Superměsíc na La Silla

Obrázek, pořízený ze vzdálenosti 4,5 km od vrcholku hory La Silla, zachycuje superměsíc, který zdánlivě spočívá na hřebeni chilských hor.

Superměsíc je poměrně řídký úkaz. Dochází k němu tehdy, když úplněk padne na perigeum - bod na oběžné dráze Měsíce kolem Země, který je k Zemi nejblíž. K úplňku dochází v průměru každých 30 dní, k průchodu perigeem každých 28 dní. Třikrát či čtyřikrát za rok k těmto jevům dochází současně nebo skoro současně, čímž vzniká superměsíc, který se jeví asi o 10 % větší než obvyklý kotouč Měsíc. Z vědeckého hlediska je tento jev nepříliš zajímavý. Termín superměsíc poprvé použil astrolog Richard Nolle před více než 30 lety, ale až v poslední době se slovo dostalo do běžnějšího používání v populárních astronomických textech. Předtím používali astronomové výraz úplněk v perigeu.

Ale ať už to nazýváme jakkoli, superměsíce - a všechny úplňky - mají na Zemi reálné fyzikální účinky. Úplňky spolupůsobí se Sluncem, díky čemuž vznikají výraznější slapové jevy, zvané skočný příliv či odliv. Ale když je Měsíc také v perigeu, je jeho gravitační působení ještě větší a slapové jevy ještě výraznější (v angličtině nazývané "perigean spring tide", ale v češtině asi výraz neexistuje).