Lasery, palte!

Navzdory svému jménu není dalekohled VLT (Very Large Telescope) jedním dalekohledem, nýbrž se skládá ze čtyř individuálních 8.2m dalekohledů (větší budovy) a čtyř pohyblibých 2.8m pomocných dalekohledů (dva vzadu vlevo).

Hlavní dalekohled č. 4 je vybaven laserovým systémem, který míří nahoru. Vysoko v atmosféře, v mezosféře - asi v 90km výšce, excitují sodíkové atomy a donutí je vyzářit fotony, což vytvoří umělou hvězdičku, která je pak následně využita systémem adaptivní optiky. Účelem adaptivní optiky je měřit a pak opravit vliv atmosferické turbulence a tak vytvářet ostré obrazy.

VLT stojí na vrcholku uprostřed pouště Atacama, kde je velmi malé (až skoro žádné) světelné znečištění. Ale ani čistá obloha není úplně tmavá. Sluneční světlo, odražené od prachových částeček meziplanetárního prachu - tzv. zodiakální světlo - je jasně vidět v levé části snímku, zatímco samotná obloha svítí také - noční svit atmosféry (neboli airglow), který je ale vidět jen za nejtemnějších nocí.