Obrázek týdne

25. srpna 2014

Hvězdný déšť v poušti

V poušti Atacama v Chile prší jen málokdy. Pouze jednou za několik let - obvykle v souvislosti s abnormálními projevy teplého počasí, jako je třeba jev El Niňo - naprší či nasněží na observatoři ESO La Silla výraznější množství srážek. Poušť je jednou z nejsušších míst na Zemi a díky tomu je to fantastické místo na pozorování noční oblohy.

Ačkoli skutečného deště je tam pomálu, díky fotografickým trikům mohou místo kapek padat na přilehlé hory hvězdy, tak jak je to vidět na obrázku pořízeném dvacátého prvního března 2013 Dianou Juncher, PhD studentkou astronomie na Ústavu Nielse Bohra v Dánsku.

Diana byla na observatoři La Silla dva týdny v březnu 2013 a v rámci svého výzkumu pozorovala exoplanety ve směru k centru naší galaxie. Během pobytu se jí podařilo vyfotit dráhy hvězd, z místa vzdáleného pouhých dvacet metrů od dánského 1.54m dalekohledu na observatoři ESO La Silla. Obdobné fotografie hvězdných drah se fotí pomocí dlouhých expozic, aby se zachytil zdánlivý pohyb hvězd způsobený rotací Země.

Chumáče sněhu pokrývají vzdálené vrcholky hor a pod La Sillou, nedaleko horizontu vlevo na snímku, jsou vidět jemná oblaka. Tmavší a červenější oblast vpravo je otevřený měděný důl. Měď je nejdůležitější ekonomickou surovinou Chile - Chile je zdaleka největší světový výrobce mědi.

Odkazy
Diana Juncher na Flickru
Obrázek Diany Juncher na Flickru


18. srpna 2014

Ozdobené nebe nad observatoří La Silla

Neobvyklá a zřídka viděná soustava jemných bílých mraků se táhne přes oblohu nad observatoří ESO La Silla. Fotografii pořídil jedenáctého června 2012 astronom Alan Fitzsimmons.

Suchá, opuštěná krajina s občasnými poryvy větru není asi nejlepší místo, na kterém by se lidé chtěli usadit, ale je to ideální místo pro dalekohledy. Suché, pouštní podmínky pomáhají astronomům vyhnout se obvyklým pozorovacím problémům, jako je turbulence v atmosféře, světelné znečištění, vlhkost a (povětšinou!) mraky, a lépe pozorovat vesmír nad námi. Dokonce i během tohoto neobvykle zamračeného dne se k večeru vyčasilo a pozorování probíhala jako normálně.

Dalekohledy, které stojí na La Sille - včetně dvou velkých dalekohledů provozovaných ESO: 3.6m dalekohled ESO a dalekohled NTT (New Technology Telescope) - jsou vybaveny špičkovým zařízením, které jim umožňuje plně využít jedinečné pozorovací podmínky v severním Chile.

Na 3.6m dalekohledu ESO je v současnosti namontován přístroj určený pro hledání extrasolárním planet: HARPS (High Accuracy Radial velocity Planet Searcher). Dalekohled NTT je průkopníkem v používání aktivní optiky a byl to první dalekohled na světě, jehož hlavní zrcadlo byl řízeno počítačem.

La Silla byla prvním místem v Chile, kde se ESO usadilo v šedesátých letech, a její přínos od té doby se nedá vyčíslit.


11. srpna 2014

Stavba cesty na Armazones

V současnosti spravuje ESO tři observatoře v poušti Atacama v Chile: La Silla, Paranal a Chajnantor. Na pozadí snímku je Paranal, hlavní observatoř ESO a domov velkého dalekohledu ESO (VLT).

V příštích letech bude tato trojice doplněna čtvrtou observatoří: Cerro Armazones, kde bude umístěna Evropský velmi velký dalekohled (European Extremely Large Telescope, E-ELT). Se zrcadlem o průměru 39 m se E-ELT, po dostavení okolo roku 2024, stane největším dalekohledem světa.

Cerro Armazones je s Paranelem spojeno jenom prašnou cestou. Jak ale ukazuje obrázek, stavba opravdové silnice probíhá. Chilská společnost ICAFAL Ingeniería y Construcción S.A. (ICAFAL) začala s výstavbou v březnu (viz zpráva ann14019) a během 16 měsíců by měla dokončit 7 m širokou asfaltovou silnici. A stejně jako razí novou cestu chilskou krajinou, bude ICAFAL srovnávat vršek Cerro Armazones, aby vznikla použitelná pozorovací plošina pro E-ELT.


4. srpna 2014

Hledání vesmíru

V nadmořské výšce 5000 m, vysoko na náhorní planině Chajnantor v Chile, se antény observatoře ALMA dívají na nebe a pátrají ve Vesmíru po našich vesmírných počátcích. Náhorní planina Chajnantor je jednou z nejvýše umístěných observatoří na Zemi.

Mezi tisícovkami hvězd jsou na pravé straně snímku vidět jako malé svítící skvrnky Malý a Velký Magellanův oblak. Tyto obláčkovité útvary jsou galaxie, dvě z nejbližších galaktických sousedů naší galaxie, Mléčné dráhy.

Hlavní úkol dalekohledu ALMA je pozorovat nejchladnější a nejstarší útvary ve vesmíru, tzv. "chladný vesmír". Soustava antén měří záření vysílané na milimetrových a submilimetrových vlnových délkách, které leží mezi infračervenou a radiovou oblastí elektromagnetického spektra. ALMA se skládá ze 66 pohyblivých antén, které se mohou přemisťovat a seskupovat v rámci observatoře, aby to co nejlépe vyhovovalo požadavkům vědců. ALMA je největší existující astronomický experiment.

Krásný obrázek krajiny s dalekohledem ALMA byl pořízen fotovyslancem ESO Stéphanem Guisardem, optickým inženýrem na velkém dalekohledu (VLT) Evropské jižní observatoře v chilské poušti Atacama.

Odkazy:
Fotovyslanci ESO
ALMA transportéry Otto a Lore


28. července 2014

Cizí Atacama

Nedaleko ESO observatoře ALMA se za autobusem táhne oblak prachu, tak jak autobus postupuje chilskou pouští Atacama. Autobus veze na osmidenní směnu zaměstnance do operačního centra observatoře ALMA. Na pozadí vidíme dvě sopky, jejichž sněhem pokryté vrcholky zakrývají mraky.

Tyto dvě neaktivní sopky, stojící na hranici mezi Bolívií a Chile, byly vytvořeny v různých geologických epochách, třebaže jsou od sebe vzdáleny  jen malý kousek. Licancabur, sopka nalevo, je mnohem mladší než její menší soused Juriques.

Licancabur je známá pro svůj téměř symetrický tvar a proto, že se v ní ukrývá jedno z nejvýše položených jezer na světě. V nadmořské výšce 5916 m je jezero v kaldeře Licancaburu domovem exotické flóry a fauny a je předmětem studia života v extrémních podmínkách. Říká se, že oblast Licancaburu je jednou z nejlepších analogií podmínek na Marsu, a že studiem života v této oblasti můžeme lépe pochopit, jak by se mohl život vyvíjet na jiných planetách.

Obrázek byl pořízen Arminem Silberem (ESO).


21. července 2014

Obři při práci

Panoramatický snímek hlavního zařízení ESO v severním Chile pořídil fotovyslanec ESO Gabriel Brammer. Velký dalekohled ESO (VLT) na observatoři Paranal se připravuje k práci a rýsuje se na pozadí jasného nebe s Mléčnou dráhou nad hlavou.

K vytvoření tohoto snímku zkombinoval Brammer několik záběrů s dlouhou expozicí, aby zachytil slabé světlo Mléčné dráhy, která obkružuje ohromné kopule hlavních dalekohledů VLT. Každý z těchto obrů je 25 m vysoký a je pojmenován po významném nebeském objektu. Jména jsou v místním mapuchském jazyce: Slunce, Měsíc, souhvězdí Jižního kříže, Venuše - Antu, Kueyen, Melipal, Yepun. Vlevo na obrázku je vidět menší pomocný dalekohled v bílé kulaté kopuli, s Malým a Velkým Magelanovým oblakem nad sebou.

Kombinace několika záběrů prozrazuje pohyb kopulí dalekohledů. Pohyblivé části mají své bledé "stíny", jak se kopule během noci natáčejí, aby sledovaly na obloze svůj cíl. Plynutí času je také evidentní, jak světlá večerní obloha ustupuje tmavé, hvězdami poseté obloze v levé části obrázku.

Aby vytvořil snímek, postavil Brammer svůj fotoaparát na stejné místo dvakrát: jednou při západu Slunce, a pak znovu v noci. Za pomocí záběrů pořízených v různých časech složil Brammer dvě kompletní panoramata, z nichž později vyrobil tento obrázek.


14. července 2014

Hluboký pohled do temného nebe

Dokážete spočítat jasné tečky na obrázku? Tento přeplněný snímek je tzv. deep field obrázek získaný pomocí kamery WFI (Wide Field Imager) namontované na poměrně malém dalekohledu MPG/ESO o průměru 2.2 m, který stojí na observatoři La Silla v Chile.

Obrázek je jeden z pěti kousků oblohy, které sleduje přehled COMBO-17 (Classifying Objects by Medium-Band Observations in 17 filters), zaměřený na hledání slabých objektů v relativně malé oblasti na jižní obloze. Každá z pěti oblastí je změřena za pomoci 17 různých barevných filtrů. Každá z COMBO-17 oblastí pokrývá oblast oblohy o velikosti měsičního úplňku.

Přehled už odhalil tisíce neznámých vesmírných objektů - přes 25 000 galaxií, desítky tisíc vzdálených hvězd a kvasarů, které se ukrývaly před naším zrakem, a které nám ukazují, kolik se toho ještě máme o Vesmíru učit.

Některé z nejvzdálenějších světelných skvrnek viditelných na obrázků jsou galaxie, jejichž světlo k nám cestovalo devět nebo deset miliard let. Studiem galaxií různého stáří se astronomové snaží pochopit, jak se galaxie vyvíjejí s časem. Začínají zralými blízkými galaxiemi podobnými naší galaxii Mléčné dráze a končí mladými galaxiemi ve vzdáleném vesmíru, které odhalují, jaký byl vesmír ve svém dětství.

Odkazy:
Přehled COMBO-17, Max-Planck-Institut für Astronomie, Heidelberg


7. července 2014

ESO z ptačí perspektivy

Tento letecký snímek zobrazuje zvětšující se centrálu Evropské jižní observatoře (ESO) v Garchingu u Mnichova (Německo). Zatímco ESO provozuje dalekohledy rozmístěné po Chile na jižní polokouli, Garching hostí vědecké, technické a administrativní centrum, kde probíhají různé programy vývoje, díky kterým observatoře získávají nová moderní zařízení.

Budovy uprostřed obrázku, elegantně zakřivené, jsou dvě hlavní budovy ESO: ta vpravo nahoře byla po dlouhá léta jediným útočištěm, dokud se k ní nedávno nepřipojila budova dole (s červenou střechou), která byla inaugurována v prosinci 2013. Černá kulatá budova je technická budova, kde probíhají práce na nových instrumentech. Jednotlivé budovy ředitelství jsou spojeny zakřivenými mosty, které jsou na obrázku vidět jako trojramenný černý útvar ve středu.

Nové rozšíření, navržené architektonickým studiem Auer+Weber, teď pomáhá hostit zvětšující se počet pracovníků ESO a usnadňuje výzkum při návrhu a konstrukci Evropského extrémně velkého dalekohledu (E-ELT, European Extremely Large Telescope), největšího dalekohledu na světě. Dříve byli někteří členové vývojových týmů roztroušeni po kampusu v Garchingu a pracovali v budovách podobných té bílé vlevo na obrázku.

Letecký obrázek byl pořízen devátého června 2014 leteckým fotografem Ernstem Grafem (graf-flugplatz.de).

Odkazy
ESO rozšiřuje svou centrálu
Inaugurace rozšířeného ředitelství ESO


30. června 2014

Impresionismus: západ Slunce

Slunce zapadá nad observatoří Paranal a na obloze vykresluje množství jemných odstínů, které připomínají Monetovy krajinky. Zdá se, že řídké mraky se nahřívají nad posledními paprsky Slunce, a křišťálová čistota vzduchu je téměř hmatatelná - což objasňuje, proč si ESO vybralo tuhle oblast v Chile pro svou observatoř. Krepuskulární (též soumrakové) paprsky a stíny mraků se šíří ze Slunce a zdánlivě konverguji v antisolárním bodě.

Kopule dvou za čtyř pomocných dalekohledů velkého dalekohledu VLT (Very Large Telescope) jsou vidět vlevo, jak se trpělivě čekají na tmu, aby mohly pokračovat ve svém průzkumu vesmíru.

Jakmile Slunce zapadne, pomocné dalekohledy o průměru 1.8m začnou posílat světlo hvězd do interferometru VLT (VLTI), které jednotlivé signály zkombinuje a vytváří jasné obrázky vesmíru. Pohyblivé pomocné dalekohledy jsou umístěny na kolejích a mohou se přemisťovat po pozorovací plošině VLT a pozorovat oblohu z různých směrů.

Tento snímek byl zaslán do Flickr skupiny Your ESO Pictures Rogerem Wessonem, astronomem hostujícím v ESO na observatoři Paranal, osmého března 2013.


23. června 2014

Umělá hvězda pro VLT

Tento nový obrázek, pořízený fotovyslancem ESO Gianlucou Lombardim, zachycuje úžasnou škálu barev od růžové, dominujicí ve spodní části, až k modré a bílé v Mléčné dráze nahoře. Budovy viditelné v popředí obrázku jsou základní dalekohledy VLT (Very Large Telescope) na observatoři ESO Paranal v Chile.

Celou scénu rozsekává žlutý pruh. Jedná se o laserovou naváděcí hvězdu VLT, která je součástí systému adaptivní optiky. Systém adaptivní optiky vyrovnává rozmázání či blikání světla hvězd. Při průchodu zemskou atmosférou je světlo ovlivněno lokálními změnami. Kdykoli je to možné, najdou si astronomové jasnou hvězdu, aby svá pozorování podle ní opravili, ale když žádná vhodná hvězda není nablízku, musí spoléhat na umělou - vytvořenou laserem zamířeným na oblohu, tak jak je to vidět na obrázku.


16. června 2014

Cesta do budoucnosti

Tento nový obrázek ukazuje postup prací na přístupové cestě, pozorovací plošině a výkopu na místě budoucího Evropského velmi velkého dalekohledu (E-ELT) na Cerro Armazones. Základní tábor je vidět dole vpravo a nová cesta se vine kolem základů hory.

Chilská společnost ICAFAL Ingeniería y Construcción S.A. začala stavební práce na E-ELT v březnu 2014, když začali stavět cestu na vrchol hory. Očekává se, že stavba potrvá šestnáct měsíců. Cesta poskytne přístup k budoucí stavbě obrovitého dalekohledu a bude jedenáct metrů široká, s vyasfaltovaným sedmimetrovým pruhem.

Stavební dělník Sebastián Rivera Aguila pořídil tento snímek ve čtvrtek dvanáctého června 2014 z komerčního letadla letícího nad horou. Popsal své nadšení: "Pracovat v poušti je těžká práce, ale jsem opravdu hrdý a velmi šťastný, že mohu být součástí tohoto velmi důležitého projektu. Děkuji, ICAFAL a ESO, že můžeme tvořit historii."

Ve čtvrtek devatenáctého června bude ICAFAL odpalovat oblast na vrcholku hory Armazones. Do vzduchu vyletí asi pět tisíc tun skály. To je součást velkého vyrovnávacího procesu, který přetvoří horu tak, aby na ni mohl být umístěn 39m dalekohled a další obslužné budovy. Slavnost prvního výkopu (lépe snad výbuchu) se uskuteční na observatoři Paranal, dvacet kilometrů od výbuchu, a oslaví další krok při výstavbě E-ELT. Událost bude živě vysílání přes webcast na Livestream od 16:30 UTC do 18:30 UTC (18:30-20:30 CEST) (možnost změny). Účastníci mohou sledovat živé tweetování z @ESO pod hashtagem #EELTblast a pokládat otázky (v angličtině), které budou, pokud možno, zodpovězeny v reálném čase.


9. června 2014

Východ Slunce nad VLT

Snímek ukazuje počátek východu Slunce nad velkým dalekohledem ESO (VLT) na observatoři Paranal v Chile. Jeden z hlavním dalekohledů VLT je vidět vpravo dole, osvětlený měsičním světlem. Dál od diváka jsou dva pomocné dalekohledy namířené nahoru k obloze.

VLT je tvořen čtyřmi 8.2m hlavními dalekohledy (UT) a čtyřmi pohyblivými pomocnými dalekohledy (AT). Dalekohledy mohou pozorovat dohromady jako obří interferometr: VLTI (Very Large Telescope Interferometer). Světlo zachycené jednotlivými dalekohledy je kombinováno VLTI za pomoci komplexního systému zrcadel v podzemních tunelech. Díky interferometrii je možné vidět detaily až 16krát menší než pomocí individuálních hlavních dalekohledů.

Obrázek pořídil Nicolas Blind, astronom, který na několik dní navštívil paranalskou observatoř v prosinci 2012. Blind byl na observatoři jen krátkou dobu, ale měl z ní hluboké zážitky. "Absolutní ticho toho místa je tak mírumilovné a uklidňující," vzpomíná. "Slyšíš jenom zvuk větru, možná netopýra ztraceného v té opuštěné krajině. Čistá obloha nad Paranalem mi pokaždé připomene, jak jsme malí, a znovu si uvědomím, proč jsem si vybral astronomii."

Na paranalské observatoři je neuvěřitelných 330 jasných nocí ročně. Ve skutečnosti je VLT díky technologii, obsluze a dobrým pozorovacím podmínkám nejproduktivnější individuální pozemské astronomické zařízení na světě.

Nicolas Blind poskytl svou fotografii skupině "Your ESO Pictures" Flickr group. Tato skupina se pravidelně prohlíží a nejlepší fotografie jsou vybrány pro oblíbené Snímky týdne anebo do galerie.

Odkazy
Skupina "Your ESO Pictures" Flickr group
Nicolas Blind's Flickr photostream
Tento obrázek na Flickru



19. května 2014

Velký a větší

U dalekohledů na observatoři ESO Paranal v Chile se s večerem shromáždil malý dav lidí. Západ Slunce obvykle znamená konec pracovního dne a čas k odpočinku. Ale ne tady; noc je časem, kdy se dělá opravdová práce s jasnou noční oblohou jako pracovním prostorem.

Dav lidí, v porovnání s dalekohledy po jejich levici, vypadá maličkatě. V kopulích jsou umístěny čtyři 1.8m pomocné dalekohledy, které jsou částí velkého dalekohledu VLT (Very Large Telescope). Ale opravdový obr na obrázku je dalekohled vlevo: jestliže v porovnání s pomocnými dalekohledy jsou lidé maličcí, pomocné dalekohledy ve srovnání s hlavním dalekohledem VLT vypadají jako mravenci. VLT má čtyři 8.2m hlavní dalekohledy - jedny z největších dalekohledů planety.

Al jestli si myslíte, že tohle je velké, počkejte na evropský extrémně velký dalekohled (E-ELT, European Extremely Large Telescope), který začne pozorovat okolo roku 2020. Jeho zrcadlo bude mít průměr neuvěřitelných 39 metrů! Když se díváme do budoucnosti, ESO bude světu poskytovat stále větší a lepší dalekohledy - oči do vesmíru.


12. května 2014

Hvězdné stopy nad atacamskými kaktusy

Tato úžasná fotografie, pořízená v chilské poušti Atacama, ukazuje dráhy hvězd kroužících kolem jižního nebeského pólu nad krajinou dominovanou kaktusy. Hvězdné dráhy zobrazují zdánlivé dráhy hvězd na obloze vytvořené otáčením Země kolem vlastní osy. Jejich obrázek byl pořízen složením záběrů s dlouho expozicí.

Poslední snímek ve skládačce byl vyfotografován s mnohem větší citlivostí a odhaluje velké množství slabších hvězd a jižní Mléčnou dráhu, zvedající se nad horizont, s tmavými stopami prachu a známou narůžovělou září mlhoviny v souhvězdí Lodního kýlu (Carina). Napravo jsou vidět satelitní galaxie Mléčné dráhy: Velký (nahoře uprostřed) a Malý Magellanův (dole vpravo) oblak.


5. května 2014

Planety se řadí nad observatoří La Silla

Slunce zapadá nad La Sillou, jednou z observatoří ESO v Chile, a vytváří ohnivě oranžovou září nad horizontem.

Obrázek, pořízený Davidem Jonesem v červnu 2013, ukazuje tři planety nad vrcholem s dalekohledy ESO. Planetární trojka, viditelná vlevo od centra snímku, se skládá z Jupitera (vlevo dole, téměř neviditelný v oranžovém záři), Venuše (uprostřed) a Merkura (nahoře vpravo) - viz obrázek s popisky.

K seskupením jako toto dochází pouze jednou za několik let a tak je to pro fotografy opravdový požitek. Když se tři (nebo více) nebeských objektů takhle seřadí na obloze, úkaz se nazývá syzygy. Podívejte se na jiný syzygy obrázek, který ukazuje téměř stejnou scénu (také z května 2013).

"Obrázek byl pořízen během pětinočního pozorování s 3.6m dalekohledem NTT na La Sille. Měl jsem ohromné štěstí, že jsem dostal pozorovací čas zrovna ve správnou chvíli, abych mohl pořídit obrázek," podotýká fotograf Dave Jones. "Blízké setkání tří planet trvalo asi jenom týden a příští se uskuteční okolo roku 2026, takže to byl skutečně šťastný záběr!"

Atmosférické podmínky zde, na okraji pouště Atacama v Chile, jednom z nejsušších  míst na Zemi, jsou tak stabilní, že poskytují křišťálové jasný pohled na noční oblohu. Tento obrázek je ve skutečnosti složen ze dvou fotografií s různou délkou expozice, čímž vznikl detailní pohled na pozorovací místo při západu Slunce.

Odkazy


28. dubna 2014

Lamy na La Sille

Obrázek ukazuje prastarý, sluncem vybledlý balvan nedaleko observatoře ESO La Silla v Chile, na okraji pouště v nadmořské výšce 2400 metrů.

Na balvanu je vidět několik petroglyfů - rytin do kamene - které zobrazují lidi a lamy. Historicky byly lamy velmi důležité pro jihoamerické kultury, jednak jako zdroj jídla a vlny, jednak jako nákladní zvíře pro převážení zboží po zemi. Důležitost lam se odrážela ve víře předkolumbovských národů, které oblast obývaly: inčtí pastýři uctívali mnohobarevné lamí božstvo jménem Urcuchillay, které mělo bdít nad zvířaty. Jméno Urcuchillay dostalo od starověkých inckých astronomů také souhvězdí Lyry.

V inckých souhvězdích je lama poctěna ještě jednou. Incká souhvězdí byla tvořena z tmavých oblastí na světlé ploše Mléčné dráze, ne z jasných výrazných hvězd jako v západní tradici. Jedno z těchto tmavých souhvězdí bylo známo jako Yacana (Lama) a táhlo se od galaktického středu směrem k Jižnímu kříži. Za oko mu sloužila naše hvězdná sousedka Alfa Centauri.

Obrázek pořídil Håkon Dahle, významný profesionální astronom. Poslal svou fotografii do skupiny Your ESO Pictures Flickr group. Tato skupina je pravidelně prohlížena a nejlepší fotografie jsou vybrány do populárních Snímků týdne anebo do naší galerie.

Odkazy
Håkon Dahle's Flickr photostream
The "Your ESO Pictures" Flickr group


21. dubna 2014

Soumaři

"Když se ruka k ruce vine, tak se dílo podaří," zpívali kdysi naši předkové, i když v tomto případě by se snad lépe hodilo "když se kolo ku kolu vine". Na obrázku je Otto, jeden ze dvou transportérů systému ALMA. Otto a Lore (druhý transportér) byli zodpovědní za převoz antén ALMA nahoru na náhorní planinu Chajnantor v severním Chile do nadmořské výšky 5000 metrů nad mořem. Po převozu antén mají transportéry další úkol, a to přemisťovat antény podle požadavků vědců. Otta v akci můžete vidět na tomto videu.

Tyto dvě úžasné mašiny jsou vrcholem mezi individuálními dopravními prostředky. Byly navrženy speciálně pro ESO německým výrobcem dopravních prostředků Scheuerle Fahrzeugfabrik, který má působivou historii při přemisťování těžkých nákladů jako třeba raketa Antares a naftová plošina vážící neuvěřitelných 15 000 tun.

Transportéry jsou identické kromě barvy bezpečnostního zábradlí. Otto má červené zábradlí, jak je vidět na obrázku, zatímco Lore se pozná podle zábradlí zeleného. Každé auto je poháněno dvěma dieselovými motory, každý s výkonem 700 koní - tedy 1400 koňských sil na vozidlo. Obě vozidla se dají ovládat také na dálku, což umožňuje technikům nerušený výhled při umisťování antén s milimetrovou přesností.

Transportéry byly navrhovány jako integrální součást systému ALMA, takže se dají téměř počítat jako část dalekohledu. Bez těchto dvou vozidel by stavba, provoz a údržba celého zařízení byly nemožné.

Obrázek pořídil José Velásquez.


14. dubna 2014

La Silla pózuje pro ultra HD záběr

Hvězdný závoj obklopuje 3.58m dalekohled NTT (New Technology Telescope) na této nové Ultra High Definition fotografii z expedice "ESO Ultra HD Expedice"[1]. Byla pořízena během první noci na observatoři La Silla, která leží 2400 metrů nad mořem na okraji chilské pouště Atacama.

Majestátní kopule dalekohledu je dokonale sladěna s centrální oblastí Mléčné dráhy - to je nejjasnější část na obrázku a její okolí, která zakrývá galaktický střed. Jasně rozeznatelný oktagonální tvar kopule, která hostí NTT, se tyčí na této fotografii jako silueta na pozadí svítícího vesmíru, a téměř vypadá, jako by chtěla Mléčnou dráhu spolknout. Kopule byla v roce 1989, po svém dokončení, považována za technologický průlom.

Vlevo od Mléčné dráhy je vidět jasná oranžová hvězda Antares v srdci Škorpióna (Scorpius). Saturn je vidět jako nejjasnější bod nahoře vlevo od hvězdy Antares a Alfa a Beta Centauri září vpravo nahoře. Nad nimi jsou vidět Jižní kříž (Crux) a mlhovina Pytel uhlí.

La Silla byla první observatoří ESO inaugurovaná v roce 1969. NTT vyfocený nahoře byl prvním dalekohledem na světě, který měl počítačem kontrolované primární zrcadlo a vytyčil novou cestu pro stavbu dalekohledů a pro velký dalekohled ESO (VLT).

Poznámky
[1]Tým sestává z videografa ESO Herberta Zodeta a tří fotovyslanců ESO: Yuriho Beletskeho, Christopha Malina a Babaka Tafreshiho. Informace o technologických partnerech expedice se dají nalézt zde, jejich blog tady.


7. dubna 2014

Padající bolid nad dalekohledem ALMA

Tento krásný nový snímek, pořízený během vytváření časového videa na dalekohledu
ALMA (Atacama Large Millimeter/submillimeter Array) je další dramatickou
ultraHD fotografií z expedice ESO Ultra HD Expedition[1]. ALMA, umístěná
v nadmořské výšce 5000 metrů nad mořem na odlehlé a opuštěné náhorní planině
Chajnantor v chilských Andách, byla druhou destinací čtyřčlenného týmu
fotovyslanců ESO na jejich sedmnáctidenní cestě. Vyslanci jsou vybaveni
špičkovým ultra HD zařízením, které jim pomáhá zachytit majestátnost
pohledů, jako je ten na obrázku [2][3].

Některé z 66 velmi přesných antén soustavy ALMA jsou zachyceny, jak s anténami
namířenými nahoru studují chladná oblaka v mezihvězdném prostoru a zírají hluboko
do minulosti na naše neznámé kosmické počátky.

Úchvatný světelný oštěp nad soustavou ALMA je meteor, který se prohnal snímkem
jako jasně barevný pruh. Smaragdově zelené, zlaté a slabě purpurové odstíny
září, jak meteor hoří po vstupu do atmosféry Země a ohnivě putuje oblohou.
Když rychlý bolid - ve skutečnosti malý kousek kamene z meziplanetárního
prostoru - interaguje s atmosférou, ohřívá se a odpařuje povrchové vrstvy,
které vytváří svítící dráhu. Tyto stopy zmizí v několika málo
sekundách, ale zde jsou krásně zachyceny.

Nejjasnější hvězda v souhvězdí Panny (Virgo), známá jako Spica, a sousední
planeta Mars jasně září v centru obrázku podobny divákům ohnivého představení.

Ultra HD expedice začala v Santiagu (Chile) dvacátého pátého března 2014.
Obrázek byl pořízen během osmé noci na chajnantorské planině. Tým je v současnosti
na observatoři La Silla, prvním působišti ESO v Chile, a zítra, po poslední
noci, se konečně vydá na dlouhou cestu domů. Bezplatný ultra HD materiál
získaný během expedice bude brzy dostupný online, jakmile ESO zpřístupní
dechberoucí ultra HD záběry a posune Vesmír blíž, než kdy byl. Tento snímek
byl vytvořen fotovyslancem ESO a kinematografem Christophem Malinem.

Poznámky
[1]Tým je tvořen videografem ESO Herbertem Zodetem a třemi fotovyslanci ESO:
Yurim Beletskym, Christophem Malinem a Babakem Tafreshi. Informace o
technologických partnerech expedice je možno najít zde, blog expedice zde.

[2]Zařízení obsahuje: Vixen Optics Polarie Star Tracker, kameru Canon® EOS-1D C,
Stage One Dolly a eMotimo TB3 3-axis motion control camera robot, Angelbird SSD2go,
LRTimelapse software, Peli™ Cases, 4K PC workstations od Magic Multimedia,
Novoflex QuadroPod system, Intecro batteries a Granite Bay Software.

[3]K technologickým partnerům patří: Canon, Kids of All Ages, Novoflex, Angelbird,
Sharp, Vixen, eMotimo, Peli, Magic Multi Media, LRTimelapse, Intecro a
Granite Bay Software.


17. března 2014

Mléčný oblouk nad Paranalem


Další jasná noc nad observatoří ESO Paranal v Chile - perfektní příležitost si sednout a obdivovat pohled na naši galaxii, Mléčnou dráhu. Mnoho z nás žije v přeplněných, přesvětlených městech, kde už náš kosmický domov nevidíme s takovými detaily.

Dnes víme, že tento úchvatný objekt je naše domovská galaxie, ale staří Řekové si mysleli, že je to dílo bohů. Jejich legendy říkají, že tento mlhavý pás táhnoucí se oblohou, je ve skutečnosti mléko Héry, manželky Dia. Starým Řekům také vděčíme za název "Mléčná dráha". Řecká fráze  Γαλαξίας κύκλος, vyslovováno galaxias kyklos, znamená "mléčný kruh" a je základem pro současné pojmenování.

Obrázek pořídil fotovyslanec ESO Gabriel Brammer. Astronoma, obdivujícího vyhlídku během návštěvy na Paranalu, vidíme na pravé straně snímku.

Kredit: ESO/G. Brammer


Ukázat 1 to 20 of 30
Bookmark and Share

Prohlédněte si také naše