Dalekohledy a přístrojové vybavení

Jak stanovuje Úmluva o zřízení ESO (ESO Convention), ESO poskytuje evropským astronomům nejmodernější zařízení a podporuje i organizuje spolupráci v oblasti astronomického výzkumu. Dnes ESO provozuje pozorovací zařízení, která se řadí k největším a nejpokročilejším na světě. Jsou umístěna na třech místech v severním Chile: La Silla, Paranal a Chajnantor, což jsou nejlepší známé lokality pro astronomická pozorování na jižní polokouli. Díky svým dalším činnostem, jako jsou technický rozvoj, konference a vzdělávací projekty, hraje ESO rozhodující úlohu také při utváření Evropského výzkumného prostoru pro astronomii a astrofyziku.

Observatoř Paranal

Velmi velký dalekohled VLT (Very Large Telescope) pracující na hoře Cerro Paranal je pro ESO observatoří číslo jedna k pozorování ve viditelném světle a infračerveném záření. Všechny čtyři hlavní dalekohledy – jednotky (UT - Unit Telescopes) – dalekohledu VLT mají průměr 8,2 m a pracují nezávisle, k čemuž jsou vybaveny širokou škálou přístrojů.

VLT také nabízí možnost kombinovat světlo ze všech čtyř hlavních dalekohledů (jednotek), které pak tvoří tzv. interferometr. Interferometr Velmi velkého dalekohledu neboli Very Large Telescope Interferometer (VLTI) má svou vlastní sestavu přístrojů a umožňuje zobrazování s úhlovým rozlišením několika obloukových milivteřin a astrometrii s přesností na 10 obloukových mikrovteřin. Kromě dalekohledů o průměru 8,2 m má VLT i čtyři pomocné dalekohledy (AT – Auxiliary Telescopes), které dále zlepšují jeho zobrazovací schopnosti, což umožňuje celonoční využívání po celý rok.

Na Paranalu jsou v provozu také dva přehlídkové dalekohledy – Přehlídkový dalekohled VST (VLT Survey Telescope, průměr 2,6 metru) pro viditelné světlo a Přehlídkový dalekohled pro viditelné světlo a infračervený obor spektra neboli VISTA (Visible and Infrared Survey Telescope for Astronomy, průměr 4,1 metru) pro infračervené.

Cerro Paranal s dalekohledy systému VLT si můžete prohlédnout například na Google Maps a to včetně snímků pořízených návštěvníky. Informace o možnostech návštěvy na observatořích ESO jsou k dispozici na samostatné stránce.

Observatoř La Silla

ESO provozuje na observatoři La Silla tři hlavní dalekohledy (3,6m dalekohled, Dalekohled nové technologie NTT neboli New Technology Telescope). Jsou vybaveny nejmodernějšími přístroji, které buď celé zkonstruovala sama ESO, nebo je vyrobila externí konzorcia s podstatným přispěním ESO.

Prohlédněte si Observatoř La Silla na Google Maps včetně snímků pořízených návštěvníky. Informace o možnostech návštěvy na observatořích ESO jsou k dispozici na samostatné stránce.


APEX

Na experimentu APEX neboli Atacama Pathfinder Experiment se podílejí Ústav Maxe Plancka pro radioastronomii (MPIfR) 50 %, Observatoř pro výzkum vesmíru Onsala (OSO) 23 % a Evropská organizace pro astronomický výzkum na jižní polokouli (ESO) 27 % s cílem vybudovat a provozovat upravenou parabolickou anténu prototypu ALMA jako jediný radioteleskop ve výšce 5 100 m nad mořem na náhorní plošině Llano de Chajnantor. Teleskop dodal VERTEX Antennentechnik z německého Duisburgu. APEX má soustavu heterodynních spektrometrů a širokoúhlé bolometrické kamery, které pracují ve většině atmosférických 'oken' – od 0,2 do 1,4 mm.

Také zařízení na planině Chajnantor si můžete prohlédnout na Google Maps včetně snímků pořízených návštěvníky. Informace o možnostech návštěvy na observatořích ESO jsou k dispozici na samostatné stránce.

ALMA

ALMA (Atacama Large Millimeter/submillimeter Array) je projet mezinárodní spolupráce provozující revoluční radioteleskop, který zkoumá vesmír z podhůří Chilských And. ALMA se skládá z 66 vysoce přesných antén pracujících s vlnovými délkami 0,32 mm až 3,6 mm. Hlavní pole je tvořeno padesáti anténami o průměru 12 m, které pracují společně jako jeden dalekohled – interferometr. Zařízení doplňuje přídavné kompaktní pole čtyř antén o průměru 12 m a dvanácti antén o průměru 7 m. Antény ALMA je možné uspořádat do rozličných konfigurací, přičemž maximální vzdálenost mezi anténami se může pohybovat mezi 150 metry a 16 kilometry. Informace přijímané z jednotlivých antén kombinuje specializovaný počítač ALMA Correlator, který je schopen vykonat 16 000 milionů milionů (1,6.1016) operací za sekundu.  

Dalekohled ALMA byl slavnostně inaugurován v roce 2013. Počáteční vědecká pozorování s ještě nekompletním polem antén však byla provedena již v roce 2011.

Na projektu ALMA se partnersky podílejí ESO (reprezentující své člrenské státy), NSF (USA) a NINS (Japonsko), společně s NRC (Kanada) a KASI (Jižní Korea), ve spolupráci s Chilskou republikou. Společnou observatoř ALMA provozují ESO, AUI/NRO a NAOJ.

Další informace můžete získat na stránkách ALMA. Informace o možnostech návštěvy na observatořích ESO jsou k dispozici na samostatné stránce.

E-ELT

ESO společně s komunitou evropských astronomů a astrofyziků pracovala na přípravě nového obřího dalekohledu od poloviny minulého desetiletí. Dalekohled je označován jako E-ELT ( European Extremely Large Telescope, Evropský extrémně velký dalekohled). E-ELT se stane největším dalekohledem světa pro viditelnou a blízkou infračervenou oblast spektra, bude 'největším okem hledícím do vesmíru'. Jeho primární zrcadlo bude zabírat téměř polovinu fotbalového hřiště.

Stavba tohoto teleskopu byla schválena na konci roku 2014 a první světlo by dalekohledem mělo projít v roce 2024.

Pro výstavbu dalekohledu byla vybrána lokalita Cerro Armazones, která se nachází asi 20 km od Cerro Paranal, domova dalekohledů VLT.

S primárním zrcadlem o průměru 39 m a nejnovější verzí adaptivní optiky by E-ELT měl přinést revoluční pohled na vesmír, podobně jako Galileův dalekohled před čtyřmi sty lety.

Další informace získáte na stránkách dalekohledu E-ELT.

Pro vědce