Plavající Měsíc

Tato fotomontáž ukazuje známý vesmírný objekt - Měsíc - velmi neobvyklým způsobem.

Fotovyslanec ESO Petr Horálek vytvořil tyto fotografie během návštěvy observatoře Paranal vysoko v horách, kde je pozoruhodně čisté nebe. Fotografie krvavě rudého západu Měsíce byly pořízeny v pětivteřinových intervalech a sledují, jak se Měsíc postupně noří pod horizont (obrázky jsou řazeny chronologicky, zleva doprava a shora dolů).

Výrazná červená barva obrázků je způsobena atmosférickou refrakcí. Jak se Měsíc přibližuje k horizontu, jeho odražené světlo musí procházet stále větší a větší vrstvou atmosféry před tím, než se dostane až k nám, což znamená, že rozptyl je stále významnější. Jinými slovy, protože světlo musí procházet přes stále víc a víc vzduchu, více se rozptyluje. Z celého viditelného světla zemská atmosféra rozptyluje nejméně červené světlo, protože má nejdelší vlnovou délku - díky tomu mají vycházející a zapadající Slunce a Měsíc charakteristický červeno-oranžový odstín.

Kromě barvy je na obrázku ještě jedna zvláštní věc: Měsíc vypadá, jako by se roztápěl! Zase je to atmosférický efekt: světelné paprsky jsou náhodně a nerovnoměrně rozptylovány vrstvami vzduchu s různými hustotami, teplotami, tlakem, vlhkostí atp. Měsíc se  též zdá být splácnutý díky atmosféře, která funguje trochu jako (optická) čočka: dolní části posunuje nahoru, čímž vytváří oválný či vejčitý tvar. To má taky na svědomí diferenciální refrakce (tedy fakt, že každá vrstva zemské atmosféry působí na světlo Měsíce rozličným způsobem).