ALMA

Pátrání po našem kosmickém původu

Co je ALMA?

Vysoko na náhorní plošině Chajnantor v Chilských Andách provozuje Evropská jižní observatoř (ESO) spolu se svými mezinárodními partnery nejmodernější radioteleskop ALMA (Atacama Large Millimeter/submillimeter Array) ke studiu záření z jedněch z nejchladnějších objektů ve vesmíru. Toto záření má vlnové délky kolem 1 mm, v pásmu mezi infračerveným zářením a rádiovými vlnami, a proto se označuje jako milimetrové a submilimetrové záření. ALMA se skládá ze 66 vysoce přesných antén umístěných na vzdálenost přes 16 km. Toto je největší existující pozemní astronomický projekt realizovaný v celosvětové spolupráci.

Co je submilimetrová astronomie?

Záření o těchto vlnových délkách přichází z rozsáhlých chladných mračen v mezihvězdném prostoru o teplotě pouhých několika desetin stupňů nad absolutní nulou a také z nejvzdálenějších galaxií ve vesmíru. Astronomové mohou toto záření využít k výzkumu chemických a fyzikálních podmínek v molekulových mračnech – což jsou husté oblasti plynu a prachu, kde se rodí nové hvězdy. Když se tyto oblasti vesmíru pozorují ve viditelném světle, jsou často temné a kvůli prachu špatně zřetelné, v milimetrovém a submilimetrovém oboru spektra však září jasně.

Proč budovat radioteleskop ALMA vysoko v Andách?

Milimetrové a submilimetrové záření otevírá okno do záhadného chladného vesmíru, avšak slaboučké signály z kosmu jsou silně pohlcovány vodní párou v zemské atmosféře. Teleskopy pro tento obor astronomie se proto musí stavět na vysoko položených suchých místech, jakým je náhorní plošina Chajnantor v nadmořské výšce 5000 m, kde se nachází nejvýše položená astronomická observatoř na Zemi.

Místo, kde stojí – asi 50 km východně od San Pedro de Atacama v severním Chile, je jednou z nejsušších oblastí na Zemi. Astronomové tu nacházejí nepřekonatelné podmínky pro pozorování, ale musí vysoce moderní observatoř provozovat ve velmi obtížných podmínkách. Chajnantor leží o více než 750 m výš než observatoře na Mauna Kea a o 2 400 m výš než VLT na Cerro Paranal.

Prohlídka planiny Chajnantor

Virtualní prohlídka planiny Chajnantor

Klikněte na snímek a vydejte se na virtuální prohlídku planiny Chajnantor.

živě - ALMACam AOS

živě - ALMACam OSF

Pokud chcete navštívit stanoviště teleskopu ALMA, podívejte se, prosím na stránky Návštěvy médií

ALMA je jediný teleskop revoluční konstrukce sestavený ze 66 vysoce přesných parabolických antén a pracující na vlnových délkách od 0,32 do 3,6 mm. Její hlavní anténní soustava zahrnuje 50 parabolických antén o průměru 12 m, které pracujících společně jako jediný teleskop – interferometr. Doplňuje je kompaktní soustava čtyř 12m a dvanácti 7m parabolických antén. Antény se mohou přesouvat po pouštní náhorní plošině na vzdálenosti od 150 m do 16 kilometrů, čímž ALMA získá mohutný nastavitelný "zoom". Dokáže zkoumat vesmír na milimetrových a submilimetrových vlnových délkách s dosud nevídanou citlivostí a rozlišením, takže výsledné obrazy objektů takto pořízené budou až desetkrát ostřejší než snímky z Hubbleova kosmického dalekohledu, a doplní snímky vytvořené pomocí interferometru Velmi velkého dalekohledu (VLTI).

Věda s teleskopem ALMA

ALMA je nejvýkonnější teleskop pro pozorování chladného vesmíru – molekulárního plynu a prachu, stejně jako reliktního záření, které je pozůstatkem po velkém třesku. ALMA zkoumá stavební kameny hvězd, planetární systémy, galaxie a sám život. Poskytuje vědcům podrobné obrazy hvězd a planet rodících se v mračnech plynu blízko naší sluneční soustavy, najde vzdálené galaxie tvořící se na okraji pozorovatelného vesmíru, které vidíme tak, jak vypadaly zhruba před deseti miliardami let. Tím umožňuje astronomům hledat odpovědi na některé z nejhlubších otázek týkajících se našeho kosmického původu.

Inaugurace teleskopu ALMA se uskutečnila v roce 2013, avšak první vědecká pozorování s částí soustavy byla získána již v roce 2011. Podívejte se například na tiskovou zprávu eso1137.

Na projektu ALMA se partnersky podílejí Evropa, Japonsko a Severní Amerika ve spolupráci s Chile. Projekt ALMA financuje v Evropě ESO, v Japonsku Národní ústavy přírodních věd ve spolupráci s Academia Sinica na Tchaj-wanu a v Severní Americe Národní vědecká nadace USA ve spolupráci s Kanadskou národní radou pro výzkum. Výstavbu a provozování soustavy ALMA řídí za Evropu ESO, za Japonsko Japonská národní astronomická observatoř a za Severní Ameriku Národní radioastronomická observatoř, kterou spravuje společnost Associated Universities, Inc.

Vědecké cíle

Výzkum vzniku hvězd, molekulárních mrčen a mladého vesmíru.

Další informace o observatoři ALMA

ALMA pro planetária

"Hledání našeho kosmického poůvodu" je inspirující program představující teleskop ALMA, největší astronomický projekt současnosti. Více se dočtete na stránkách Cosmic Origins.

ALMA upoutávka

Stáhněte si tuto upoutávku v různých formátech z Video Archivu.

 

ALMA

Name: Atacama Large Millimeter/submillimeter Array
Site: Chajnantor
Altitude: 4576 to 5044m (most above 5000 m)
Enclosure: Open air
Type: Sub-millimeter interferometer antenna array
Optical design: Cassegrain
Diameter. Primary M1: 54 x 12.0 m (AEM, Vertex, and MELCO) and 12 x 7.0 m (MELCO)
Material. Primary M1: CFRP and Aluminium (12-metre),
Steel and Aluminium (7-metre)
Diameter. Secondary M2: 0.75 m (for 12-metre antennas);
0.457 m (for 7-metre antennas)
Material. Secondary M2: Aluminium
Mount: Alt-Azimuth mount
First Light date: 30 September 2011
Interferometry: Baselines from 150 m to 16 km
Images taken with ALMA: Link
Images of ALMA: Link
Press Releases with ALMA: Link

 

Did you know?
The two ALMA transporters each weigh 132.5 tonnes and have twin engines each rated at 500 kW each (at sea level). This gives a total of about 1400 horsepower, and is equivalent to about 20 "Smart Fortwo" cars.

 

ALMA na Google Mapách

Ikony na tomto snímku zachycují v reálném čase pozici jednotlivých antén na planine Chajnantor (AOS)

 

Zobrazit větší mapu
 
Send us your comments!
Subscribe to ESO News