Co je ALMA?

Vysoko v Chilských Andách na náhorní plošině Chajnantor provozuje Evropská jižní observatoř (ESO) spolu se svými mezinárodními partnery nejmodernější radioteleskop ALMA (Atacama Large Millimeter/submillimeter Array), který spouží ke studiu záření z nejchladnějších objektů ve vesmíru. Sledované záření má vlnové délky kolem 1 mm a pohybujeme se tedy v pásmu mezi infračerveným zářením a rádiovými vlnami, a proto je označováno jako milimetrové a submilimetrové záření. ALMA se skládá ze 66 vysoce přesných antén umístěných na vzdálenost přes 16 km. Toto je největší existující pozemní astronomický projekt realizovaný v celosvětové spolupráci.

Co je submilimetrová astronomie?

Záření o těchto vlnových délkách přichází z rozsáhlých chladných mračen v mezihvězdném prostoru o teplotě pouhých několika desetin stupňů nad absolutní nulou a také z nejvzdálenějších galaxií ve vesmíru. Astronomové mohou toto záření využít k výzkumu chemických a fyzikálních podmínek v molekulových mračnech – což jsou husté oblasti plynu a prachu, kde se rodí nové hvězdy. Když se tyto oblasti vesmíru pozorují ve viditelném světle, jsou často temné a kvůli prachu špatně zřetelné, v milimetrovém a submilimetrovém oboru spektra však září jasně.

Proč je radioteleskop ALMA vysoko v Andách?

Záření millimetrových a submillimetrových vlnových délek otevírá zcela nové okno do obrovského chladného vesmíru. Signály z kosmu v této oblasti elektromagnetického záření jsou však značně pohlcovány vodní párou v zemské atmosféře. Proto je nutné teleskopy pro tento druh astronomických pozorování stavět na vysoko položených suchých místech, jako je například planina Chajnantor, s nadmořskou výškou 5 000 m n. m. jedna z nejvýše položených astronomických observatoří světa.

Místo, kde stojí ALMA, se nachází asi 50 km východně od města San Pedro de Atacama v severním Chile. Jde o jedno z nejsušších míst na Zemi. Astronomové zde našli nesrovnatelně kvalitní podmínky pro pozorování, ale misejí observatož provozovat za velmi obtářných podmínek. ALMA se nachází v nadmořské  výšce o 750 m vyšší než observatoř na havajské sopce Mauna Kea a o celých 2 400 m výše než dalekohledy VLT na Cerro Paranal.

Prohlídka planiny Chajnantor

Kliknutím na snímek se vydejte na Virtuální prohlídku do okolí Chajnantor.

Pokud chcete navštívit Observatoř ALMA, podívejte se, prosím do sekce Media Visits

Proč je ALMA interferometer?

ALMA pracuje jako jeden teleskop revolučního disajnu. Skládá se ze 66 vysoce přesných antén a pracuje na vlnových délkách 0,32 mm až 3,6 mm. Hlavní pole je složeno z padesáti antén o průměru 12 m pracujících společně jako jeden teleskop — interferometer. Činnost zařízení doplňuje kompaktní pole tvořené čtyřmi anténami o průměru 12 m dvanácti anténami o průměru 7 m. 66 antén systému ALMA je možné rozestavit do různých konfigurací s maximální vzdáleností v rozmezí od 150 m do 16 km. Systém je schopen zkoumat vesmír na milimetrových a submilimetrových vlnových délkách s nesrovnatelnou citlivostí a rozlišením. Snímky pořízené tímto systémem mohou být až desetkrát detailnější než zábězy získané pomocí interferometru VLTI.

Věda s teleskopem ALMA

ALMA je nejvýkonnější dalekohled pro pozorování chladného vesmíru - především molekulárního plynu a prachu - na světě.  ALMA se zaměřuje na zkoumání stavebního materiálu hvězd, planetárních systémů, galaxií a života. Díky tomu, že vědcům poskytuje detailní snímky hvězd a planet rodících se v oblacích plynu, nebo detakcí vzdálených galaxií tvořících se na okraji pozorovatelného vesmíru, které pozorujeme tak, jak vypadaly před deseti miliardami let, umožňuje astronomům zodpovídat nejvýznamnější otázky našeho kosmického původu.

Observatoř ALMA byla slavnostně otevřena v roce 2013, ale první vědecká pozorování s nedokončeným polem antén byl provedena již v roce 2011. Další informace lze získat například v tiskové zprávě eso1137.

ALMA neustále produkuje unikátní a mimořádné vědecké vásledky. Těch nejzajímavějších bylo dosaženo v následujících odvětvích:

• Poskytuje snímky protoplanetárních disků jako je například HL Tau (viz eso1436), který donutil vědce pozměnit dosud akceptované teorie formování planet.
• Pozoruje jevy jako jsou Einsteinovy prsteny v mimořádných detailech (viz eso1522)a poskytuje tak rozlišení, kteé není jinak dostupné ani kosmickým teleskopům.
• Detekuje složité organické molekuly (prebiotické struktury na bázi uhlíku nutné ke vzniku života) ve vzdálených protoplanetárních discích (viz eso1513) a potvrzuje tak, že naše Sluneční soustava není unikátní s potenciální schopnosti nést život.

Další informace o objevech s pomocí ALMA navštivte stránky Věda s dalekohledy ESO.

Na projektu ALMA se partnersky podílejí ESO, NSF (National Science Foundation, USA) a NINS (National Institutes of Natural Sciences, Japonsko) ve spolupráci s Chilskou republikou. Projekt ALMA je financován ESO (reprezentující své členské státy), NSF ve spolupráci s NRC (National Research Council of Canada, Kanada) a NSC (National Science Council of Taiwan, Jižní Korea) a NINS ve spolupráci s AS (Academia Sinica, Taiwan) a KASI (Korea Astronomy and Space Science Institute). 

Stavbu a provoz observatoře ALMA zajišťují ESO (reprezentující své členské státy); za severní Ameriku NRAO (National Radio Astronomy Observatory) řízená AUI (Associated Universities, Inc.); a NAOJ (National Astronomical Observatory of Japan) za východní Asii. Společná astronomická observatoř ALMA (Joint ALMA Observatory, JAO) poskytuje jednotné vedení, řízení konstrukce, testování a provoz observatoře ALMA.

Vědecké cíle

Vznik hvězd, molekulární oblaky a mladý vesmír.

Více informací o ALMA

• ALMA antény
• ALMA transportéry
• ALMA a interferometrie
• ALMA Residencia
• Další zajímavá fakta nalznete na stránce FAQs.
• Více o observatoři ALMA se dočtete v příručce ALMA ve formátu PDF.
• archiv snímků ALMA a video archiv ALMA je k dispozici v multimediálním archivu ESO
• pro vědce: detailní informace naleznete na technických stránkách
• navštivte také webové stránky Observatoře ALMA

ALMA program pro planetária

'Hledání našeho kosmivkého původu' (In search of our Cosmic Origins) je inspirující představení observatoře ALMA, největšího současného astronomického projetu na světě. Více se dočtete na stránce Cosmic Origins website.

ALMA Timelapse

Větší timelapse

ALMA představení