelský stát Chile a Austrálie jako strategický partner. Sídlo ESO a její návštěvnické centrum a planetárium ESO Supernova se nachází nedaleko německého Mnichova, zatímco chilská poušť Atacama, nádherné místo s jedinečnými podmínkami pro pozorování oblohy, je domovem našich dalekohledů. ESO provozuje tři pozorovací stanoviště: La Silla, Paranal a Chajnantor. Na Paranalu provozuje Very Large Telescope a jeho Interferometr, jakož i přehlídkové dalekohledy, jako je VISTA. Na Paranalu bude ESO také hostit a provozovat soustavu Čerenkovových teleskopů (Cherenkov Telescope Array South), největší a nejcitlivější observatoř pro gama záření na světě. ESO společně s mezinárodními partnery provozuje na Chajnantoru observatoř ALMA, která pozoruje oblohu v milimetrovém a submilimetrovém pásmu. Na Cerro Armazones poblíž Paranalu budujeme "největší oko upřené k nebi" - Extremely Large Telescope. Z našich kanceláří v Santiagu v Chile podporujeme naší činnost v zemi a spolupracujeme s chilskými partnery a společností.

Odkazy

Fotografie přehlídkových dalekohledů na Paranalu, včetně VST

Pro novináře: přihlašte se k odběru tiskových zpráv v češtině

Pro vědce: máte pro nás námět? Popularizujte svůj výzkum

 

Kontakty

Juan Carlos Muñoz Mateos
ESO Media Officer
Garching bei München, Germany
Tel.: +49 89 3200 6176
Email: jmunoz@eso.org

Bárbara Ferreira
ESO Media Manager
Garching bei München, Germany
Tel.: +49 89 3200 6670
Mobil: +49 151 241 664 00
Email: press@eso.org

Anežka Srbljanović (press contact Česko)
ESO Science Outreach Network a Astronomical Institute of Czech Academy of Sciences
Tel.: +420 323 620 116
Email: eson-czech@eso.org

Connect with ESO on social media

Toto je překlad tiskové zprávy ESO eso2416. ESON -- ESON (ESO Science Outreach Network) je skupina spolupracovníku z jednotlivých členských zemí ESO, jejichž úkolem je sloužit jako kontaktní osoby pro lokální média.