Interferometrie

V principu platí, čím větší zrcadlo dalekohledu, tím větší detaily můžeme vidět. Technologie jako je adaptivní optika and aktivní optika, obě používané ESO, umožňují využít plný potenciál velkého zrcadla. Adaptivní optika pomáha korigovat efekty způsobené atmosférickou turbulencí a aktivní optika je použita na ke stabilizaci hlavních 8.2 metrových zrcadel dalekohledu ESO VLT (Very LarThe principle of interferometryge Telescope). Obě tyto velmi efektivní technologie umožňují čtyřem jednotlivým dalekohledům VLT rozeznat detali o velikosti 50 obloukových vteřin, což si lze představit jako velikost mince v hodnotě 2 EUR viděné ze vzdálenosti 100 km. Schopnost dalekohledu rozlišit detaily se udává zkráceně jako rozlišení.

Neustálé zvětšování velikosti zrcadla dalekohledu není z technologického hlediska vůbec jednoduché, astronomové proto přišli s novou technologií se kterou jsou schopni dosáhnout ještě většího rozlišení, interferometrii. Tato pozorovací technika kombinuje světlo zachycené dvěma a více dalekohledy a dovoluje jim tak fungovat jako jediný dalekohled s průměrem zrcadla ekvivalentním vzdálenosti mezi dalekohledy.

The VLTI tunnelsInženýři navrhli VLT tak, že může být použit jako interferometer. Do celkové koncepce formující VLT interferometr (VLTI) byly spolu se čtyřmi hlavními 8.2-metre dalekohledy VLT zahrnuty také čtyři mobilní 1.8-metrové pomocné dalekohledy (AT). Jednotlivé pomocné dalekohledy (AT) se mohou pohybovat mezi 30 různými polohami a v současnosti mohou dalekohledy pro interferometrické účely formovat skupinu po dvou resp. třech.

Komplexní systém zrcadel přivádí světlo z různých dalekohledu do astronomického zařízení, kde se světlo kombinuje a zpracovává.  To však však sebou přináší značné nároky na technické požadavky ― optická dráha světelného paprsku musí být stabilní a konstatní s přesností desetinu mikrometru na vzdálenost stovky metrů. Interferometr složený pouze z hlavních dalekohledů VLT j schopno rozlišení ekvivalentní zrcadlu oUsing interferometry průměru 130 metrů, pokud je zkombinováno ještě s pomocnými dalekohledy tak zrcadlu o průměru 200 metrů. Toto je 25 krát větší rozlišení než může dosáhnout samotný dalekohled VLT.

S pomocí interferometru VLTI  jsou astronomové schopni studovat nebeské objekty s do té doby nemožným rozlišením. Je možné sledovat detaily na povrchu hvězd nebo studovat prostředí v okolí černých děr. Interferometr VLTI umožnil astronomům získat jeden z nejostřejších snímků hvězdy s prostorovým rozlišením jenom 4 obloukové vteřiny. To je ekvivalentní rozeznání hlavičky šroubu ze vzdálenosti 300 km