1 00:00:02,500 --> 00:00:05,500 Je to příběh o impozantním dobrodružství... 2 00:00:10,500 --> 00:00:15,500 Příběh zvídavosti, statečnosti a houževnatosti kosmických rozměrů... 3 00:00:18,500 --> 00:00:23,500 Příběh o tom, jak se Evropa vydala na jih zkoumat hvězdy. 4 00:01:12,500 --> 00:01:16,500 Směr jih 5 00:01:17,500 --> 00:01:22,500 Vítá vás ESO, Evropská jižní observatoř. 6 00:01:25,500 --> 00:01:28,500 V padesáti letech je v nejlepší kondici. 7 00:01:34,500 --> 00:01:37,500 ESO je bránou Evropy ke hvězdám. 8 00:01:38,500 --> 00:01:41,500 Astronomové z 15 zemí 9 00:01:41,500 --> 00:01:43,500 tu spojili síly, aby zkoumali tajemství vesmíru. 10 00:01:45,000 --> 00:01:46,000 Jak? 11 00:01:46,000 --> 00:01:49,500 Vybudováním největších teleskopů na Zemi. 12 00:01:49,500 --> 00:01:51,500 Sestrojením citlivých kamer a přístrojů. 13 00:01:52,500 --> 00:01:54,500 Pečlivým prohledáváním oblohy. 14 00:01:56,500 --> 00:01:59,500 Jejich práce se zaměřila na objekty blízké i daleké, 15 00:01:59,500 --> 00:02:02,500 od komet křižujících Sluneční soustavou, 16 00:02:02,500 --> 00:02:06,500 po vzdálené galaxie na samém okraji prostoru a času, 17 00:02:06,500 --> 00:02:11,500 přinesla nové pochopení a zcela nový pohled na vesmír. 18 00:02:43,000 --> 00:02:45,500 Vesmír hlubokých záhad a skrytých tajemství. 19 00:02:46,500 --> 00:02:48,500 A závratné nádhery. 20 00:02:50,000 --> 00:02:52,000 Z odlehlých vrcholků hor v Chile 21 00:02:52,000 --> 00:02:54,500 evropští astronomové natahují ruce po hvězdách. 22 00:02:55,000 --> 00:02:56,000 Proč právě v Chile? 23 00:02:56,500 --> 00:02:59,500 Co přimělo astronomy vydat se na jih? 24 00:03:03,500 --> 00:03:07,500 Evropská jižní observatoř je řízena z německého Garchingu, 25 00:03:11,500 --> 00:03:15,500 ale z Evropy můžeme pozorovat jen část oblohy. 26 00:03:15,500 --> 00:03:19,500 Abychom zaplnili chybějící části, musíme na jih. 27 00:03:28,500 --> 00:03:32,500 Dlouhá staletí obsahovaly mapy jižní oblohy prázdné oblasti – 28 00:03:32,500 --> 00:03:35,500 bílá místa na mapách nebes. 29 00:03:37,500 --> 00:03:39,000 1595 30 00:03:39,500 --> 00:03:43,500 Holandští obchodníci poprvé vyslali loďstvo do "Východní Indie" 31 00:03:49,500 --> 00:03:53,500 Navigátoři Pieter Keyser a Frederik de Houtman po nocích 32 00:03:53,830 --> 00:03:58,890 měřili pozice více než 130 hvězd jižní oblohy. 33 00:04:05,500 --> 00:04:10,500 Na nebeské glóby a mapy záhy přibylo 12 nových souhvězdí, 34 00:04:10,500 --> 00:04:14,500 která předtím žádný Evropan neviděl. 35 00:04:16,500 --> 00:04:20,500 Britové jako první postavili stálou astronomickou pozorovatelnu 36 00:04:20,500 --> 00:04:21,500 na jižní polokouli. 37 00:04:22,500 --> 00:04:27,500 Královská observatoř na Mysu Dobré naděje byla založena v roce 1820. 38 00:04:28,500 --> 00:04:33,000 Jen krátce poté, co John Herschel postavil svou sokromou hvězdárnu 39 00:04:33,000 --> 00:04:35,500 nedaleko známé jihoafrické Tabulové hory. 40 00:04:38,500 --> 00:04:39,500 To je pohled! 41 00:04:39,500 --> 00:04:44,500 Temná obloha. Jasné hvězdokupy a hvězdná oblaka nad hlavou. 42 00:04:46,500 --> 00:04:49,500 Není divu, že další observatoře - Harvard, Yale a Leiden 43 00:04:49,500 --> 00:04:53,500 se přidaly s vlastními jižními stanicemi. 44 00:04:53,500 --> 00:04:56,500 Výzkum jižní oblohy však 45 00:04:56,500 --> 00:05:00,500 stále vyžaduje mnoho odvahy, nadšení a houževnatosti. 46 00:05:05,500 --> 00:05:08,000 Ještě před 50 lety 47 00:05:08,000 --> 00:05:12,500 se téměř všechny velké dalekohledy nacházely severně od rovníku. 48 00:05:13,500 --> 00:05:15,500 Proč je tedy jižní obloha tak důležitá? 49 00:05:17,500 --> 00:05:21,500 Především proto, že jde velkou měrou o nezmapované území. 50 00:05:22,000 --> 00:05:24,500 A z Evropy prostě nemůžeme vidět celou oblohu. 51 00:05:25,500 --> 00:05:29,500 Důležitým příkladem je střed Mléčné dráhy, naší domovské galaxie. 52 00:05:29,500 --> 00:05:32,500 Ze severní polokoule moc dobře vidět není, 53 00:05:32,500 --> 00:05:34,500 ale na jižní se pohybuje vysoko nad hlavou. 54 00:05:36,500 --> 00:05:38,500 A pak jsou tu Magellanova mračna – 55 00:05:38,780 --> 00:05:42,100 dvě malé galaxie – průvodci Mléčné dráhy. 56 00:05:43,000 --> 00:05:47,500 Ze severu nejsou vidět, ale jižně od rovníku jsou velmi nápadné. 57 00:05:48,500 --> 00:05:49,500 A konečně, 58 00:05:49,500 --> 00:05:53,800 evropské astronomy sužuje světelné znečištění a špatné počasí. 59 00:05:54,500 --> 00:05:57,000 Útěk na jih řeší většinu těchto problémů. 60 00:06:00,500 --> 00:06:04,500 Vyhlídková cesta lodí v Nizozemsku, červen 1953. 61 00:06:04,500 --> 00:06:07,000 Právě tady, na lodi IJsselmeer, 62 00:06:07,000 --> 00:06:10,000 německo-americký astronom Walter Baade 63 00:06:10,000 --> 00:06:12,500 a holandský astronom Jan Oort 64 00:06:12,500 --> 00:06:15,500 seznámili své kolegy s plánem evropské hvězdárny 65 00:06:15,500 --> 00:06:17,500 na jižní polokouli. 66 00:06:22,500 --> 00:06:27,000 Žádný z evropských států nemůže sám soupeřit se Spojenými státy. 67 00:06:27,000 --> 00:06:29,000 Společně by však mohly. 68 00:06:29,500 --> 00:06:34,500 O sedm měsíců později se dvanáct astronomů ze šesti zemí sešlo 69 00:06:34,500 --> 00:06:37,000 ve slavnostní síni Senátu Leidenské univerzity. 70 00:06:37,000 --> 00:06:39,500 Podepsali prohlášení 71 00:06:39,500 --> 00:06:44,500 vyjadřující odhodlání založit evropskou observatoř v Jižní Africe. 72 00:06:45,500 --> 00:06:47,500 Tím otevřeli cestu ke zrodu ESO. 73 00:06:48,500 --> 00:06:51,500 Ale počkat!... V Jižní Africe? 74 00:06:52,500 --> 00:06:54,000 Smysl to samozřejmě dávalo. 75 00:06:54,000 --> 00:06:59,500 Jižní Afrika už měla observatoř na Mysu Dobré naděje a od roku 1909 76 00:06:59,500 --> 00:07:02,500 Transvaalskou observatoř v Johannesburgu. 77 00:07:02,500 --> 00:07:07,000 Leidenská observatoř měla vlastní jižní pobočku v Hartebeespoortu. 78 00:07:09,500 --> 00:07:11,500 V roce 1955 79 00:07:11,500 --> 00:07:17,000 astronomové postavili testovací zařízení s cílem najít nejlepší místo pro velký dalekohled. 80 00:07:17,000 --> 00:07:23,500 V Zeekoegat v provincii Great Karoo a v Tafelkopje v Bloemfontein. 81 00:07:24,500 --> 00:07:27,500 Počasí tam však vůbec nebylo příznivé. 82 00:07:28,500 --> 00:07:34,500 Kolem roku 1960 se pozornost přesunula k surovému kraji na severu Chile. 83 00:07:35,500 --> 00:07:38,500 Také Američané plánovali 84 00:07:38,500 --> 00:07:41,000 postavit svou jižní observatoř právě tady. 85 00:07:41,000 --> 00:07:47,500 Drsné expedice na koňských hřbetech vedly k nalezení lepších podmínek než na jihu Afriky. 86 00:07:48,500 --> 00:07:52,500 V roce 1963 padlo rozhodnutí. Bude to Chile. 87 00:07:52,500 --> 00:07:55,500 O šest měsíců později byla vybrána Cerro La Silla 88 00:07:55,500 --> 00:07:58,500 jako budoucí stanoviště Evropské jižní observatoře. 89 00:07:58,500 --> 00:08:02,500 ESO už nebyla vzdáleným snem. 90 00:08:03,500 --> 00:08:10,000 Pět evropských zemí nakonec podepsalo dohodu o ESO 5. října 1962 – 91 00:08:10,000 --> 00:08:15,500 to je oficiální datum narození Evropské jižní observatoře. 92 00:08:15,500 --> 00:08:19,000 Belgie, Německo, Francie, Nizozemsko a Švédsko 93 00:08:19,000 --> 00:08:23,500 se pevně zavázaly společně dosáhnout na jižní hvězdy. 94 00:08:25,500 --> 00:08:29,500 Hora La Silla a okolí byla zakoupena od Chilské vlády. 95 00:08:30,500 --> 00:08:32,500 Do nikam byla přivedena silnice. 96 00:08:33,500 --> 00:08:39,000 První teleskop ESO byl vyroben v Rotterdamském strojírenském podniku. 97 00:08:40,500 --> 00:08:43,500 A v prosinci 1966 98 00:08:43,500 --> 00:08:48,500 se první oko Evropské jižní observatoře zahledělo na oblohu. 99 00:08:48,500 --> 00:08:54,500 Evropa se vydala na velkou výpravu za kosmickými objevy.