Přiblížení na překvapivý prstenec

Tento Obrázek týdne ukazuje vzdálenou galaxii PJ0116-24, taktéž známou jako Hyper luminozitní infračervená galaxie (HyLIRG). Galaxie HyLIRG jsou neuvěřitelně jasné, jelikož jsou osvíceny extrémně rychlou formací hvězd v jejich nitru. Co to ale způsobuje?

Dřívější studie navrhovaly, že takovéto extrémní galaxie jsou důsledkem galaktických srážek. Předpokládá se, že tyto srážky galaxií vytvářejí husté oblasti plynu, ve kterých se spouští rychlá tvorba hvězd. Ale izolované galaxie by se také mohly stát HyLIRGami a to pouze za pomoci vnitřních procesů - pokud je plyn, jenž tvoří hvězdy rychle směřován ke středu galaxie.

V novém článku vedeném Daizhong Liu z Max-Planck Institute for Extraterrestrial Physics byla zkombinována pozorování ESO Very Large Telescope (VLT) a Atacama Large Millimetre/submillimetre Array (ALMA) ke studiu pohybu plynu v PJ0116-24. ALMA sleduje studený plyn, který na obrázku můžeme vidět modře, kdežto VLT s novým přístrojem Enhanced Resolution Imager a spektrografem ERIS sleduje plyn teplý (na obrázku červeně). Díky těmto detailním pozorováním tým zjistil, že plyn v této extrémní galaxii rotoval organizovaným způsobem a nikoliv chaoticky, jak by se očekávalo po galaktické kolizi - překvapivý výsledek! Toto přesvědčivě ukazuje, že srážky nejsou vždy nutné k tomu, aby se z galaxie stala HyLIRG.

PJ0116-24 je tak daleko, že jejímu světlu trvalo okolo 10 miliard let, než se k nám dostalo. Naštěstí galaxie v popředí (která není na obrázku vidět) se zachovala jako gravitační čočka - ohnula a zesílila světlo pocházející z PJ0116-24 do Einsteinova prstence, jak můžeme vidět na obrázku. Toto přesné kosmické zarovnání umožňuje astronomům přiblížit velmi vzdálené objekty a vidět je s takovými detaily, kterých by jinak bylo velmi obtížné dosáhnout.