1
00:00:05,670 --> 00:00:10,430
Během posledních dvou desetiletí učinili astronomové skutečně revoluční objev:

2
00:00:10,430 --> 00:00:16,149
nejenže se vesmír rozpíná, jeho expanze neustále zrychluje.

3
00:00:16,149 --> 00:00:19,410
Za objev zrychlujícího se rozpínání vesmíru

4
00:00:19,410 --> 00:00:24,500
byla roku 2011 udělena Nobelovou cenou za fyziku.

5
00:00:29,070 --> 00:00:30,700
Sledujete ESOcast!

6
00:00:30,700 --> 00:00:33,630
Špičková věda a život v zákulisí ESO,

7
00:00:33,630 --> 00:00:35,620
Evropské jižní observatoře.

8
00:00:35,620 --> 00:00:42,640
Průvodcem hledání hranic poznání je Dr. J., alias Dr. Joe Liske.

9
00:00:46,500 --> 00:00:47,920
Vítejte u sledování ESOcast.

10
00:00:47,920 --> 00:00:49,510
V tomto dílu

11
00:00:49,510 --> 00:00:51,500
se dozvíme, jak astronomové objevili,

12
00:00:51,640 --> 00:00:54,920
že rozpínání vesmíru zrychluje,

13
00:00:55,260 --> 00:01:00,090
a proč je tento objev důležitý nejen pro pochopení kosmu,

14
00:01:00,090 --> 00:01:02,360
ale de facto pro celou fyziku.

15
00:01:02,360 --> 00:01:07,690
Tento objev byl odměněn Nobelovou cenou za rok 2011

16
00:01:07,690 --> 00:01:09,890
a pozorování teleskopů ESO v Chile

17
00:01:09,890 --> 00:01:13,310
hrálo při tomto zásadním objevu důležitou roli.

18
00:01:19,650 --> 00:01:24,940
Náš vesmír vznikl Velkým třeskem před nějakými 13,7 miliardami let.

19
00:01:26,000 --> 00:01:28,840
Od té doby se vesmír neustále rozpíná.

20
00:01:28,840 --> 00:01:30,190
A po desítky let

21
00:01:30,190 --> 00:01:34,130
se astronomové snažili pochopit podstatu tohoto rozpínání.

22
00:01:34,130 --> 00:01:37,430
Dlouho platily dvě základní představy:

23
00:01:37,430 --> 00:01:42,400
Buď bude rozpínání postupně zpomalovat, až se jednou zastaví

24
00:01:42,400 --> 00:01:46,770
a poté se vesmír začne smršťovat až k Velkému křachu.

25
00:01:47,770 --> 00:01:50,680
Nebo se bude vesmír rozpínat už napořád.

26
00:01:53,380 --> 00:01:54,850
Jak ale mohli astronomové zjistit,

27
00:01:54,850 --> 00:01:58,250
který z těchto modelů vesmíru je ten správný?

28
00:01:58,250 --> 00:02:00,950
Nuže, jednou z nejjednodušších metod

29
00:02:00,950 --> 00:02:04,920
je přesné změření vzdáleností velmi dalekých galaxií

30
00:02:04,920 --> 00:02:09,130
a následné porovnání těchto měření s předpověďmi modelů

31
00:02:09,130 --> 00:02:11,000
pro tyto měřené galaxie.

32
00:02:11,000 --> 00:02:15,000
Porovnání mezi měřením a předpovědí nám řekne,

33
00:02:15,000 --> 00:02:17,250
který model je ten správný.

34
00:02:17,250 --> 00:02:18,930
Jak to ale provést?

35
00:02:18,930 --> 00:02:24,200
Jak mohou astronomové změřit ty obrovské kosmické vzdálenosti?

36
00:02:24,200 --> 00:02:29,320
Klíčovou roli hrají exploze supernov.

37
00:02:34,250 --> 00:02:38,760
Supernovy jsou vzácnými úkazy: jde o exploze hvězd.

38
00:02:39,330 --> 00:02:43,300
Jeden typ těchto explozí, známý jako supernovy typu Ia,

39
00:02:43,300 --> 00:02:47,130
je ideální pro měření vzdáleností ve vesmíru.

40
00:02:49,160 --> 00:02:50,800
Tyto supernovy jsou velmi jasné,

41
00:02:50,800 --> 00:02:54,540
což znamená, že jsou pozorovatelné i ve vzdálených galaxiích.

42
00:02:54,540 --> 00:02:58,210
A navíc, jejich absolutní jasnost je pokaždé stejná,

43
00:02:58,610 --> 00:03:00,500
díky čemuž můžeme jejich vzdálenost odvodit

44
00:03:00,540 --> 00:03:02,970
z jejich zdánlivé jasnosti pozorované ze Země.

45
00:03:05,690 --> 00:03:08,800
V devadesátých letech dva výzkumné týmy

46
00:03:08,800 --> 00:03:12,230
začaly pečlivě pozorovat tyto vybuchující hvězdy.

47
00:03:12,230 --> 00:03:13,350
K těmto studiím

48
00:03:13,350 --> 00:03:18,480
využívali astronomové také teleskopy observatoře ESO La Silla v Chile.

49
00:03:20,040 --> 00:03:23,270
Pozorování extrémě dalekých supernov v polovině 90. let

50
00:03:23,270 --> 00:03:26,290
bylo mimořádně těžkou a vzrušující výzvou.

51
00:03:26,290 --> 00:03:30,810
V ESO jsme využívali 3,6-metrový NTT a 1,5 metrové teleskopy

52
00:03:30,810 --> 00:03:33,600
k pozorování těchto supernov s velkým rudým posuvem

53
00:03:33,600 --> 00:03:36,530
které byly objeveny na nedaleké observatoři Tololo.

54
00:03:36,670 --> 00:03:39,100
Tenkrát, před 15 lety,

55
00:03:39,100 --> 00:03:42,000
jsme doslova počítali každý jednotlivý foton,

56
00:03:42,000 --> 00:03:45,770
účastnili jsme se obdivuhodného experimentu, který byl extrémě náročný.

57
00:03:46,300 --> 00:03:49,660
Rozhodující součástí toho všeho samozřejmě bylo,

58
00:03:49,660 --> 00:03:52,430
že jsme nepočítali s objevem zrychlování rozpínání vesmíru,

59
00:03:52,430 --> 00:03:56,050
takže sledování, jak se ve fyzice tvoří nové paradigma,

60
00:03:56,050 --> 00:03:59,790
bylo velmi zajímavé, a hodně jsme si to užívali. 

61
00:04:01,700 --> 00:04:04,460
Když jsme došli k závěru, že vzdálené supernovy jsou příliš daleko

62
00:04:04,460 --> 00:04:07,970
a ve vesmíru nemůže dominovat gravitace,

63
00:04:07,970 --> 00:04:10,170
museli jsme se vrátit zpět k měření.

64
00:04:10,170 --> 00:04:13,770
A tak ze zrychlující expanze, kterou jsme změřili na první sérii supernov,

65
00:04:13,770 --> 00:04:18,500
se velmi rychle stala nová součást kosmologie:

66
00:04:18,500 --> 00:04:19,649
temná energie.

67
00:04:19,649 --> 00:04:21,430
Tento výsledek jsme potřebovali potvrdit.

68
00:04:21,430 --> 00:04:26,750
Tak jako jiné týmy, požádali jsme o pozorovací čas na VLT,

69
00:04:29,000 --> 00:04:33,020
abychom svá měření potvrdili pomocí lepších dat z většího teleskopu

70
00:04:33,020 --> 00:04:36,780
a abychom získali lepší vzorky samotných supernov.

71
00:04:38,620 --> 00:04:41,350
Objev zrychlující expanze vesmíru

72
00:04:41,350 --> 00:04:45,450
patří k nejméně očekávaným a nejdůležitějším za poslední dekády.

73
00:04:45,450 --> 00:04:49,210
Byl tak nečekaný, protože až do té doby

74
00:04:49,210 --> 00:04:53,940
všichni věřili, že rozpínání vesmíru by mělo zpomalovat

75
00:04:53,940 --> 00:04:58,500
díky vzájemné přitažlivé gravitační síle veškeré hmoty ve vesmíru.

76
00:04:59,000 --> 00:05:03,530
Ukazuje se však, že vesmír je ve skutečnosti mnohem zajímavější.

77
00:05:03,530 --> 00:05:06,880
Proč je ale to rozpínání tak důležité?

78
00:05:06,880 --> 00:05:12,450
Podle toho, co víme, jsou dvě možná vysvětlení pro zrychlování:

79
00:05:12,450 --> 00:05:14,820
První vysvětlení říká,

80
00:05:14,820 --> 00:05:20,890
že téměř ¾ vesmíru tvoří jakási záhadná temná energie.

81
00:05:20,890 --> 00:05:25,500
Největší záhadou temné energie je, že působí záporným tlakem.

82
00:05:25,700 --> 00:05:27,960
To je pořádně exotická věc.

83
00:05:27,960 --> 00:05:30,500
Druhé vysvětlení říká,

84
00:05:30,500 --> 00:05:33,320
že je něco špatně v našem chápání gravitace.

85
00:05:33,320 --> 00:05:38,940
Jinak řečeno, Einsteinova obecná teorie relativity není tak docela správná.

86
00:05:38,940 --> 00:05:40,820
V obou těchto případech

87
00:05:40,820 --> 00:05:43,800
jsme konfrontováni se zcela novou fyzikou,

88
00:05:43,800 --> 00:05:46,800
a proto je to tak důležité,

89
00:05:46,800 --> 00:05:51,710
a proto byl tento objev oceněn Nobelovou cenou za fyziku 2011.

90
00:05:51,710 --> 00:05:55,130
Dr. J. se loučí s ESOcast.

91
00:05:55,130 --> 00:05:58,610
Nashledanou příště u dalšího kosmického dobrodružství.

92
00:06:00,790 --> 00:06:04,000
ESOcast produkuje ESO, Evropská jižní observatoř.

93
00:06:04,530 --> 00:06:05,500
ESO, Evropská jižní observatoř

94
00:06:05,500 --> 00:06:08,000
je přední mezivládní vědecká a technologická astronomická organizace,

95
00:06:08,000 --> 00:06:10,500
jež vyvinula, sestrojila a provozuje nejpokročilejší pozemské teleskopy.

96
00:06:13,000 --> 00:06:18,140
Text titulků vytvořen v ESO; překlad – Jan Veselý, Hvězdárna a planetárium v Hradci Králové.

97
00:06:29,700 --> 00:06:32,500
Po seznámení s ESO

98
00:06:34,000 --> 00:06:38,000
můžete pokračovat 'za hranice našeho světa' s Hubblem.

99
00:06:40,780 --> 00:06:42,660
Hubblecast přináší nejnovější objevy

100
00:06:42,660 --> 00:06:46,860
nejslavnější a nejvíce ceněné kosmické observatoře,

101
00:06:49,640 --> 00:06:53,050
Hubblova kosmického teleskopu (NASA/ESA).