Obrázek týdne

21. dubna 2014

Soumaři

"Když se ruka k ruce vine, tak se dílo podaří," zpívali kdysi naši předkové, i když v tomto případě by se snad lépe hodilo "když se kolo ku kolu vine". Na obrázku je Otto, jeden ze dvou transportérů systému ALMA. Otto a Lore (druhý transportér) byli zodpovědní za převoz antén ALMA nahoru na náhorní planinu Chajnantor v severním Chile do nadmořské výšky 5000 metrů nad mořem. Po převozu antén mají transportéry další úkol, a to přemisťovat antény podle požadavků vědců. Otta v akci můžete vidět na tomto videu.

Tyto dvě úžasné mašiny jsou vrcholem mezi individuálními dopravními prostředky. Byly navrženy speciálně pro ESO německým výrobcem dopravních prostředků Scheuerle Fahrzeugfabrik, který má působivou historii při přemisťování těžkých nákladů jako třeba raketa Antares a naftová plošina vážící neuvěřitelných 15 000 tun.

Transportéry jsou identické kromě barvy bezpečnostního zábradlí. Otto má červené zábradlí, jak je vidět na obrázku, zatímco Lore se pozná podle zábradlí zeleného. Každé auto je poháněno dvěma dieselovými motory, každý s výkonem 700 koní - tedy 1400 koňských sil na vozidlo. Obě vozidla se dají ovládat také na dálku, což umožňuje technikům nerušený výhled při umisťování antén s milimetrovou přesností.

Transportéry byly navrhovány jako integrální součást systému ALMA, takže se dají téměř počítat jako část dalekohledu. Bez těchto dvou vozidel by stavba, provoz a údržba celého zařízení byly nemožné.

Obrázek pořídil José Velásquez.


14. dubna 2014

La Silla pózuje pro ultra HD záběr

Hvězdný závoj obklopuje 3.58m dalekohled NTT (New Technology Telescope) na této nové Ultra High Definition fotografii z expedice "ESO Ultra HD Expedice"[1]. Byla pořízena během první noci na observatoři La Silla, která leží 2400 metrů nad mořem na okraji chilské pouště Atacama.

Majestátní kopule dalekohledu je dokonale sladěna s centrální oblastí Mléčné dráhy - to je nejjasnější část na obrázku a její okolí, která zakrývá galaktický střed. Jasně rozeznatelný oktagonální tvar kopule, která hostí NTT, se tyčí na této fotografii jako silueta na pozadí svítícího vesmíru, a téměř vypadá, jako by chtěla Mléčnou dráhu spolknout. Kopule byla v roce 1989, po svém dokončení, považována za technologický průlom.

Vlevo od Mléčné dráhy je vidět jasná oranžová hvězda Antares v srdci Škorpióna (Scorpius). Saturn je vidět jako nejjasnější bod nahoře vlevo od hvězdy Antares a Alfa a Beta Centauri září vpravo nahoře. Nad nimi jsou vidět Jižní kříž (Crux) a mlhovina Pytel uhlí.

La Silla byla první observatoří ESO inaugurovaná v roce 1969. NTT vyfocený nahoře byl prvním dalekohledem na světě, který měl počítačem kontrolované primární zrcadlo a vytyčil novou cestu pro stavbu dalekohledů a pro velký dalekohled ESO (VLT).

Poznámky
[1]Tým sestává z videografa ESO Herberta Zodeta a tří fotovyslanců ESO: Yuriho Beletskeho, Christopha Malina a Babaka Tafreshiho. Informace o technologických partnerech expedice se dají nalézt zde, jejich blog tady.


7. dubna 2014

Padající bolid nad dalekohledem ALMA

Tento krásný nový snímek, pořízený během vytváření časového videa na dalekohledu
ALMA (Atacama Large Millimeter/submillimeter Array) je další dramatickou
ultraHD fotografií z expedice ESO Ultra HD Expedition[1]. ALMA, umístěná
v nadmořské výšce 5000 metrů nad mořem na odlehlé a opuštěné náhorní planině
Chajnantor v chilských Andách, byla druhou destinací čtyřčlenného týmu
fotovyslanců ESO na jejich sedmnáctidenní cestě. Vyslanci jsou vybaveni
špičkovým ultra HD zařízením, které jim pomáhá zachytit majestátnost
pohledů, jako je ten na obrázku [2][3].

Některé z 66 velmi přesných antén soustavy ALMA jsou zachyceny, jak s anténami
namířenými nahoru studují chladná oblaka v mezihvězdném prostoru a zírají hluboko
do minulosti na naše neznámé kosmické počátky.

Úchvatný světelný oštěp nad soustavou ALMA je meteor, který se prohnal snímkem
jako jasně barevný pruh. Smaragdově zelené, zlaté a slabě purpurové odstíny
září, jak meteor hoří po vstupu do atmosféry Země a ohnivě putuje oblohou.
Když rychlý bolid - ve skutečnosti malý kousek kamene z meziplanetárního
prostoru - interaguje s atmosférou, ohřívá se a odpařuje povrchové vrstvy,
které vytváří svítící dráhu. Tyto stopy zmizí v několika málo
sekundách, ale zde jsou krásně zachyceny.

Nejjasnější hvězda v souhvězdí Panny (Virgo), známá jako Spica, a sousední
planeta Mars jasně září v centru obrázku podobny divákům ohnivého představení.

Ultra HD expedice začala v Santiagu (Chile) dvacátého pátého března 2014.
Obrázek byl pořízen během osmé noci na chajnantorské planině. Tým je v současnosti
na observatoři La Silla, prvním působišti ESO v Chile, a zítra, po poslední
noci, se konečně vydá na dlouhou cestu domů. Bezplatný ultra HD materiál
získaný během expedice bude brzy dostupný online, jakmile ESO zpřístupní
dechberoucí ultra HD záběry a posune Vesmír blíž, než kdy byl. Tento snímek
byl vytvořen fotovyslancem ESO a kinematografem Christophem Malinem.

Poznámky
[1]Tým je tvořen videografem ESO Herbertem Zodetem a třemi fotovyslanci ESO:
Yurim Beletskym, Christophem Malinem a Babakem Tafreshi. Informace o
technologických partnerech expedice je možno najít zde, blog expedice zde.

[2]Zařízení obsahuje: Vixen Optics Polarie Star Tracker, kameru Canon® EOS-1D C,
Stage One Dolly a eMotimo TB3 3-axis motion control camera robot, Angelbird SSD2go,
LRTimelapse software, Peli™ Cases, 4K PC workstations od Magic Multimedia,
Novoflex QuadroPod system, Intecro batteries a Granite Bay Software.

[3]K technologickým partnerům patří: Canon, Kids of All Ages, Novoflex, Angelbird,
Sharp, Vixen, eMotimo, Peli, Magic Multi Media, LRTimelapse, Intecro a
Granite Bay Software.


24. března 2014

Rámec nočního nebe


Observatoře ESO jsou privilegovanými místy, kde mohou astrofotografové pořídit úžasné obrázky vesmíru. Ale to není všechno - někdy jsou také ideálními lokacemi, ze kterých se dají zachytit i nevšední a téměř nezemské pohledy na naši vlastní planetu. Na tomto snímku použil fotovyslanec ESO Gabriel Brammer kameru rybí oko, aby vytvořil efektní kruhový dojem. Jasná obloha nad Paranalem vypadá jako skleněná koule plná hvězd s velkým dalekohledem ESO (VLT) rámujícím obrázek.


Dole vlevo čtyři hlavní dalekohledy ESO, každý vysoký asi 25 metrů, pozorují noční oblohu a jeden míří svým laserovým paprskem na noční nebe. Rozesety okolo horního levého okraje se dají oproti jasné Mléčné dráze lehce rozeznat kulaté kopule pomocných dalekohledů VLT. Dvě rozmazané šmouhy přímo nad laserovým paprskem jsou Velký a Malý Magelanův oblak, dvě z nejbližších galaktických sousedů.


Obrázek byl vytvořen z několika různých širokoúhlých obrázku, pospojovaných do jednoho celku.

Kredit: ESO/G. Brammer


17. března 2014

Mléčný oblouk nad Paranalem


Další jasná noc nad observatoří ESO Paranal v Chile - perfektní příležitost si sednout a obdivovat pohled na naši galaxii, Mléčnou dráhu. Mnoho z nás žije v přeplněných, přesvětlených městech, kde už náš kosmický domov nevidíme s takovými detaily.

Dnes víme, že tento úchvatný objekt je naše domovská galaxie, ale staří Řekové si mysleli, že je to dílo bohů. Jejich legendy říkají, že tento mlhavý pás táhnoucí se oblohou, je ve skutečnosti mléko Héry, manželky Dia. Starým Řekům také vděčíme za název "Mléčná dráha". Řecká fráze  Γαλαξίας κύκλος, vyslovováno galaxias kyklos, znamená "mléčný kruh" a je základem pro současné pojmenování.

Obrázek pořídil fotovyslanec ESO Gabriel Brammer. Astronoma, obdivujícího vyhlídku během návštěvy na Paranalu, vidíme na pravé straně snímku.

Kredit: ESO/G. Brammer


10. března 2014

Rosettina kometa se probouzí


Dvacátého ledna 2014 se Rosetta, satelit ESA, probudila z dlouhého spánku, aby se přiblížila ke svému cíli - kometě 67P/Churyumov-Gerasimenko (67P/CG).

Z našeho zemského pohledu kometa 67P/CG se právě znovu objevila za Sluncem. Dvacátého osmého února 2014, jakmile byla kometa viditelná z  paranalské observatoře v Chile, zamířil velký dalekohled ESO (VLT) svůj pohled ke kometě. ESO spolupracuje s ESA na pozemském sledování komety, ke které se během následujících měsíců Rosetta přiblíží. Tato pozorování poslouží k hlavnímu setkání družice a komety, plánové na letošní srpen (viz zpráva).

Tento nový obrázek - a mnoho dalších, které teprve přijdou - použije ESA k doladění navigace Rosetty a k monitorování množství prachu uvolňovaného z komety. Obrázek vlevo byl vytvořen spojením jednotlivých expozic, aby se objevily hvězdy na pozadí. Ty byly potom posunuty, aby se vykompenzoval pohyb komety, která je vidět jako malá tečka přímo nad dráhou jedné hvězdy (ve středu červeného kolečka). Obrázek vpravo ukazuje kometu na snímku, kde byly hvězdy odstraněny.

Nový obrázek ukazuje zjasnění komety, což znamená, že led v jádru komety se začíná vypařovat s tím, jak se zahřívá přibližováním ke Slunci. Tak jako samotná Rosetta, tak i kometa se probouzí ze spánku.

Odkazy:
Informace ESA o družici Rosetta

Velký dalekohled (VLT) ESO

 

Kredit: ESO/C. Snodgrass (Max Planck Institute for Solar System Research, Germany) & O. Hainaut (ESO)



18. listopadu 2013

Nový snímek komety ISON

Tým dalekohledu TRAPPIST monitoroval vývoj aktivity komety ISON po konjunkci se Sluncem od poloviny října 2013. Ke snímání využíval různé úzkopásmové filtry, které propouštějí jen vybrané emise určitých plynných složek kómy. To astronomům umožňuje spočítat, jaké množství molekul daného typu se z komety uvolňuje.

Aktivita komety ISON byla velmi nízká až do 1. listopadu 2013, kdy se při prvním zjasnění dvojnásobně zvýšilo množství plynů, které kometa uvolňovala. 13. listopadu, krátce před tím, než byl pořízen tento záběr, došlo k dalšímu výraznějšímu zjasnění, při kterém se aktivita komety zvýšila desetkrát. V posledních dnech se ale aktivita komety stabilizovala. Kometa je nyní snadno pozorovatelná binokuláry ráno nad východním obzorem. I na obloze se však přibližuje ke Slunci a její 'pozorovací okno‘ před průchodem přísluním skončí kolem 20. listopadu.   

Rychlá zvýšení aktivity jsou pravděpodobně způsobena zvyšující se intenzitou slunečního záření dopadajícího na povrch drobného kometárního jádra, které se rychle blíží ke Slunci. Těleso se prohřívá, zásoby ledu pod povrchem sublimují a v podobě plynu se uvolňují do okolního prostoru, přičemž s sebou strhávají značné množství prachu. Kometa ISON projde přísluním 28. listopadu 2013 ve vzdáleností pouze 1,2 milionu kilometrů od fotosféry (tedy ve vzdálenosti jen o něco menší, než je průměr Slunce). Tak blízko Slunci se začne odpařovat ještě mnohem větší množství ledu. Namáhání jádra při průletu v těsné blízkosti Slunce však může být natolik extrémní, že dojde k jeho rozpadu na fragmenty. Ty se následně mohou úplně rozdrolit a celá kometa se odpaří pod náporem slunečního záření. Pokud však jádro přežije průlet přísluním, mohla by se kometa ISON stát nápadně jasným objektem ranní oblohy v první polovině prosince 2013.

Uvedený snímek je složen ze čtveřice jednotlivých záběrů s expozicí 30 s, které byly získány v různých fotometrických filtrech (modrý, zelený, červený a filtr pro infračervenou oblast). Vzhledem k tomu, že se kometa rychle pohybovala na hvězdném pozadí, vypadají hvězdy na snímku jako různobarevné čárky.

Dalekohled TRAPPIST (TRAnsiting Planets and PlanetesImals Small Telescope) je určen ke zkoumání planetárních systémů na základě dvou typů pozorování: 1) detekce a zjištění základních charakteristik exoplanet (planet mimo Sluneční soustavu) a 2) studium komet ve Sluneční soustavě. Tento národní dalekohled o průměru zrcadla 60 cm je ovládán z kontrolní místnosti v Liège (Belgie) vzdálené 12 000 km.

Links

 


  1  
Ukázat 1 to 7 of 7
Bookmark and Share

Prohlédněte si také naše