Laser z Yepunu a Magellanova oblaka

Jedním z úhlavních nepřátel astronomů je atmosféra Země. Díky atmosféře je obraz nebeských objektů, pozorovaných z pozemních dalekohledů, rozmazaný. Aby tohle rozmazání odstranili, vyvinuli astronomové techniku zvanou adaptivní optika, ve které se pomocí počítače neustále (několik set krát za sekundu) upravuje tvar zrcadla.

Dnešní pozoruhodný obrázek ukazuje Yepun [1], čtvrtý ze čtyř hlavních dalekohledů tvořících velký dalekohled ESO (VLT), jak na oblohu vysílá výkonný laserový paprsek. Paprsek vytvoří excitací sodíkových atomů v asi 90 km vysoké vrstvě zemské atmosféry zářící bod - umělou hvězdu. Tento systém "vyrábění umělých hvězd" (Laser Guide Star) je součástí systému adaptivní optiky VLT. Světlo z umělé hvězdy se používá jako referenční zdroj pro ovládání deformovatelných zrcadel, která odstraňují vlivy atmosferické distorze obrazu, a díky nimž dalekohledy vytvářejí snímky téměř tak ostré, jako by dalekohledy byly ve vesmíru.

Laser z Yepunu není jediná svítící věc na obloze. Vidíme Velké a Malé Magellanovo mračno (laserový paprsek prochází mezi nimi). Tyto dvě nepravidelné trpasličí galaxie jsou nápadnými objekty na jižní obloze a dají se snadno pozorovat očima. Výrazná jasná hvězda vlevo od Velkého Magellanova oblaku je Canopus, nejjasnější hvězda v souhvězdí Kýlu (Carina). Vpravo nahoře je Achernan, nejjasnější hvězda souhvězdí Eridanus.

Obrázek byl vytvořen fotovyslancem ESO Babakem Tafreshi.

Poznámky:

[1] Čtyři hlavní dalekohledy VLT jsou pojmenovány po nebeských objektech v místním mapučském jazyce. Dalekohled UT1 se jmenuje Antu (Slunce), UT2 je Kueyen (Měsíc), UT3 Melipal (Jižní kříž) a UT4 Yepun (Venuše).

Odkazy: