Osamělá ALMA

Tento panoramatický snímek z (téměř) vrcholku hory Cerro Chico ukazuje místo, kde na náhorní planině Chajnantor stojí ALMA (Atacama Large Millimeter/submillimeter Array). Babak Tafreshi, fotovyslanec ESO, úspěšně zachytil pocit osamělosti, který na tomto odlehlém místě v nadmořské výšce 5000 metrů převládá. Světlo a stín barví krajinu a dodávají jí pocit jinakosti. V popředí obrázku stojí v hloučku antény ALMy jako skupinka zvláštních robotických návštěvníků planiny. V roce 2013, po dokončení dalekohledu, bude spolupracujících antén šedesát šest.

Už teď ALMA změnila způsob, jak astronomové studují vesmír v milimetrových a submilimetrových vlnových délkách. I s částečným polem antén je ALMA výkonnější, než kterýkoli předchozí dalekohled na těchto vlnových délkách a poskytuje astronomům dosud nevídanou schopnost studovat chladný vesmír: molekulární plyn stejně jako pozůstatky po Velkém třesku. ALMA studuje stavební kameny hvězd, planetárních systémů, galaxií a samotného života. Tím, že vědcům poskytne detailní obrazy hvězd a planet, které se rodí v plynných mračnech nedaleko Sluneční soustavy a napozoruje vzdálené galaxie vznikající na hranách pozorovatelného vesmíru z doby před deseti miliardami let, umožní astronomům klást a zodpovídat některé z nejvážnějších otázek našeho vesmírného původu.

Mezinárodní astronomická observatoř ALMA je společným projektem Evropy, severní Ameriky a východní Asie ve spolupráci s chilskou republikou. Výstavba a provoz observatoře ALMA jsou ze strany Evropy řízeny ESO, ze severní Ameriky NRAO (National Radio Astronomy Observatory), a za východní Asii NAOJ (National Astronomical Observatory of Japan). Spojená observatoř ALMA (JAO, Joint ALMA Observatory) poskytuje jednotné vedení a řízení stavby, plánování a provoz teleskopu ALMA.

Odkazy

• Více o teleskopu ALMA na stránkách ESO
• Společná observatoř ALMA
• Fotovyslanci ESO