Tiskové zprávy 2015

5. března 2015: Podle výsledků nedávno publikovaného výzkumu obsahoval praoceán na Marsu větší množství vody než současný pozemský Severní ledový oceán a v poměru k povrchu planety pokrýval stejnou část Marsu jako Atlantický oceán na Zemi. Mezinárodní tým vědců využíval po dobu šesti let dalekohled ESO/VLT, přístroje na Keckově observatoři a teleskop NASA Infrared Telescope Facility k monitorování a mapování vlastností vody v různých částech atmosféry Marsu. Nově vytvořené mapy jsou první svého druhu. Výsledky byly zveřejněny v internetové verzi vědeckého časopisu Science.

2. března 2015: Jedna z nejvzdálenějších dosud spatřených galaxií umožnila astronomům získat vůbec první pozorování prachu v takto vzdáleném systému s probíhající tvorbou hvězd. Jedná se o provokativní důkaz rychlého vývoje galaxií, který následoval po Velkém třesku. K získání těchto výsledků astronomové využili radioteleskop ALMA, který odhalil slabou září chladného prachu v galaxii A1689-zD1, a také dalekohled VLT, s jehož pomocí byla změřena vzdálenost objektu.

26. února 2015: Přistroj MUSE pracující ve spojení s dalekohledem ESO/VLT poskytl astronomům dosud nejlepší prostorový pohled do vzdáleného vesmíru. Při pozorování oblasti známé jako Hubbleovo jižní hluboké pole (Hubble Deep Field South), které trvalo pouhých 27 hodin, se v této malé části oblohy podařilo změřit vzdálenosti, pohyby a další vlastnosti mnoha vzdálených galaxií. Zaznamenány byly také dosud nepozorované objekty a v tomto smyslu se tak podařilo překonat kosmický dalekohled HST.

18. února 2015: Astronomové využili nový přístroj SPHERE pracující ve spojení s dalekohledem ESO/VLT ke hledání hnědého trpaslíka, který měl podle výpočtů obíhat kolem neobvyklé dvojhvězdy V471 Tauri. SPHERE poskytl astronomům dosud nejlepší pohled na okolí tohoto zajímavého objektu, nenalezl však nic. Překvapivé nenalezení tohoto sebevědomě předpovězeného hnědého trpaslíka znamená, že konvenční vysvětlení neobvyklého chování systému V471 Tauri je chybné. Tyto neočekávané výsledky byly popsány v prvním vědeckém článku, který byl publikován na základě pozorování provedených pomocí SPHERE.

9. února 2015: Astronomové využívající zařízení ESO společně s dalekohledy na Kanárských ostrovech identifikovali v srdci planetární mlhoviny Henize 2-428 dvojici překvapivě hmotných hvězd. Předpokládají, že při vzájemném oběhu se budou neustále přibližovat, až nakonec, zhruba za 700 milionů let, splynou. V tomto okamžiku bude vzniklý objekt obsahovat dostatek hmoty na to, aby explodoval jako supernova typu Ia. Výsledky práce byly publikovány 9. ledna 2015 ve vědeckém časopise Nature.

4. února 2015: Snímek pořízený pomocí přehlídkového dalekohledu ESO/VISTA zachycuje slavnou mlhovinu Trifid v úplně novém světle. Díky pozorování v infračerveném oboru elektromagnetického záření mohou astronomové prohlédnout skrze prachem naplněné centrální oblasti naší Galaxie a spatřit dosud skryté objekty. V této drobné části jednoho z několika mohutných přehlídkových programů dalekohledu VISTA astronomové objevili dvojici dosud neznámých velmi vzdálených Cefeid – proměnných hvězd, které se z našeho pohledu nacházejí téměř přesně za mlhovinou Trifid. Jedná se o první hvězdy tohoto typu, které byly nalezeny za centrální výdutí v rovině naší Galaxie.

28. ledna 2015: Na novém snímku pořízeném pomocí dalekohledu ESO/VLT vypadá 'kometární globule' CG4 jako výhrůžně rozevřená tlama gigantické kosmické obludy. Ačkoliv na tomto záběru se zdá být mohutná a jasná, ve skutečnosti jde o slabou mlhovinu, která je stěží v dosahu amatérských pozorovatelů. Také její skutečná fyzikální povaha zůstává pro vědce záhadou.

14. ledna 2015: Na observatoři ESO/Paranal v Chile dopadlo první světlo na zrcadla a detektory nové sestavy dalekohledů NGTS (Next-Generation Transit Survey, Nová generace přehlídky tranzitů). Cílem projektu je hledání takzvaných tranzitujících exoplanet – planet v cizích hvězdných systémech, které z pohledu pozemského pozorovatele přecházejí přes disk své mateřské hvězdy a tím periodicky způsobují měřitelný pokles její jasnosti. Dalekohledy se zaměří především na hledání planet zhruba o velikosti Neptunu, tedy 2krát až 8krát větších než je Země.

7. ledna 2015: Zdá se, jako by na tomto působivém snímku chyběly některé hvězdy. Tmavá plocha ve hvězdném poli však není skutečná díra, ale oblast napěchovaná plynem a prachem. Tento temný oblak nese označení LDN 483 – což je zkratka anglického označení 'Lynds Dark Nebula 483'. Temné oblaky, jako je tento, představují oblasti budoucího zrodu hvězd. Uvedený snímek oblaku LDN 483 a jeho okolí byl pořízen dalekohledem MPG/ESO s primárním zrcadlem o průměru 2,2 m vybaveným širokoúhlou kamerou WFI (Wide Field Imager), který pracuje na observatoři ESO/La Silla.