Bez týmové práce nejsou koláče

Proč se při pozorování oblohy omezovat na jen jeden dalekohled? Na náhorní plošině Cerro Paranal, kterou vidíte na tomto Obrázku týdne osvícenou měsíčním svitem, se nachází ESO dalekohled Very Large Telescope Interferometer (VLTI), nezdolný tým čtyř 8,2metrových hlavních dalekohledů (Unit Telescopes, UT) a čtyř dalších 1,8metrových pomocných teleskopů (Auxiliary Telescopes, AT).

Interferometr kombinuje světlo z různých teleskopů, které pozorují stejný objekt na obloze, a umožňuje tak astronomům vidět vesmír v neuvěřitelných detailech. VLTI využívá buď kombinaci pomocných nebo hlavních dalekohledů. Jeden z pomocných dalekohledů je vidět vpředu uprostřed. Jsou umístěny na kolejnicích, takže je lze přesouvat na 30 předem definovaných pozic na plošině do různých konfigurací; každé uspořádání umožňuje astronomům pozorovat různé úrovně detailů.

Zatímco pomocné dalekohledy jsou navrženy speciálně pro VLTI, hlavní dalekohledy lze použít i samostatně. Jeden z nich je vybaven lasery, které astronomům umožňují získat velmi ostré snímky díky procesu zvanému adaptivní optika. Lasery, silné paprsky světla, excitují atomy sodíku v atmosféře ve výšce 90 kilometrů nad zemí a vytvářejí umělé hvězdy, které teleskop může využít k měření toho, jak atmosféra zkresluje světlo objektů ve vesmíru. Brzy budou mít i ostatní hlavní dalekohledy vlastní laserové vodicí hvězdy, což umožní celému VLTI využívat tuto superschopnost.