Tisková zpráva

Zářivé drama zrodu a smrti hvězd

27. listopadu 2013

Velký Magellanův oblak patří k nejbližším sousedním galaxiím. Astronomové nedávno využili výkonný dalekohled ESO/VLT (Very Large Telescope) k zaznamenání jednoho méně známého zákoutí této galaxie. Snímek zachycuje oblak plynu a prachu, ve kterém vznikají nové horké hvězdy a ty formují okolní plyn do neobvyklých tvarů. Na záběru jsou však patrné rovněž následky hvězdné smrti – vláknité struktury, které vznikly následkem exploze supernovy.

Na obloze v jižním souhvězdí Mečouna naleznete jednu z nejbližších sousedních galaxií – Velký Magellanův oblak, která se nachází ve vzdálenosti pouhých 160 tisíc světelných let od nás (eso1311). V této galaxii vzniká velký počet nových hvězd. Některé oblasti jejich zrodu, jako je třeba mlhovina Tarantule (eso1033), jsou tak jasné a velké, že je můžeme pozorovat ze Země pouhým okem. Tento nový snímek byl pořízen pomocí dalekohledu ESO/VLT, který pracuje na observatoři Paranal v Chile. Zachycuje oblast mlhoviny NGC 2035 (vpravo), která někdy bývá označována jako mlhovina Dračí hlava.

Objekt s označením NGC 2035 je emisní mlhovina označovaná také jako HII oblast. Tvoří ji oblaky plynu, které svítí díky ozařování mladými hvězdami. Záření strhává elektrony z obalů atomů vodíku v oblacích a při následné rekombinaci s dalšími atomy dochází k emisi světla. Mezi oblaky plynu se vyskytují rovněž shluky prachu, který světlo absorbuje. Vznikají tak vlnité podlouhlé temné útvary táhnoucí se skrz mlhovinu.  

Vláknité útvary v levé části snímku však nejsou důsledkem vzniku hvězd, ale jejich smrti. Vznikly při jednom z nejdivočejších procesů, jaký se ve vesmíru může odehrát – při explozi supernovy [1]. Tyto výbuchy jsou tak jasné, že na krátko mohou přezářit celou galaxii, ve které k nim došlo. Následně, během několika týdnů či měsíců, ale opět zeslábnou (eso1315 a potw1323a).

Z pouhého pohledu na tento obrázek je obtížné odhadnout skutečnou velikost těchto oblaků, jejichž šířka dosahuje stovek světelných let. Nejsou totiž v naší galaxii, ale mnohem dál. Velký Magellanův oblak je sice ‚velký‘, ale ve srovnání s naší Galaxií působí velmi neokázale – má v průměru jen 14 tisíc světelných let; je tedy asi 10krát menší než naše Galaxie.

Snímek byl pořízen v rámci programu ESO Cosmic Gems pomocí přístroje FORS (FOcal Reducer and low dispersion Spectrograph), který pracuje ve spojení s dalekohledem ESO/VLT na observatoři Paranal v Chile [2].

Poznámky

[1] Pozůstatek po výbuchu supernovy na tomto snímku nese označení SNR 0536-67.6.

[2] ESO Cosmic Gems je iniciativa, která se snaží získávat astronomické snímky vizuálně atraktivních objektů pro vzdělávací a popularizační účely. Program využívá krátkých úseků pozorovacího času a jinak nevyužitého času dalekohledů, aby dopad na vědecká pozorování byl minimální. Získaná data jsou však k dispozici také odborníkům prostřednictvím vědeckých archivů ESO.

Další informace

ESO je nejvýznamnější mezivládní astronomická organizace Evropy a v současnosti nejproduktivnější pozemní astronomická observatoř. ESO podporuje celkem 15 členských zemí: Belgie, Brazílie, Česká republika, Dánsko, Finsko, Francie, Itálie, Německo, Nizozemsko, Portugalsko, Rakousko, Španělsko, Švédsko, Švýcarsko a Velká Británie. ESO uskutečňuje ambiciózní program zaměřený na návrh, konstrukci a úspěšný chod výkonných pozemních pozorovacích komplexů umožňujících astronomům dosáhnout významných vědeckých objevů. ESO také vedoucí úlohu při podpoře a organizaci spolupráce v astronomickém výzkumu. ESO provozuje tři unikátní pozorovací střediska světového významu nacházející se v Chile: La Silla, Paranal a Chajnantor. Na Observatoři Paranal provozuje Velmi velký teleskop (VLT), což je nejvyspělejší astronomická observatoř pro viditelnou oblast světla, a také dva další přehlídkové teleskopy. VISTA pracuje v infračervené části spektra a je největším přehlídkovým dalekohledem na světě, dalekohled VST (VLT Survey Telescope) je největším teleskopem navrženým k prohlídce oblohy výhradně ve viditelné části spektra. ESO je evropským partnerem revolučního astronomického teleskopu ALMA, největšího astronomického projektu současnosti. Pro viditelnou a blízkou infračervenou oblast ESO rovněž plánuje nový dalekohled E-ELT (European Extremely Large optical/near-infrared Telescope) s primárním zrcadlem o průměru 39 metrů, který se stane „největším okem do vesmíru“.

Kontakty

Richard Hook
ESO Public Information Officer
Garching bei München, Germany
Tel.: +49 89 3200 6655
Mobil: +49 151 1537 3591
Email: rhook@eso.org

Anežka Srbljanović (press contact Česko)
ESO Science Outreach Network a Astronomical Institute of Czech Academy of Sciences
Tel.: +420 323 620 116
Email: eson-czech@eso.org

Connect with ESO on social media

Toto je překlad tiskové zprávy ESO eso1348. ESON -- ESON (ESO Science Outreach Network) je skupina spolupracovníku z jednotlivých členských zemí ESO, jejichž úkolem je sloužit jako kontaktní osoby pro lokální média.