Tisková zpráva

Blízká příbuzná naší Galaxie

2. září 2009

ESO zveřejnila nový obrázek sousední galaxie NGC 4945, která se podle mnohých astronomů podobá naší domovské Galaxii. Přestože snímek zachycuje NGC 4945 ze strany, pozorování dokazují, že jde o spirální galaxii s klasickými rameny a centrální výdutí s příčkou. Oproti naši Galaxii má NGC 4945 jasnější centrální oblast, ve které se nachází superhmotná černá díra, jenž pohlcuje množství hmoty a uvolňuje energii do okolního vesmírného prostoru.

NGC 4945 se nachází pouze 13 miliónů světelných let o nás, směrem do souhvězdí Kentaura. Můžeme ji spatřit již v malém astronomickém dalekohledu. Označení objektu obsahuje pořadové číslo 4945 v katalogu NGC (New General Catalogue), jenž sestavil dánský astronom John Louis Emil Dreyer v osmdesátých letech 19. století. Za objevitele je považován skotský astronom James Dunlop, který galaxii poprvé pozoroval v roce 1826 z Austrálie.

Snímek byl pořízen 2,2 metrovým dalekohledem MPG/ESO osazeným kamerou WFI (Wide Field Imager) na observatoři La Silla. Z našeho pohledu má galaxie doutníkový tvar, nicméně ve skutečnosti jde o široký, tenký disk s hvězdami a zářícím plynem soustředěným ve spirálních ramenech. Za pomoci speciálních pozorovacích filtrů je na snímku zvýrazněno záření vodíku a můžeme tak vidět oblasti, kde dochází k tvorbě hvězd.

Jiná pozorování odhalila, že galaxie má aktivní jádro. Centrální výduť tak vyzařuje více energie, než je běžné u klidnějších protějšků, například u naší Galaxie. Vědci řadí NGC 4945 mezi tzv. Seyfertovy galaxie, pojmenované podle amerického astronoma Carl K. Seyferta, který napsal v roce 1943 práci, v níž popisuje neobvyklé záření některých galaktických jáder. Astronomové předpokládají, že za aktivitu takových jader jsou zodpovědné centrální supermasivní černé díry. Ty svojí gravitací přitahují a urychlují prach a plyn, který se zahřívá na vysokou teplotu a začíná vyzařovat energii včetně rentgenového záření a ultrafialového světla. Černou díru ve svém centru obsahuje většina velkých spirálních galaxií nevyjímaje tu naší, nicméně mnoho z nich vzhledem k pokročilému stupni vývoje galaxie již není aktivní.

Další informace

ESO (Evropská jižní observatoř) je mezinárodní evropskou organizací pro astronomii. Jejími členy (14) jsou: Belgie, Česká republika, Dánsko, Finsko, Francie, Itálie, Německo, Nizozemí, Portugalsko, Rakousko, Španělsko, Švédsko, Švýcarsko a Velká Británie. ESO má za cíl vývoj, konstrukci a provoz výkonných pozemních dalekohledů, jenž zpřístupní astronomům významné vědecké objevy. ESO také hraje přední roli v astronomickém výzkumu a mezinárodní spolupráci. V současnosti provozuje světově jedinečné observatoře, jež se nacházejí na poušti Atacama Chile: La Silla, Paranal a Chajnantor. Na Paranalu ESO provozuje nejvyspělejší pozemní dalekohled pracující ve viditelném světle – Velmi velký dalekohled (VLT). Zároveň je ESO evropským zástupcem  největšího astronomického projektu všech dob – teleskopu ALMA. V současnosti ESO plánuje výstavbu Evropského extrémně velkého dalekohledu (E-ELT), který bude mít průměr primárního zrcadla 42 metrů. Bude pracovat ve viditelném a infračerveném oboru a stane se největším dalekohledem světa.

Kontakty

Henri Boffin
ESO
Garching, Germany
Tel.: +49 89 3200 6222
Email: hboffin@eso.org

Anežka Srbljanović (press contact Česko)
ESO Science Outreach Network a Astronomical Institute of Czech Academy of Sciences
Tel.: +420 323 620 116
Email: eson-czech@eso.org

Connect with ESO on social media

Toto je překlad tiskové zprávy ESO eso0931. ESON -- ESON (ESO Science Outreach Network) je skupina spolupracovníku z jednotlivých členských zemí ESO, jejichž úkolem je sloužit jako kontaktní osoby pro lokální média.