Obrázek týdne

31. října 2016: Vůbec poprvé dokázali astronomové napozorovat, jak prachový disk, ze kterého vznikají hvězdy, fragmentuje a vytváří vícenásobný hvězdný systém. Obrázek, na kterém je proces fragmentace zachycen, pochází z dalekohledu ALMA (Atacama Large Millimeter/submillimeter Array) v Chile.Hvězdy se tvoří ve vesmírných oblacích plynu a prachu, kde se řídký materiál mezihvězdných oblaků gravitačně smrskává a vytváří hustší jádra, která přitahují více a více materiálů. Přitahovaný materiál vytváří rotující disk okolo mladé hvězdy a postupně je spotřebováván. Nakonec mladá hvězda nabere dostatek hmoty, při kterém jsou v centru hvězdy teplota a tlak dostatečné na zapálení nukleární fúze.Hvězdy, které nemají žádného společníka - jako je třeba Slunce - nejsou tak běžné, jak se dřív myslilo. Ve skutečnosti téměř polovina hvězd v naší Galaxii má aspoň jednoho souputníka a některé jsou ještě společenštější. Předchozí studie naznačovaly, že hvězdy ve vícenásobných soustavách bývají obvykle buď poměrně blízko u sebe, asi tak 500 vzdálenosti Země-Slunce (vzdálenost Země-Slunce je ...

24. října 2016: Dvacátého druhého října 2016 otevřelo ředitelství ESO v Garchingu (Německo)své dveře veřejnosti. Dohromady s dalšími vědeckými institucemi vědeckého kampusu v Garchingu pozvalo ESO návštěvníky, aby si z první ruky vyzkoušeli práci ve světově proslulé organizaci zaměřené na pozemní astronomii.Ještě před tím, než se dveře v 11:00 otevřely, postávali lidé venku a těšili se na různé aktivity. Celkem asi 4300 lidí využilo šance diskutovat se zkušenými astronomy, vidět experimenty naživo, přidat se ke komentovaným výpravám po ředitelství, poslouchat přednášky o probíhajícím astronomickém výzkumu, postavit si vlastní kometu a dokonce se zúčastnit živých rozhovorů s astronomy v chilské poušti Atacama.Pokud jste se zúčastnili Dne otevřených dveří 2016 a pořídili si fotografie, sdílejte je, chcete-li, ve flickrovské skupině "Your ESO Pictures".

17. října 2016: S nadmořskou výškou 5000 m n.m. má pozorovací budova (AOS, Array Operations Site) dalekohledu ALMA (Atacama Large Millimeter/submillimeter Array) nádherné výhledy skrz svá mnohá okna na atacamskou poušť v Chile.AOS je základna pro každodenní rutinní pozorování ALMou a také je to druhá nejvýše položená budova na světě. V budově AOS je umístěn i korelátor ALMy - nejvýše položený superpočítač na světě. Vzduch je tu tak řídký, že ventilátory potřebují dvakrát větší průtok vzduchu, aby systém ochladily.Stavba budovy AOS začala v říjnu 2005 a všechny práce uvnitř byly dokončeny v létě 2007. Tento obrázek ukazuje exteriér budovy a video letecký snímek pořízený během budování ALMy.

10. října 2016: Obrázek ukazuje operační centrum (Operations Support Facility, OSF) dalekohledu ALMA (Atacama Large Millimeter/submillimeter Array) se zářícím Měsícem a dvěma 12m anténami.OSF, umístěné v nadmořské výšce 2600 m v chilských Andách, je centrum aktivit spojených s ALMou. Kromě toho, že jsou zde ubytování zaměstnanci a externí pracovníci, provádějí se tu všechny vědecké operace spojené s činností soustavy antén. Dvě antény na snímku, stojící na speciálním kalibračním podložkách, byly například převezeny z pozorovacího místa k testu funkčnosti. Tyto testy kontrolují počítače a motory a zajišťují, aby povrch antény byl přesnější než je tloušťka lidského vlasu, a aby anténa dokázala zaměřit tak přesně, že uvidí golfový míček ve vzdálenosti 15 km.Jakmile projdou tyto antény kontrolou, znovu se připojí ke zbytku antén na náhorní planině Chajnantor v 5000 m n.m. Protože každá váží 100 tun, povezou se na dvou speciálních tahačích navržených pro ALMu. Tyto dvě mamutí vozidla - se jmény Otto a Lore ...

3. října 2016: Tento krásný snímek, pořízený pomocí dalekohledu ALMA (Atacama Large Millimeter/submillimeter Array), ukazuje protoplanetární disk kolem mladé hvězdy Elias 2-27 ve vzdálenosti asi 450 světelných let. ALMA objevila a pozorovala mnoho protoplanetárních disků, ale tento disk je zvláštní v tom, že obsahuje dvě jasná spirální ramena a tak vypadá téměř jako maličkatá verze spirální galaxie.Už dříve astronomové zaregistrovali působivá spirální ramena na povrchu protoplanetárních disků, ale nebylo známo, jestli tato spirální struktura pokračuje i hluboko do nitra disku, kde probíhá tvorba planet. ALMA, poprvé, byla schopná proniknout do středu disku a objevila tam jasné stopy přítomnosti spirálních hustotních vln.V úplné blízkosti hvězda ALMA nalezla plochý prachový disk, který se rozprostírá asi do vzdálenosti, ve které ve Slunečním soustavě obíhá Neptun. Ve větší vzdálenosti,odpovídající našemu Kuiperu pásu, ALMA objevila tenký pás s výrazně menším množstvím prachu, což může signalizovat tvořící se planetu. Z vnějšího okraje této oblasti vybíhají dvě spirální ramena, která ...

26. září 2016: Tento zajímavý snímek, který pořídil fotovyslanec ESO Yuri Beletsky ze vnitřku čtvrtého hlavního dalekohledu ESO VLT (Very Large Telescope), zachycuje laserový referenční systém (LGS) v akci.LGS, který je umístěn na vrcholu 1.2m sekundárního zrcadla dalekohledu UT4, je součástí systému adaptivní optiky na VLT. Systém vytváří zářící skvrnu - umělou hvězdu - ve výšce asi 90 kilometrů nad zemských povrchem. Pozorování této laserové umělé hvězdy pak slouží jako základ při odstraňování efektů atmosferické distorze. To dalekohledu umožňuje vytvářet astronomické snímky prakticky tak ostré, jako by byl dalekohled umístěn ve vesmíru.Rovina Mléčné dráhy, která vypadá, jako by ji laser propichoval, se táhne nad otevřenou kopulí dalekohledů. Je protkána tmavými oblaky mezihvězdného prachu, který blokuje viditelné světle. Naštěstí, díky infračerveným zařízením na dalekohledu a systému adaptivní optiky, mohou astronomové studovat a zobrazovat složité a neklidné jádra naší Galaxie s nebývalým rozlišením.

19. září 2016: Observatoře ESO v Chile - Paranal, La Silla, Chajnantor - se mohou pochlubit záviděníhodně nízkou úrovní světelného znečištění. Ale stejně je obloha nad nimi jen zřídka uhlově černá.Jak je vidět na obrázku z observatoře Paranal, obloha se pravidelně honosí řadou barev (a taky astronomických objektů), od roviny Mléčné dráhy přímo nad hlavou k oranžově červenému Marsu (vlevo), souhvězdím Štíra a Oriona a nafialovělé mlhovině v souhvězdí Plachet (Carina Nebula, nahoře uprostřed). Přestože se jedná o odlehlé místo, jsou i tady patrné stopy lidské činnosti, napřiklad řada lamp viditelná uprostřed snímku. Tato slabá světla osvětlují cestu od dalekohledu VLT (Very Large Telescope, velmi velký dalekohled) k dalekohledu VISTA (Visible and Infrared Survey Telescope for Astronomy, přehlídkový dalekohled ve viditelném a infračerveném světle), odkud byl obrázek pořízen.Díky citlivé kameře ukazuje tato fotografie také záhadný jev zvaný záření atmosféry (airglow). Noční obloha je obarvena do červena a zelena díky jemnému záření zemské atmosféry. ...

12. září 2016: Současný obrázek týdne byl pořízen fotovyslancem ESO Babakem Tafreshi na observatoři ESO La Silla. Jasný pruh Mléčné dráhy se táhne přes nebe nad chilskou pouští Atacama. Pod ní stojí dalekohled NTT (New Technology Telescope), jeden z aktivních dalekohledů umístěných na observatoři.La Silla je nejstarší pozorovací místo, které ESO používá - je to pevnost ESO od šedesátých let. Observatoř hostí několik dalekohledů. Dva z nich provozuje výhradně ESO: již zmíněný NTT, hvězda dnešního obrázku, a potom 3.6m dalekohled.K této dvojici se připojuje mnoho dalších dalekohledů, které provozují různé členské země ESO: švýcarský 1.2m dalekohled Leonharda Eulera, dalekohled REM (Rapid Eye Mount), hledač gama záblesků TAROT, lovec planet TRAPPIST, 2.2m dalekohled MPG/ESO, 1m Schmidtův dalekohled ESO, 1m dalekohled ESO a dánský 1.54m dalekohled.První světlo do NTT dopadlo v roce 1989. Dalekohled byl hlavním přístrojem ESO při vývoji aktivní optiky. To je technika, kterou astronomové kontrolují tvar hlavního zrcadla a upravují ho, aby ...

5. září 2016: Modrá barva probouzí mnoho asociací: chlad, smutek, klid. Ale pro astronomy má úplně jiný význam, jak ukazuje zboku viděná spirální galaxie Messier 98.Messier 98, také známá jako NGC 4192, je vzdálena asi 50 milionů světelných let v souhvězdí Vlasy Bereniky (Coma Berenices). Na tomto nádherném obrázku z dalekohledu ESO NTT (New Technology Telescope) je obvod galaxie, rozčechraný plynem a prachem, je ozdobem namodralými tečkami. Jsou to oblasti plné velmi mladých hvězd, které intenzivně září a odfukují část hustého materiálu, který je obklopuje. Odhaduje se, že Messier 98 obsahuje jednu bilion hvězd.NTT je 3.58m dalekohled na observatoři La Silla, který prorazil cestu užívání aktivní optiky a jako první na světě na něm fungoval počítačem kontrolované hlavní zrcadlo.

29. srpna 2016: Vysoko v chilské poušti Atacama se průkopnické činy lidského stavitelství setkávají s majestátní krásou přírodního světa. Tento obrázek ukazuje observatoř ESO La Silla, v jejíchž kopulích jedny z nejmodernějších astronomických zařízení na světě pozorují nebe pokryté hvězdami.Všechny tyto hvězdy patří naší domovské galaxii, Mléčné dráze. Mléčná dráha obsahuje miliardy hvězd, které jsou uspořádány do dvou velmi různých struktur. Přibližně sférické halo, sestávající hlavně ze starších hvězd, vypadá na tomto obrázku jako hvězdy v pozadí rozházené po obloze. Druhá složka je tenký disk vytvořený z mladých hvězd, plynu a prachu. Vidíme ho jako hustý, jasný a vizuálně nápadný pás táhnoucí se téměř vertikálně přes oblohu. Oblaka prachu, která blokují světlo hvězd ležících za nimi, dávají pásu strakatý vzhled.Uprostřed a nahoře na obrázku je výrazná koncentrace hvězd - centrální oblast Mléčné dráhy. Tady astronomové naměřili hvězdy, které se pohybují mnohem rychleji než kdekoli jinde v naší galaxii. To je bráno jako důkaz ...

22. srpna 2016: Observatoř ESO La Silla navštívil v lednu 2015 neobvyklý turista, kterého zachytil na této nádherné širokoúhlé fotografii fotovyslanec ESO Petr Horálek. Kometa C/2014 Q2 (Lovejoy), na obrázku vlevo od středu, vypadá, jako by právě minula dva dalekohledy: 3.6m dalekohled ESO (vlevo) a SEST (Swedish-ESO Submillimetre Telescope).Jako většina komet, užívá si kometa Lovejoy dlouhou, eliptickou a excentrickou dráhu okolo Slunce. První záznam o vstupu do vnitřní Sluneční soustavy je z roku 2014, perihélia - místa na dráze, které je nejblíž Slunci - dosáhla třicátého ledna 2015. Vzdálenost mezi Zemí a Sluncem je definována jako 1 astronomická jednotka (au) a měří skoro 150 milionů kilometrů. Kometa Lovejoy se ke Slunci přiblížila na vzdálenost 1.29 au, tedy někam mezi dráhu Země a Marsu (průměrná vzdálenost Marsu od Slunce je 1.52 au).Obrázek ukazuje charakteristickou jemnou zelenou záři komety, kterou vytváří uhlíkové molekuly ohřáté Sluncem. Ohon plynu a prachu uvolněných z komety se táhne z ...

15. srpna 2016: Dnešní obrázky ukazují okraj velkého molekulárního oblaku, který leží za mlhovinou v Orionu ve vzdálenosti 1400 světelných let od Země. Vlevo je širokoúhlý snímek oblasti z přístroje HAWK-I, který je nainstalován na dalekohledu VLT (Very Large Telescope). Bílý obdélník označuje vybranou menší oblasti, kterou zobrazuje s velkým rozlišením obrázek vpravo, pořízený pomocí dalekohledu ALMA (Atacama Large Millimeter/submillimeter Array). Pro astronomy jsou molekulární oblaka - kromě toho, že jsou krásná - velmi lákavými objekty. V oblacích probíhá tvorba hvězd a na jejich okrajích probíhají důležité astrochemické reakce, do kterých vstupují atomy a ve kterých vznikají molekuly. Pomocí pozorování z ALMy byli vědci schopni rozlišit přechod z atomární do molekulární fáze na hranici molekulárního oblaku v Orionu. Protože Orion je nejbližší místo tvorby hvězd hmotnějších hvězd, je to ideální cíl k studiu těchto astrochemických procesů. Kromě toho nabízí možnost detailního zkoumání interakce nově vytvořených hvězd se svým okolím.Obě pozorování ukazují, že fascinující ...

8. srpna 2016: Illuminated only by the impressive nighttime sky, one of ESO’s Very Large Telescope (VLT) Unit Telescopes is an imposing feature in this Picture of the Week. The VLT is one of the largest and most sophisticated astronomical installations in the world. It consists of four identical Unit Telescopes, each with a main mirror of 8.2 metres in diameter. While each is a large telescope in its own right, by combining the light from all telescopes on the platform — a configuration known as an interferometer — the array in its longest baseline can resolve celestial objects 25 times finer than is possible by using one of the telescopes on its own. The VLT is situated 2635 metres above sea level in Chile’s Atacama Desert, where the amount of water vapour in the atmosphere is low enough to permit the VLT to observe infrared, as well as visible, light. The spectacular ...

1. srpna 2016: Věda a umění se spojují na této krásné fotografii, pořízené v chilské poušti Atacama fotovyslancem ESO Adhemarem M. Durou Jr.Adhemar vytvořil tuto mistrovskou ukázku výtvarného umění tak, že zamířil kameru na jižní nebeský pól, do bodu, který leží ve středu všech těch jasných kružnic a oblouků. Všechny hvězdy na noční obloze se kolem něho otáčejí. Během sedmi hodin se tento pohyb zobrazí jako hvězdné stopy, kdy každá jednotlivá hvězda vyznačí kruh na obloze. Tyto stopy mají různý jas a barvu podle své hvězdy, čímž vytváří uchvacující scénu. Poblíž horního levého okraje obrázku je vidět krátká, jasná čárka přes hvězdné stopy - to je meteor, způsobený tělesem, které vletělo do zemské atmosféry a tam shořelo.Drsná a suchá scenérie pouště, osvětlená hvězdami, je vynikající místo pro pozorování noční oblohy. Protože jsou místní podmínky tak příznivé, stojí tu několik dalekohledů, včetně dalekohledů ESO VLT (Very Large Telescope), VISTA (Visible and Infrared Survey Telescope ...

25. července 2016: Každá z tisícovky skvrnek na tomto novém obrázku představuje vzdálenou hvězdu, a svítící modré díry odhalují pohledy na naše sousední galaxie, Velký a Malý Magelanův oblak. Ačkoli obrázek vypadá, jako by byl dílem velkého dalekohledu, byl ve skutečnosti pořízen přenosným zařízením sestávajícím ze CCD kamery SBIG STL-11000M a Canonu s objektivem s pevnou ohniskovou vzdáleností. Byl publikován ve vědeckém článku spolu s nejmodernějšími simulacemi, jako vzrušující příklad toho, jak malá kamera, rychlý objektiv, dlouhá expoziční doba a jedno z nejlepších astronomických míst na světě dokáží odhalit jemné struktury lépe než velký dalekohled.Tento hluboký (tj. odhalující velmi slabé detaily) obrázek byl pořízen LRGB metodou a poskytuje vhled do procesu vytváření úžasných astrofotografií. Na ty, který se pokouší fotit noční nebe, číhá mnoho překážek, včetně interference z jiných světelných zdrojů než těch fotografovaných a zachycení objektu s dostatečnou hloubkou.Snaha maximalizovat signál ze zdroje při současné minimalizaci vstupu z jiných zdrojů - tzv. ...

18. července 2016: Dnešní snímek ukazuje opravdu nezvyklou podívanou - vodu v poušti Atacama! Na klidné vodní hladině se odráží známý objekt, Cerro Paranal, domov observatoře ESO Paranal.Poušť Atacama je jednou z nejsušších a nejnehostinnějších krajin na Zemi. Průměrný objem dešťových srážek v oblasti Cerro Paranal je méně než 10 milimetrů za rok, což znamená, že tento obrázek byl pořízen těsně po období vzácného deště. Brzy po fotografovaní tato dočasná laguna zmizela a zanechala po sobě údolní půdu tak suchou a vyprahlou jako obvykle.Co je ale asi špatné pro nečetnou flóru a faunu oblasti, je vynikající pro astronomy. Nedostatek dešťových mraků a suchý vzduch dovoluje paranalských astronomům pozorovat celý rok. S více než 300 jasnými noci za rok je poušť Atacama jedním z nejlepších astronomických míst na světě, které skoro pořád nabízí nepřerušovaný pohled na vesmír.Obrázek vytvořil fotovyslanec ESO Gerhard Hüdepohl.

11. července 2016: Toto nádherné (a ultra high definition) panoráma, které vytvořil fotovyslanec ESO Petr Horálek, ukazuje Mléčnou dráhu, jak se klene nad observatoří ESO La Silla v Chile.La Silla stojí na jižním konci pouště Atacama v nadmořské výšce 2400 m n. m. Zdejší početné dalekohledy pozorují noční oblohu - jednu z nejtmavších na Zemi - a využívají nepřekonatelné atmosférické podmínky zdejšího prostředí, aby odkryly tajemství vesmíru.A tento obrázek nedělá nic jiného! Oblačná a prašná struktura naší Galaxie se odhaluje jako nádherná zářící čelenka nad otevřenou kopulí 2.2m dalekohledu MPG/ESO, která vypadá, jako by pojídala jasnou svítící skvrnu, což je ve skutečnosti Velké Magelanovo mračno. Různá oblaka a mlhoviny, včetně známé Gumovy mlhoviny, vynikají na pozadí tmavé oblohy ve střední a horní částí obrázku a září narůžovělým světlem.Fotoaparát Petra Horálka také zachytil svit atmosféry (airglow), který je vidět obzvláště poblíž horizontu. Speciální ESOcast se věnoval tomutu zvláštnímu nebeskému jevu.

4. července 2016: Po cestě na jedno z pozorovacích míst ESO v Chile se fotovyslanec ESO Adhemar Duro zastavil u silnice a pořídil tento Obrázek týdne. Ta silnice vede k soustavě antén ALMA (Atacama Large Millimeter/submillimeter Array), která je umístěna v nadmořské výšce 5000 m.Díky dlouhé expoziční době vykreslily hvězdy na noční obloze kružnice odpovídající jejich oběhu kolem jižního nebeského pólu, který je umístěn ve středu obrázku. Nad pólem jsou jako mlhavé namodralé obláčky vidět Malé a Velké Magelanovo mračno - dvě satelitní galaxie Mléčné dráhy, pozorovatelné pouze z jižní oblohy. Oblast hustě osídlená hvězdami, vlevo na obrázku, označuje střed Mléčné dráhy.Ačkoli byl obrázek pořízen v odlehlé poušti Atacama, vzdálená světla městečka San Pedro de Atacama se dají rozeznat v pravém rohu obrázku, kde přehlušují tmavou oblohu.

27. června 2016: Tento obrázek Vás přenese na nejpokročilejší optickou astronomickou observatoř na světě: k dalekohledu VLT na observatoř ESO na Paranalu v Chile. Stínová postava zírající na tmavou oblohu je fotograf Babak Tafreshi, vyfocen svým kolegou, fotovyslancem ESO, Petrem Horálkem.Na okamžik se představte, že stojíte v Babakových - anebo Petrových - botách. Teď jste král vesmíru. Všude ticho, tma, klid. Díváte se na nedotčenou chilskou noční oblohu která, díky extrémně nízké úrovni světelného znečištění a vodní páry, nabízí obzvláště úžasnou noční scenérii, jež potěší všechny astrofotografy nebo milovníky hvězd. Nastává noc jedinečných fotografických možností. Se svou oblíbenou kamerou v ruce můžete dokumentovat nebe jednu jasnou hodinu za druhou a neobávat se nevítaných oblaků, kazících pohled.Ve středu záběru je vidět Velké Magelanovo mračno, zatímco Canopus, nejjasnější hvězdy v souhvězdí Lodního kýlu (Carina), shlíží z pravého horního rohu.Petr pořídil tento obrázek během expedice ESO Fulldome Expedition. Její účastníci cestovali do Chile, aby pořídili krásné ...

20. června 2016: Tento obrázek týdne ilustruje zobrazovací schopnosti přístroje SPHERE (Spectro-Polarimetric High-contrast Exoplanet REsearch) pro detekci planet, který je instalován na ESO dalekohledu VLT (Very Large Telescope) v CHile. Ukazuje sérii částečných (rozbitých či necelých) prachových prstenců okolo blízké hvězdy. Tyto koncentrické disky jsou umístěny ve vnitřní části disku obklopujícího mladou hvězdu HD 141569A, která je vzdálena asi 370 světelných let od Země.Na obrázku vidíme útvar známý jako přechodný disk, což je krátce existující fáze mezi protoplanetárním diskem, ve kterém se planety ještě nevytvořily, a pozdější dobou, ve které už planety vznikly a disk je obsazen jenom zbylými, povětšinou prachovými, zbytky.Co vidíme, jsou struktury vytvořené z prachu, které poprvé zobrazil v blízké infračervené oblasti SPHERE - a v dostatečném rozlišení, aby byly vidět pozoruhodné detaily. Plocha na obrázku má průměr 200 vzdáleností Slunce-Země.Zřetelně je vidět několik rysů disku: jasný, výrazný prstence s dobře definovanými okraji - tak asymetrický, že vypadá jako půlkruh ...