Environmentální udržitelnost v ESO
Úvod
Lidstvo čelí mnoha závažným environmentálním výzvám, od změny klimatu až po rostoucí znečištění a odpady. Jako jedna z předních světových astronomických organizací má ESO povinnost zabývat se dopadem svých činností a provozu na životní prostředí a jejich udržitelností a zajistit, aby si byla vědoma své klimatické stopy a směřovala k udržitelné budoucnosti.
“Udržitelnost znamená uspokojovat naše vlastní potřeby, aniž bychom ohrozili schopnost budoucích generací uspokojovat jejich vlastní potřeby. Kromě přírodních zdrojů potřebujeme také zdroje sociální a ekonomické. Udržitelnost není jen ekologie. Ve většině definic udržitelnosti najdeme také zájem o sociální spravedlnost a ekonomický rozvoj.” University of Alberta, Canada; 2012
ESO provádí návrhy, výstavbu a provoz velkých pozemních pozorovacích zařízení, která poskytují astronomům na celém světě jedny z nejlepších nástrojů pro jejich výzkum a objevy. Tato práce vede k neocenitelnému vědeckému a technologickému pokroku, přispívá k sociální udržitelnosti v souladu s cíli udržitelného rozvoje OSN a má další společenské přínosy, ale také nevyhnutelně klade nároky na životní prostředí. Například používání energeticky náročných počítačových systémů a přeprava osob a zboží potřebných pro vědecký výzkum spotřebovávají energii a zdroje, což přispívá ke změně klimatu.
V zájmu řešení tohoto dopadu přijala ESO v posledních několika letech řadu opatření, která posilují její odpovědnost za životní prostředí včetně zakotvení "udržitelnosti" v hodnotách, jimiž se řídí její práce. ESO se zavázala usilovat o odpovědné hospodaření s přírodními, lidskými a peněžními zdroji a jednat s ohledem na dlouhodobou environmentální, sociální a ekonomickou perspektivu.
Klíčovou součástí tohoto úsilí je pravidelné vyhodnocování dopadu jejích činností na životní prostředí a zavádění opatření ke zlepšení udržitelnosti.
Iniciativy ESO pro zlepšení environmentální udržitelnosti
Snižování emisí uhlíku v celosvětovém měřítku
V rámci uhlíkového auditu provedeného v roce 2019 byla uhlíková stopa ESO za rok 2018 odhadnuta na přibližně 28 000 tun ekvivalentu CO2 ročně (tCO2e/rok). Při tomto auditu bylo zjištěno, že největší zdroje emisí představují spotřeba energie, nákupy (včetně údržby a vybavení) a přeprava osob a zboží.
V roce 2019 ESO snížila svou uhlíkovou stopu přibližně o 10 % ve srovnání s úrovní v roce 2018 díky snížení nákupů, spotřeby energie a cestování. V roce 2020 došlo k dalšímu poklesu uhlíkové stopy, a to přibližně o 33 %, zejména v důsledku snížení provozu a mobility zaměstnanců v důsledku pandemie Covid-19. Čísla za rok 2021 nejsou v době psaní tohoto článku k dispozici, nicméně se očekává, že se zvýší, protože provoz se postupně vrátil na úroveň před pandemií. Přesto je vynakládáno značné úsilí na trvalé snižování uhlíkové stopy ESO.
Infografika znázorňující hlavní zdroje emisí CO2 ESO v roce 2018, uprostřed je zvýrazněna celková uhlíková stopa ESO za daný rok.
V roce 2021 se tým ředitelů ESO zavázal k novému balíčku opatření zaměřených na snižování uhlíkové stopy, redukci odpadu, snižování emisí skleníkových plynů a úspory energie. Tato opatření, která pokrývají celou škálu prostor ESO od Garchingu až po Chile, zahrnují:
- Převedení provozu observatoří na obnovitelné zdroje energie. Pozorovatelny ESO jsou napájeny z chilské energetické sítě, v níž mají významný podíl obnovitelné zdroje energie. Na observatořích La Silla a Paranal byly instalovány solární panely a v blízké budoucnosti budou observatoře ESO v Chile zcela napájeny zelenou energií. Solární pole o výkonu 9 MW, které bude sloužit budoucí Integrované observatoři Paranal (Integrated Paranal Observatory), na níž bude umístěn ELT teleskop ESO, a také observatoři ESO Cherenkov Telescope Array South, by mohlo ušetřit až 1700 tCO2e/rok, zatímco fotovoltaická elektrárna La Silla zabrání emisím až 400 tCO2e/rok.
- Odklon od letecké dopravy a upřednostnění námořní přepravy před leteckou pro tranzit materiálů z Evropy do Chile. To by mohlo ušetřit až 1400 tCO2/rok.
- Snížení počtu služebních cest, zejména letecky, a upřednostnění virtuálních schůzek před fyzickými schůzkami, kdykoli je to možné. Kromě zlepšení dostupnosti pro mnoho lidí by to také mohlo potenciálně ušetřit až 800 tCO2/rok. ESO také podporuje využívání "servisního režimu pozorování", čímž se minimalizuje nutnost astronomů navštěvovat observatoře a snižuje se tak uhlíková stopa.
- Prodloužení životnosti IT zařízení a přechod na model častějších oprav porouchaných zařízení namísto jejich výměny. To může ušetřit až dvě tuny CO2 ročně a snížit příspěvek ESO na skládky nebo vrakoviště.
- Zvýšení podílu elektromobilů a/nebo podpora nízkouhlíkové dopravy na pracovištích ESO, a tím snížení závislosti na fosilních palivech.
- Začlenění udržitelnosti do fáze návrhu nových projektů a zadávání veřejných zakázek, zaměstnávání dodavatelů, kteří sdílejí zájmy ESO v oblasti udržitelnosti, a spolupráce s nimi.
- Pravidelné monitorování zdrojů emisí ESO a vypracovávání pravidelně aktualizovaných plánů snižování uhlíkové stopy.
Uvedená opatření jsou v souladu s opatřeními členských států ESO, které se zavázaly ke snižování emisí uhlíku v rámci Pařížské dohody o klimatu. Opatření, která vypracoval Výbor ESO pro životní prostředí, vycházejí ze zpráv Mezivládního panelu pro změnu klimatu (IPCC) - orgánu OSN odpovědného za prohloubení našich znalostí o změně klimatu, o tom, jak ovlivňuje naši planetu a jaké snížení emisí je nutné k jejímu omezení. Výbor ESO pro životní prostředí rovněž připravuje komplexní akční plán, který má v příštích letech postupně dále snižovat uhlíkovou stopu ESO.
Kombinací těchto opatření by ESO mohla potenciálně zabránit emisím nejméně 4300 tCO2, což je hrubý ekvivalent uhlíkové stopy téměř 1000 letů z Evropy do Chile a zpět každý rok, přičemž další úspory se očekávají díky místním iniciativám uvedeným níže. Tím, že ESO zahájila přechod od fosilních paliv, připravuje cestu k udržitelnější budoucnosti.
Místní iniciativy zaměřené na udržitelnost životního prostředí
V návaznosti na své strategie snižování uhlíkové stopy na institucionální úrovni se ESO rovněž angažuje v řadě místních iniciativ v oblasti udržitelnosti na svých pracovištích. Sídlem ESO je německý Garching, kde je též planetárium a návštěvnické centrum. ESO má dále kanceláře ve Vitacuře v Santiagu v Chile. Všechny její observatoře - La Silla, Paranal a Chajnantor - se nacházejí v chilské poušti Atacama. Hlavní observatoř v Chajnantoru, ALMA (Atacama Large Millimeter/submillimeter Array), je ovšem jen z 37,5 % ve vlastnictví ESO. Protože je vlastněna a provozována společně s dalšími partnery, není na této stránce uvedena.
Sídlo ESO, planetárium a návštěvnické centrum ESO Supernova (Garching)
Jízdní kola zaparkovaná před ESO Supernova, která se nachází v centrále ESO v Garchingu.
V sídle ESO v německém Garchingu se nachází vědecké, technické a administrativní centrum organizace. Jako takové je závislé na výkonných počítačích a vynikající IT infrastruktuře. ESO v současné době přezkoumává spotřebu energie ve svých serverovnách, aby zjistila hlavní zdroje spotřeby elektrické energie a přijala opatření k jejímu snížení. ESO se také dohodla, že bude v Garchingu prosazovat nízkouhlíkový energetický plán: pravidelným řešením a zkoumáním zdrojů spotřeby energie bude ESO usilovat o snížení své uhlíkové stopy v Německu až o 250 tCO2/rok.
ESO již mnoho let dbá na úsporu zdrojů a zachování udržitelného rozvoje. Objekty, které tvoří přístavbu ústředí ESO, kancelářské budovy a technická budova otevřená v roce 2013, mají výrazně nižší spotřebu energie, než je obvyklé u budov podobné velikosti. Je to díky dobře izolované fasádě a také tomu, že kancelářská budova je vytápěna a chlazena aktivací betonového jádra. Zde se využívá podzemní voda spolu s tepelným čerpadlem a zásobování dálkovým vytápěním s geotermálně ohřívanou vodou.
Trojité zasklení od podlahy ke stropu v nové i staré budově a automaticky ovládané žaluzie regulují množství slunečního světla v místnostech. To zabraňuje přehřívání v létě a tepelným ztrátám v zimě. Všechny počítačové místnosti v areálu jsou navíc vybaveny účinnými chladicími zařízeními s cirkulací vzduchu podle nejnovějších standardů. V zimě se k chlazení počítačových místností využívá chladný venkovní vzduch, čímž se snižuje spotřeba energie.
Ekologická opatření byla začleněna také do návrhu Planetária a návštěvnického centra ESO Supernova. Zařízení získalo zlatý certifikát DGNB (Deutsche Gesellschaft für Nachhaltiges Bauen or German Sustainable Building Council) za udržitelnost s ohledem na “zeleně ekonomické, sociokulturní, technické a ekologické aspekty".
ESO se rovněž zavázala ke snižování množství odpadu a znečištění, přičemž ve svém sídle podporuje třídění odpadu a recyklaci řady materiálů. Podporuje také Stadtradeln, soutěž a kampaň na podporu ochrany klimatu a propagaci cyklistiky v Německu. V areálu má k dispozici také nabíječky pro elektromobily. Kromě toho jsou v rámci podpory biodiverzity v areálu v Garchingu umístěny včelí úly.
Iniciativy observatoře Paranal
Na Paranalu se nachází VLT dalekohled ESO, interferometr VLT a dva přehlídkové dalekohledy VISTA a VST. Na nedaleké observatoři Cerro Armazones buduje ESO svůj ELT dalekohled, který bude provozován z observatoře Paranal.
V roce 2017 byly observatoře Cerro Paranal a Cerro Armazones připojeny k chilské národní rozvodné síti, což snížilo náklady a prudce snížilo uhlíkovou stopu observatoře (stopa spojená s výrobou elektřiny klesla z 12600 tCO2e/rok na přibližně 4600 tCO2e/rok). Elektřina je místo toho dodávána ze sítě, v níž mají významný podíl obnovitelné zdroje energie. Připojení umožnila chilská vláda a spravuje ho chilská společnost Grupo SAESA. Chilská vláda dále usiluje o zvýšení podílu zelené energie z 11 % v roce 2016 na 40 % v roce 2030, čímž se dále sníží podíl fosilní primární energie.
V roce 022 ESO otevřela solární pole o výkonu 9 MW, které bude sloužit budoucí integrované observatoři Paranal (Integrated Paranal Observatory), na níž bude umístěn ELT, a zároveň observatoři CTAO (Cherenkov Telescope Array Observatory South), kterou provozuje ESO. Toto zařízení by mohlo ušetřit až 1700 tCO2e/rok. Solární elektrárna bude rovněž sloužit jako záložní elektrárna pro region Antofagasta, která bude rozvodnou sítí dodávat energii místní komunitě v případě rozsáhlého výpadku.
Přestože úspora energie byla v Paranal předním cílem, energetické nároky zůstávají vzhledem k pokročilým technologiím, které se tam používají, vysoké. Pro snížení spotřeby podnikl Paranal řadu kroků, včetně zavedení LED žárovek v řídicí místnosti a v Rezidencii, a také brzy nahradí 1000W reflektory v dalekohledech účinnějšími světelnými zdroji. Kromě toho rozšíří instalaci solárních panelů, které budou zajišťovat teplou vodu pro Residencii, a postupně nahradí stávající plynové kotle.
ESO také nainstalovala na Paranalu nový, modernější, laserový naváděcí systém (laser guide star), který sníží spotřebu energie na pouhou desetinu toho, co vyžadoval starý laser. Podobné lasery s nízkou spotřebou energie budou v blízké budoucnosti instalovány i v dalších dalekohledech VLT a také na ELT. Probíhají také diskuse o zavedení opatření k účinnějšímu chlazení dalekohledů.
Operace ESO v poušti Atacama představují vzhledem ke své izolovanosti značné logistické výzvy. Na obou pozorovacích stanovištích Paranal a Chajnantor se potraviny, voda a veškerý další spotřební materiál musí buď vyrábět na místě, nebo dovážet z nedalekých měst. Spotřeba vody byla snížena na minimum instalací sprchových hlavic s nízkou spotřebou, zatímco zavedení nových chladicích komor v kuchyni snížilo nutnost přepravy potravin. Do vozového parku Paranalu byly zařazeny elektromobily, aby se snížila uhlíková stopa dopravy do pouště a v poušti, přičemž v roce 2022 se plánuje instalace osmi nových nabíječek pro elektromobily.
Flotila elektromobilů zaparkovaná před observatoří ESO Paranal.
Dále byla na konci roku 2021 v Paranalu otevřena nová udržitelná kancelářská budova. Zaměstnanci v Paranalu běžně dojíždějí autem ze svého ubytování v Residencii do řídicího střediska, které se nachází na vrcholu poblíž dalekohledů. Díky menší vzdálenosti mezi Residencií a novou kancelářskou budovou se doba dojíždění výrazně zkrátila ve srovnání s cestami do řídicího střediska. To vede k menšímu používání automobilů a nižším emisím CO2. Nová budova dále kombinuje solární panely, baterie a použití LED osvětlení, díky čemuž mohou kanceláře soběstačně fungovat až po dobu 36 hodin.
V neposlední řadě se ESO nadále angažuje v péči o dědictví astronomických lokalit v Chile, podporuje programy ochrany přírody a povědomí o místní kultuře a historii, zejména v Coquimbu a Antofagastě, kde se observatoře nacházejí. Ve spolupráci s chilskou vládou a mezinárodními spolupracovníky se ESO aktivně zasazuje o zachování dědictví chilské tmavé oblohy. V souvislosti s tím nedávno podala petici u OSN za právní ochranu pozemní
astronomie.
Iniciativy La Silla
Solární panely, které jsou součástí fotovoltaické elektrárny napájející observatoř ESO La Silla.
ESO se rovněž snaží snížit uhlíkovou stopu La Silla, svého prvního pozorovacího stanoviště, které má dlouhou historii ekologické udržitelnosti. Fotovoltaická elektrárna La Silla, která byla otevřena v roce 2016, má kapacitu 1,7 MW a zamezuje emisím až 400 tCO2e/rok. Díky tomu je veškerá elektřina spotřebovaná na observatoři ESO La Silla během dne obnovitelná. Elektrárna využívá sluneční energii ze solárních panelů, které pokrývají plochu více než 100 000 m2 v areálu La Silla.
Stanoviště ESO jsou pro využití sluneční energie ideální, protože mají hojnost slunečního svitu a poskytují více než 320 jasných nocí (a dnů) ročně. V kombinaci s rozsáhlým zdokonalením solárních článků se tak solární energie stala spolehlivou a téměř bezúdržbovou alternativou fosilních paliv, ideální pro požadavky astronomických observatoří. Dále se solární termopanely používají k zásobování teplou vodou některých kolejí La Silla, přičemž v blízké budoucnosti se plánuje instalace nových panelů.
Spotřeba energie v areálu byla výrazně snížena zavedením LED osvětlení v celém objektu a také instalací pohybových čidel pro osvětlení v hotelu La Silla. V areálu se nepoužívají žádné jednorázové plasty, místo nich jsou zaměstnancům a návštěvníkům k dispozici automaty na vodu a opakovaně použitelné nádoby. Minimalizuje se také množství potravinového odpadu, zbytky jídla se kompostují přímo na místě.
Iniciativy ESO Vitacura
Kanceláře ESO Vitacura v Santiagu v Chile. V pozadí jsou chilské Andy.
Sídlo Vitacura je centrem, z něhož ESO podporuje své organizační operace v hostitelské a partnerské zemi, Chile. Právě z Vitacury ESO spolupracuje s Chile a jeho úřady, vědeckou komunitou a společností. Ve Vitacuře ESO zavedla recyklační infrastrukturu pro sklo, lepenku, plasty, baterie a další materiály v hlavní i v satelitní budově. Podzemní voda je využívána k napájení zahrady Vitacura a jejích četných rostlin, stromů a zelených ploch. Zahrada se také přebudovává, aby se snížila spotřeba vody zmenšením travnatých ploch a rozšířením suchých částí.
Vitacura také přechází na obnovitelné zdroje energie v rámci čtyřletého plánu zlepšení infrastruktury modernizací systémů vytápění a chlazení kancelářských budov ekologickými alternativami a instalací solárních panelů na střechách kanceláří. Výsledkem bude potenciální úspora 200 tCO2/rok do doby, než bude v roce 2025 dokončen úplný přechod. Kanceláře společnosti Vitacura v současné době využívají elektromobily, čímž se dále minimalizuje spotřeba fosilních paliv a znečištění.
Cesta vpřed
Postavení ESO jako nejproduktivnější observatoře na světě ji staví do pozice zodpovědného lídra v reakci astronomické komunity na změnu klimatu. Za tímto účelem ESO neustále přezkoumává a zvyšuje své aktivity směřující ke zlepšení udržitelnosti a zachování dědictví naší planety pro budoucí generace.
V roce 2022 se ESO zavázala vytvořit pozici ředitele pro udržitelný rozvoj, který bude podporovat environmentální projekty a koordinovat opatření a strategie napříč celou organizací. ESO se aktivně angažuje ve snižování emisí CO2 využíváním obnovitelných paliv, kde je to možné, ve snižování znečištění, šetření vodou a zachování dědictví naší noční oblohy.
“Současná a plánovaná opatření ESO v oblasti environmentální udržitelnosti představují výchozí bod. ESO se zavazuje pravidelně analyzovat zdroje svých emisí a pokračovat v krocích ke snižování své uhlíkové stopy,” říká Claudia Burgerová, ředitelka administrativy ESO a předsedkyně Výboru ESO pro životní prostředí.
ESO si je rovněž vědoma svého postavení platformy a instituce. ESO se zavázala jasně a transparentně komunikovat se svými zaměstnanci a podporovat otevřený dialog o změně klimatu. ESO rovněž osloví širokou veřejnost a bude otevřeně hovořit o vlivu astronomie na klima a úroveň emisí CO2, stejně jako o tom, proč se ESO zavázala k udržitelnosti a jak bude pomáhat v boji proti změně klimatu.